Rub a líc pomoci krajanům v Rumunsku

Jestliže u nás ještě před rokem málokdo věděl, že v Rumunsku žije poměrně početná menšina Čechů a Slováků, je dnes situace právě opačná. Dlouholetá izolace rumunských krajanů od vlasti jejich předků skončila zároveň se stalinistickými režimy v obou zemích. Do rumunského Banátu dnes proudí v kamiónech české knihy, školní pomůcky a další věci, které sem dříve po troškách, většinou na zádech, a vždycky na černo pašovali nepočetní příznivci zdejších u sedlíků.

V okamžiku svržení rumunského diktátora utvořili v Praze tito příznivci z řad etnografických badatelů, poválečných reemigrantů a jiných znalců místních poměrů Sdružení pro pomoc krajanům v Rumunsku, které si předsevzalo informovat naši veřejnost o existenci této záměrně opomíjené menšiny a starat se o její okamžitou i dlouhodobou podporu. Na pomoci rumunským Čechům se brzy začaly podílet také církve, studenti, Červený kříž, Ministerstvo školství, Československý ústav zahraničí, některá místní Občanská fóra a bezpočet jiných skupin i jednotlivců. Podporu Slováků, kterých je v Rumunsku 40 tisíc (oproti 10 tisícům Čechů), a kteří mají v městečku Nadlak i vlastní gymnázium, koncipuje a koordinuje Matice slovenská.Za necelých sedm měsíců se situace a vyhlídky Čechů a Slováků v Rumunsku skutečně v mnohém změnily k lepšímu. Od nového školního roku již nebude žádná škola bez výuky v národním jazyce, doškolení chybějících krajanských učitelů proběhne v Letní škole slovanských studií v Československu. V Praze i v…