Čelit irácké hrozbě
Tři události krátce po sobě upoutaly světovou pozornost k Iráku: poprava novináře Farzada Bazofta (15.3.), odhalený pokus o propašování roznětek k jaderným bombám (28.3.) a hrozba Izraeli likvidací zbraněmi hromadného ničení (2.4.).
Tři události krátce po sobě upoutaly světovou pozornost k Iráku: poprava novináře Farzada Bazofta (15.3.), odhalený pokus o propašování roznětek k jaderným bombám (28.3.) a hrozba Izraeli likvidací zbraněmi hromadného ničení (2.4.). Dnešní irácká arogance má jeden ze svých nejsilnějších zdrojů ve válečném potenciálu, vybudovaném s podporou některých západních korporací. Londýnský případ jen poodhaluje roušku nad spletí obchodních vztahů ke krizovým oblastem třetího světa.
Bagdádská bomba
Na podzim roku 1988 se u kalifornské společnosti CSI Technologies informovala britská firma Euromac Ltd. o dodacích možnostech kondenzátorů krytron. Ty jsou schopny vyvinout dostatečně silné a extrémně krátké (desetimilióntina sekundy) impulsy, nutné k současnému odpálení konvenčních detonátorů, obklopujících uran či plutonium v jaderné hlavici. Experti CSI Technologies si všimli tohoto „detailu“ a upozornili americké celní úřady, které pak zahájily operaci Argus. Požádali společnost, aby vyšla zákazníkovi vstříc přijatelnou cenou, a vyslaly svého agenta, Daniela Supnicka, do místa děje. Supnick vystupoval jako člen vedení CSI a v září loňského roku se v Londýně setkal s ředitelem Euromacu Alí Ašúrem Daghírem a Jeanine Speckmanovou, vývozní referentkou. Doprovázeli je dva zástupci iráckého státního koncernu Al Qagaa, podřízeného bagdádskému ministerstvu vojenského průmyslu, z něhož se vyklubal skutečný adresát zásilky.Úředníkům Scotland Yardu se během skladování…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu