Stát nechává ve své bytovce vydělávat na chudých

Pohodlné, klidné a levné ubytování v Brně – tak popisuje na svých internetových stránkách soukromá firma SVOMI-trading ubytovnu, kterou provozuje v ulici Olomoucká. Hnědá třípatrová bytovka, o níž je řeč, stojí na brněnské periferii Slatina mezi nákupním centrem a nízkými průmyslovými halami. Bližší pohled však nabízí jiný obrázek.

Domovní chodby jsou tmavé a špinavé, sdílená kuchyň zanedbaná, pro celé patro domu momentálně funguje jeden společný záchod. V ubytovně dlouhodobě bydlí okolo stovky lidí, kteří tu žijí v oddělených pokojích. Kdo žije sám, zaplatí za jednu místnost měsíčně kolem šesti tisíc korun, ale matku s několika dětmi už stejný pokoj vyjde na dvojnásobek. Za takové peníze by se dal v Brně pronajmout byt o velikosti 2+1, jenže o tom si zdejší obyvatelé můžou nechat jen zdát - z velké části jde o Romy, které nikdo ubytovat nechce.

To i je případ mladé matky, která v pokoji o velikosti čtyři krát čtyři metry žije se svými čtyřmi dětmi a měsíčně za to platí 12 tisíc korun. „Lezou tu švábi po umyvadlech, sousedi na patře jsou alkoholici, v noci se mlátí a jezdí sem policie, moje děti v tom nemůžou spát. Stydím se, jak tady žiju, nemůžu sem ani nikoho pozvat,“ říká žena. Předtím žila v městském azylovém domě, kde za dvoupokojový byt platila kolem osmi tisíc. Ráda by se odstěhovala do normálního bytu, ale prý ho shání marně. „Každý se ptá: Jste Romové? Kolik máte dětí? A když nás vidí, že jdeme na prohlídku, tak nás ani nepozvou dál,“ popisuje, proč po komunálním azylovém domě skončila na ubytovně Olomoucká, o které se dozvěděla na internetu.

Podobných soukromých ubytoven existuje jen v Brně několik desítek a fungují na stejném, všeobecně známém principu: jejich provozovatelé sázejí na fakt, že sociálně slabé ubytuje jen málokdo, magistrát má erárních bytů nedostatek a nechce je rozdávat příliš velkoryse. Majitelé ubytoven těmto lidem v akutní bytové nouzi nabízejí k pronájmu malé prostory za nepoměrně vysoké částky, které pak nájemníci pokrývají z dávek na bydlení vyplácených státem. Tenhle vzorec není z etického hlediska zrovna fér a lidskoprávní organizace ho označují za byznys s chudobou, z hlediska současných zákonů však nejde o nic nelegálního. „Těm lidem nikdo nebrání, aby šli někam do 2+1. Všichni sem přišli dobrovolně, já je nenutil, kdokoli může kdykoli odejít,“ říká do telefonu provozovatel ubytovny Olomoucká Michal Svoboda.

Jenže výše popsaná bytovka v Olomoucké se od klasického schématu odlišuje – vybydlený dům, kde rodina platí za pokoj 12 tisíc korun, totiž vlastní stát, respektive ministerstvo obrany. A za přibližně sto tisíc korun měsíčně ho pronajímá zmíněnému podnikateli Svobodovi, který tak na pronájmu vzhledem k počtu obyvatel vydělá několikanásobně vyšší částky. Dochází k absurdní situaci. Stát lidem v nouzi vyplácí sociální dávky na bydlení, aby tito lidé následně mohli zaplatit drahé nájmy soukromé firmě, která si ubytovnu pro své podnikání levně pronajímá právě od státu, a navíc se o ni příliš nestará. Na konci dubna navíc vyšlo najevo, že firma státu za pronájem už rok a půl neplatí a ubytovnu nejspíš provozuje, aniž k tomu má oprávnění. Stát si je problému vědom už dlouho, s provozovatelem ubytovny se soudí – ale zároveň s ním dál spolupracuje.

Pokus o vzpouru

Příběh ubytovny v Olomoucké začal před osmi lety. Hnědou bytovku, v níž ubytovna sídlí, vlastní příspěvková organizace Armádní servisní patřící pod ministerstvo obrany. Armáda budovu nepotřebovala a v roce 2011 ji pronajala Svobodovi a jeho firmě SVOMI-Trading s tím, že tu vznikne levná ubytovna pro krátkodobé pronájmy, například pro dělníky, kteří v Brně potřebují přespat pár nocí. Firma ale v budově místo krátkodobé noclehárny nabízela dlouhodobé sociální bydlení pro chudé, což v původní smlouvě nebylo.

V roce 2017 smlouva mezi státem a firmou skončila a Armádní servisní vyzvala SVOMI-trading, ať budovu vyklidí. Když firma neuposlechla, počátkem roku 2018 na ni Armádní servisní podala žalobu. Firma však navzdory tomu další rok a půl v budově nabízela pronájem a do bytovky nastěhovala další nové lidi, ačkoli k tomu od majitele neměla oprávnění. Jedním z těch, kteří sem během této doby přišli, je i zmíněná matka čtyř dětí.

Nájemníci prý neměli tušení, že provozovatel už od roku 2017 podle smlouvy nemá právo budovu užívat. Dozvěděli se to až letos 29. dubna, kdy mezi Armádní servisní a firmou SVOMI-trading kvůli zmíněné žalobě proběhl soud. Jak vyplývá z dokumentů, které má Respekt k dispozici, u soudu vyšlo najevo nejen to, že SVOMI-trading měla dle smlouvy budovu vyklidit už na konci roku 2017, ale i to, že firma státu dluží za pronájem více než 1,7 milionu korun. Od konce dubna tedy žijí obyvatelé domu hned ve dvojí nejistotě: netuší, kdy budou muset dům opustit a kam půjdou dál. A zároveň nevědí, komu teď mají platit za nájem.

„Před měsícem jsem se dozvěděla, že provozovatel nemá právo budovu pronajímat. Pak ale přišli nějací lidé z magistrátu a řekli nám, ať dál platíme Svobodovi. Ale ode mě už neuvidí nic,“ říká rezolutně matka, která se bojí uvést své jméno kvůli obavě z vystěhování čtyř dětí. Nyní posílá peníze za nájem přes poštovní poukázku přímo majiteli objektu, tedy Armádní servisní. Proti provozovateli ubytovny a majiteli firmy SVOMI-trading Michalu Svobodovi se takto „vzbouřilo“ ještě několik dalších obyvatel, ale drtivá většina mu nájem dál platí. I u nich nicméně pocit nejistoty stoupá.

Na skutečnost, že podnikatel nejspíš nemá právo dům užívat a státu za pronájem dluží peníze, upozornil obyvatele ubytovny terénní sociální pracovník z nevládní organizace IQ Roma Servis Jan Milota. „Pan Svoboda tady v budově vlastněné státem vydělává na těch nejchudších, zároveň existuje podezření, že k užívání budovy nemá právo a že stát podváděl. A ministerstvo obrany a město Brno tomu jen přihlíží,“ kroutí hlavou. A podivuje se nad tím, že město o nesrovnalostech mezi majitelem a provozovatelem ví už nejméně rok, obyvatelům však nic neřeklo.

Na straně obyvatel stojí i právnička Kristýna Fuchsová, která lidem v sociální nouzi dlouhodobě poskytuje poradenství. Na podnikatele Svobodu kvůli ubytovně v Olomoucké podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu. „Pan Svoboda od ledna 2018 neoprávněně užíval objekt a zároveň uváděl ubytované v omyl, že má k objektu užívací právo. potažmo nájemní smlouvu. Na základě tohoto nepravdivého tvrzení inkasoval od lidí neúměrně vysoké částky,“ zdůvodňuje podání.

Nemáme páky

Organizace Armádní servisní, které budova patří, se však k celé věci staví opatrně. Ačkoli podnikatele u soudu žaluje kvůli dlužné částce a už rok a půl ho žádá ho o vyklizení objektu, zároveň na něj příliš nenaléhá. Naopak se s ním snaží dohodnout – v květnu po soudním stání spolu podepsali dodatek ke smlouvě, podle kterého má Svoboda na vyklizení domu čas do 24. srpna a firmě se v něm také zavazuje, že dluh 1,7 milionu splatí. Proč ministerstvo se Svobodou, který mu dlouhodobě neplatí nájem a odmítá se vystěhovat ze státní budovy, podepsalo další dohodu? Odpověď ministerstva zaslaná e-mailem je velmi vyhýbavá.

„Soud vyzval účastníky sporu k mimosoudnímu řešení věci. Uzavřený dodatek je uposlechnutím soudní výzvy k mimosoudnímu řešení celé věci,“ zdůvodňuje podpis nového dodatku mluvčí ministerstva obrany Marek Vala, neuvádí ale, proč ministerstvo na výzvu k dohodě vůbec přistoupilo. Na otázku, jestli tedy může podnikatel v budově i dalších několik měsíců legálně podnikat, ministerstvo odpovídá rovněž vyhýbavě. „O nelegálním užívání ubytovny touto společností musí rozhodnout soud,“ říká mluvčí.

Ještě opatrněji než ministerstvo se k věci staví město. „Město nemůže zasahovat do soukromoprávních vztahů majitele, provozovatele a ubytovaných,“ říká ředitel odboru sociální péče brněnského magistrátu Jan Polák. Sociální odbor má za to, že dokud soud nerozhodne jinak, podnikatel Svoboda smí ubytovnu dál provozovat. „Pokud se týká oprávnění užívání budovy ze strany SVOMI-trading, máme informaci od vlastníka nemovitosti, že užívá nemovitost s jeho vědomím,“ říká Polák. Město se Svobodou jedná o tom, co s nájemníky bude po zavření ubytovny. „Dle jeho sdělení je připraven poskytnout ubytování většině ubytovaných v ostatních jím provozovaných ubytovnách,“ říká Polák.

Podobně mluví náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS), který má sociální agendu na starosti. „Město na provozovatele žádnou páku nemá,“ brání se odpovědnosti za situaci v ubytovně. Na otázku, proč město jedná o příštím ubytování svých chudých obyvatel s podnikatelem, který je podezřelý z podvodu, pak Kerndl odpovídá, že „město musí jednat s každým, nemůže si vybírat“. „Není to tak, že provozovatel chce lidi vyhodit na ulici. Je u něho snaha na úrovni ústního příslibu, že po uzavření ubytovny obyvatele umístí do jiných svých ubytoven,“ říká Kerndl.

Magistrát by prý dal přednost tomu, kdyby ministerstvo obrany bytovku v Olomoucké přepsalo na město Brno, které by ji opravilo a dál tu provozovalo ubytovnu, jen s důstojnějšími podmínkami. Ministerstvo má však s budovou vlastní plány, chce v ní zřídit ubytovnu pro své zaměstnance. Kerndl se přesto myšlenky městské ubytovny nevzdává, domlouvá jednání s náměstkyní ministra a věří, že se mu ji podaří přesvědčit. „Nemůžu ale předjímat, jaký bude výsledek jednání,“ dodává.

Pokud se jednání nezdaří, město doufá, že část obyvatel si Svoboda vezme do svých dalších ubytoven které provozuje v ulici Vídeňská a v Horních Heršpicích. Magistrát je podle Kerndla připraven i na krizový scénář, kdy by všichni obyvatelé domu zůstali bez domova: umístil by je prý do azylových domů, do budov Armády spásy a Diecézní charity, s nimiž jedná. Případně by část z nich ubytoval ve svém objektu na Červeném kopci, kam město před rokem dočasně umístilo obyvatele jiné zavřené soukromé ubytovny v ulici Šámalova. Následně je magistrát umístil ve volných městských bytech, část ubytovala Armáda spásy.

Terénní pracovník Milota z IQ Roma Servis doufá, že stejně si nakonec město poradí i po zavření ubytovny Olomoucká. Nad plánem, kdy se město snaží obyvatele přesunout do dalších zařízení patřících SVOMI-trading, přitom kroutí hlavou. „Ti lidé přejdou do dalšího domu a zůstanou v náručí tohohle člověka, který je velmi nedůvěryhodný,“ soudí terénní pracovník.

Aktivisté a dezinformátoři

Lidi, jako je Milota, provozovatel ubytovny Svoboda označuje za aktivisty, kteří o něm podle jeho slov „v médiích šíří dezinformace“. „Samozřejmě nikdo na ulici nezůstane. S těmi, co platí nájem, počítám dál a normálně je dám k sobě na ubytovny. A zbytek řešíme s městem,“ říká do telefonu Svoboda.

Jan Milota z IQ Roma servis v DVTV:

Majitel SVOMI-trading jakékoli pochybení na svojí straně popírá, provoz ubytovny podle něho běžel hladce, dokud se do věci nevložili „aktivisté“, kteří podle něho šíří dezinformace a paniku mezi obyvateli domu. „Lidé na chvíli přestali platit, začali se bouřit, a z naší strany došlo k omezení služeb. Teď nabíháme zpátky na standardní režim,“ odpovídá podnikatel na otázku, proč je dům v tak zanedbaném stavu.

Otázku, kdy proč rok a půl neplatil ministerstvu obrany za nájem a kdy mu splatí dlužnou částku 1,7 milionu, ale probírat nechce. „To je dohoda mezi mnou a ministerstvem obrany,“ říká jen. A podobně nesdílný je v otázce, proč dům pronajímal i po konci roku 2017, kdy ho měl na žádost ministerstva vyklidit. „Tohle všechno řešil soud. Když budete chtít cokoli jiného, obraťte se na mou právničku,“ končí podnikatel.

Městský soud v Brně, který Michalu Svobodovi a Armádní servisní doporučil mimosoudní dohodu, stanovil příští jednání v kauze na polovinu července - právě tam se tedy nejspíš odehraje další díl příběhu Olomoucké ubytovny. Právnička Fuchsová věří, že se státu nakonec podaří podnikatele usvědčit, že pokoje lidem pronajímal bez oprávnění a bude muset inkasované peníze vrátit. „Mezi poškozenými můžou být nejen obyvatelé domu, ale i úřad práce, když soud uzná, že vyplácel sociální dávky na bydlení podle neplatných smluv,“ říká Fuchsová.