Za kým ve světě stojíme?

24.května prodloužil prezident Bush doložku nejvyšších výhod v obchodě pro Čínu na další rok. Krátce před prvním výročím pekingského masakru tak oživil citlivou otázku podpory režimů srostlých s porušováním základních lidských práv. Naše republika sice takové prebendy neuděluje, zato se svými sympatizanty stejného zrna po léta rozvíjela nejpřátelštější styky. Poskytovala jim touto cestou zdání legality na mezinárodní scéně. Nedávno, půl roku po listopadové revoluci, to připomněla československá účast na bagdádském festivalu přátelství a solidarity s Irákem, státem ohrožujícím vnitřní i vnější mír v celé oblasti Blízkého východu.V rámci předvolební kampaně dnes otázky naší zahraniční politiky zůstávají v pozadí: pod chimérickým heslem návratu do Evropy se ztrácí konkrétní linie vztahů ke konkrétním státům a stanovení priorit. Toto zamotané klubko jsme se pokusili rozplést s místopředsedou ČNR Josefem Kaňou, předsedou arabského výboru Československé společnosti pro mezinárodní styky (ČSMS), vedoucím naší delegace na bagdádském festivalu.

„Rozhoduje o tom ministerstvo zahraničních věcí. ČSMS nemá kompetence k tomu, aby si někdo sám někam vyjel. V tom asi nedám vyčerpávající odpověď, protože já ten mechanismus zcela přesně neznám,“ říká pan Kaňa na otázku, kdo ho vyslal. Konkrétní osobu jmenovat nemůže, „já se v tom nevyznám. Nemám představu, jak je toto ministerstvo organizováno.“ Zde však nejde o nějaké povolovací řízení, ale o stanovení konkrétní odpovědnosti za…