0:00
0:00
Kultura4. 4. 19904 minuty

Zlatý křik Mikuláše Medka

Pan Hartmann je spokojen. Retrospektivní výstava s všeříkajícím názvem "Mikuláš Medek" se povedla. I prostory Domu umění města Brna jsou, jak se zdá, patřičně pyšné na Medkovy obrazy, které bezesporu patří ke skvostům českého moderního umění.

Astronaut

Pan Hartmann je spokojen. Retrospektivní výstava s všeříkajícím názvem „Mikuláš Medek“ se povedla. I prostory Domu umění města Brna jsou, jak se zdá, patřičně pyšné na Medkovy obrazy, které bezesporu patří ke skvostům českého moderního umění. (Nemusíte litovat, že máte do Brna tak daleko, neboť výstava bude od 7. 6. do 5. 8. instalována také v Praze.) O tvorbě a životě jejich tolik zkoušeného autora promluvil na vernisáži 20. 3. 1990 Antonín Hartmann, organizátor této výstavy a dlouholetý Medkův přítel. Vzpomenul i na práci lidí, kteří se tady či v exilu snažili připomínat malířův odkaz po jeho smrti v roce 1974.

Tažnou dvojicí těchto snah byla žena malíře, fotografka Emila Medková, od níž pochází většina reprodukcí Medkových obrazů, a přítel Vratislav Effenberger. Nesmíme zapomenout ani na Bohumíra Mráze, který se zabývá celým Medkovým životem a nyní připravuje doplněné vydání monografie, obsahující i souhrnný katalog všech 495 Medkových obrazů. Té monografie, která byla v roce 1970, těsně po vydání, stažena z knihkupectví a určena do stoupy. K příležitosti Medkových nedožitých padesátin se konala v zahraničí výstava a byl vydán sborník, kam přispěli nekrologem J. Chalupecký, svými texty pak J. Kublasa, J. Kuběna, I. Diviš, J. Topol, H. Preisler, Z. Sekal, V. Linhartová a V. Havel.

U nás měl Mikuláš Medek celkem tři výstavy. Pouze dvou z nich se mohl zúčastnit. První samostatná výstava se konala až v roce 1965, druhá společně s Kublasou o tři roky později…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc