Rumunsko na bodu mrazu

Ačkoliv formálně je dnes Rumunsko parlamentní demokracií, situace v zemi nápadně připomíná Střední Evropu před pádem totalitních režimů v roce 1989. Noví ministři stojí v čele starého státního aparátu, v rámci personálních změn se na místa ředitelů dostávají bývalí předsedové stranických organizací a nadále existují vyvolení, na které každodenní hmotné těžkosti jejich spoluobčanů nedoléhají. Konfidenti Securitate dnes pod novou firmou hájí Ilieskovu „pluralitu“. Proti zoufalým demonstrantům, provolávajícím „Jediné řešení - nová revoluce!“, zasahují často titíž policisté jako loni v prosinci. V zemi stále ještě existují dětské domovy, kde třicetiprocentní úmrtnost není výjimkou a kde léky a hračky z prosincové zahraniční pomoci nebyly dodnes rozděleny.

Politická scéna dnešního Rumunska je poměrně bohatá- do společenského dění zasahují politické strany, různé organizace i hnutí a konečně odbory. Demokratické síly jsou však roztříštěné - teprve získávají první zkušenosti a některé z nich jsou oslabovány konflikty ve vlastních řadách. Frontě národní spásy se navíc podařilo opoziční strany natolik očernit, že demonstranti se často zaštiťují transparenty s nápisy „My nejsme strany!“ Mnohem širší ohlas nachází činnost některých hnutí, která bojují proti nomenklatuře a požadují vysvětlení prosincových událostí i skutečně demokratické volby.

Velkou překážku na cestě k politické kultuře představuje nízká úroveň vzdělanosti a občanského uvědomění. V Rumunsku, kde se…