Vzpomínky na budoucnost

KOMUNISTÉ CHTĚJÍ, aby u nás v Československu bylo zachováno úplné a ničím neomezené soukromé vlastnictví české a slovenské půdy, aby už nikdy pracující rolníci nemohli být vyvlastňováni pozemkovými velkokapitalisty. KOMUNISTÉ JSOU PROTI zavádění kolchozů u nás, proti jakýmkoli formám násilného združstevňování.

(z volebního programu KSČ - duben 1946)

Pocházím z malé vesnice u Vysokého Mýta. Na podzim roku 1944 jsem jako sedmnáctiletý mladík utekl k partyzánům. Otec mě vychovával v tom, že se nesmím bát obětovat něco pro druhé a bojovat vždycky proti násilí. Bylo mi však těžko u srdce, když jsem jako příslušník Revolučních gard zblízka viděl, co za svinstva někteří moji kolegové po osvobození prováděli. Jak znásilňovali a kradli, co nenávisti v nich už tenkrát bylo. Právě z těchto lumpů se později rekrutovali vysocí funkcionáři StB.Před komunistickým převratem měl venkov svůj řád. Každý tady nesl svůj úděl, lidi byli přivázáni láskou k půdě, kterou zdědili po předcích. Na každém stavení nebo gruntu bylo znát, jaký v něm bydlí hospodář. Každá generace tam nechala kus svého já. Žili jsme s přírodou, která má své zákony a pravidla, možná drsnější, ale spravedlivé. Tam se nemůže nějaký osel nebo vůl sám povýšit na docenta nebo na doktora a nutit ostatní, aby zpívali pouze jeho internacionálu. Právě proto se komunisté brzy po převzetí moci soustředili na likvidaci zničení sedláků. Začalo přinucování ke vstupu do JZD. Na vesnice přijížděli aktivisté, pro…