Vsadí Peru na svobodu?
8.dubna se v Peru konají prezidentské volby. Zemí už řadu let zmítá těžká krize, hospodářská politika, založená na státní kontrole, zestátňování a zasahování do ekonomiky přinášejí stále trpčí plody.
8.dubna se v Peru konají prezidentské volby. Zemí už řadu let zmítá těžká krize, hospodářská politika, založená na státní kontrole, zestátňování a zasahování do ekonomiky přinášejí stále trpčí plody. Na počátku 60.let bylo Peru rozvinutější než jeho sousedé, dnes zde žijí v naprosté bídě dvě třetiny obyvatelstva. Průměrný příjem v r.1989 činil necelou třetinu životního minima, inflace za tentýž rok dosáhla 4.000%, kupní síla poklesla ve srovnání s r.1973 na čtvrtinu. V kalorické spotřebě dnes země zaujímá jedno z posledních míst na světě (sedmé od konce), má třetí nejvyšší dětskou úmrtnost, prudce přibývá tuberkulózy. Hospodářská zkáza a hlad podporují korupci a mravní rozklad, lidé odcházejí za hranice. Rozhodnutí prezidenta Garcii umořovat zahraniční dluh jen deseti procenty ročního příjmu z exportu izolovalo Peru od světového trhu, Mezinárodní měnový fond odmítl poskytnout další úvěry a zarazil subvence na nákup základních potravin. Pokus prezidenta Garcii o znárodnění obchodních bank přivedl zemi na pokraj totalitarismu.
Na pozadí zničené ekonomiky stoupá politické násilí. Za posledních deset let zahynulo v bojích mezi povstaleckými tlupami a vládními oddíly 15.000 osob. Od srpna 1989 do počátku letošního roku padlo za oběť guerillám 791 lidí a armáda a policie usmrtily 797 osob, označených za podvratné síly. Při přestřelkách zahynulo 184 vojáků a policistů.
Od počátku 80.let operuje především v jihoandské oblasti organizace Světlá stezka (Sendero…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu