Republiku si rozvracet nedáme!

Zasmáli jsme se, křečovitě. Přesně jako při poslechu „slavného“ projevu z Červeného Hrádku - „už nemáme Jakeše, zato máme Undorfa (a Hradílka)!“ Píše RNDr.Sluka z Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v reakci na článek, ve kterém zpochybňuji rozvoj jaderné energetiky u nás a především stavbu elektrárny v Temelíně (IS 49). K dalšímu vzdělávání mi doporučuje bohatě zásobenou knihovnu Mezinárodní komise pro atomovou energii i naší Komise pro jadernou energii (ČSKAE). „Pro začátek by snad stačilo, kdybyste si uvědomil, že radioaktivní nejste jenom Vy sám, ale i Vaši příbuzní, jídlo, které jíte, nápoje, které pijete, postel, ve které spíte…,“ pokračuje o přirozené radioaktivitě. Výklad mne zaujal nejen svou učeností, ale i proto, že žádnou postel nemám. Ne že bych se bál její přirozené radioaktivity, prostě se bez ní obejdu. RNDr.Sluka, který si zřejmě nedovede představit, že někdo může docela spokojeně spát na zemi, tak bezděčně upozorňuje na velmi důležitou ekologickou otázku, co vlastně k životu potřebujeme. Jeden potřebuje ke spokojenému životu postel, druhý auto. Životní pohoda jiných je přímo závislá na tom, kolik postavíme jaderných elektráren, jak bude financován s tím související základní výzkum.

Vedle RNDr Sluky reagovala na můj článek odmítavě řada odborníků. Vyčítají mi především, že ve stylu „kdosi kdesi napsal“ nekriticky přejímám tvrzení protijaderných hnutí. Myslím, že nemá smysl dohadovat se o tom, zda jsem měl mezi státy, které pokračují…