Vyzdívaný skelet v Košířích

Na rozhraní Smíchova a Košíř stojí v blízkosti Plzeňské ulice malá kolonie asi šestnácti domků, které si v polovině minulého století postavili dělníci z okolních pískovcových lomů. Během let domky zbudované ve skalnaté stráni obklopila běžná městská zástavba. Ta dnes svými zanedbanými strohými činžovními domy ostře kontrastuje s malými zahrádkami se záhony a vzrostlými stromy kolem kdysi provizorních staveb. V roce 1982 úřady rozhodly, že se domky nebudou opravovat a budou zbořeny. Od té doby se o tuto lokalitu ucházely různé organizace s různými projekty na „lepší využití“ a zase z různých důvodů od stavby upouštěly.

„Všechno to začalo v roce 1988, kdy Útvar hlavního architekta vydal rozhodnutí o umístění stavby desetipodlažní budovy s parkovištěm pro 70 automobilů na návrh Stavebního bytového družstva, spadajícího pod NVP,“ vypráví paní Hradilková, jedna z obyvatelek kolonie. "K projektu se kladně vyjádřilo několik desítek institucí, čímž prý stavba splňuje kriterium obecného zájmu, který legalizuje vystěhování a demolici. Jako náhradu nám nabídli byt v novostavbě a na naši námitku, že je neadekvátní a zhoršuje naši životní úroveň, nám Ústav hlavního architekta odpověděl, že uvedené námitky přesahují jeho pravomoci. To znamená, že když chtějí úřady cokoliv postavit a obyvatelé mají proti tomu výhrady, vůbec je neberou v úvahu. Mají nám zbourat rodinný dům se zahradou a dají nám byt třeba až v Radotíně, jako se to stalo sousedům. Nikoho už ale nezajímá, že…