Buď šťastný, že ještě žiješ

Pár slov, která beze zbytku vyjadřují základní krédo Kurdů po celém světě, protože ne všichni mají tu možnost. Cílené ničení identity tohoto lidu se úspěšně programově plní již po staletí. Přestože jde o národ, který je stejně početný jako Češi, Slováci a Maďaři dohromady, Kurdové nemají vlastní stát. V pěti zemích, které se dělí o jejich území, představují utlačované menšiny. Metody genocidy jsou hrůzné - zásobování Kurdů otráveným chlebem, chemická likvidace města Halabdža v roce 1988. Po ukončení války Iráku s Íránem se asi 150.000 iráckých Kurdů dostalo na nátlak veřejného mínění do Turecka, kde byli drženi ve třech internačních táborech s otřesnými životními podmínkami. Mezinárodní pomoc pro ně určenou nedostávali. Dalších 35 tisíc se pohřešuje. Teď máme Kurdy u nás.

14.června vyrážejí z Prahy dvě auta směrem na Teplicko. Kromě nás jsou v nich dva lékaři, zástupce Kurdského výboru a tlumočník. Bude se jednat o tom, kolik Kurdů má zájem o politický azyl v ČSFR a kolik o tranzit do SRN. První etapu boje o přežití vyhráli - podařilo se jim uniknout z Turecka. Málokdo z nich ví přesně, co dál. Neznají svá práva a možnosti, odpovědné orgány jim dosud neposkytly potřebné informace. K tomu řekl 13.6. vedoucí konzulárního oddělení pan Kulawiec: "Nedobrovolně odtud nebude nikdo odsunut. Všechny naše zodpovědné orgány nebudou pro současné poskytnutí pomoci rozlišovat mezi emigrací politickou a ekonomickou. Jednání s tureckou ambasádou proběhlo podle platných…