Revoluce v EET: autoservisy, taxíky a zmrzlináři mají klid

Ústavní soud v pátek výrazně zasáhl do zákona o elektronické evidenci tržeb, která se od příštího března měla začít vztahovat na další typy služeb. To nyní odpadá, navíc se ruší povinnost EET při placení kartou a končí také pravomoc vlády udělovat nejrůznější výjimky.

Hlavní změnou je zrušení takzvané třetí a čtvrté vlny EET.  Třetí vlna měla od března zasáhnout zbytek stravování a pohostinství, kdy – jak říká předpis – nejde o stravovací služby, kde platí EET už od loňska, ale jen o „dodání zboží“. Podle výkladu ministerstva financí se jedná typově o zmrzlinu v kornoutu, popcorn v krabici nebo párek v rohlíku. V praxi šlo hlavně o případy, kde si zákazník bere zboží s sebou a nemůže si k jídlu sednout.

Tyto podniky se měly k EET přidat povinně od března 2018, Ústavní soud má však pravomoc část zákona rovnou rušit - a to se přesně stalo. Jeho výrok (kompletní verdikt je zde,shrnutí je zde) znamená, že EET se už nebude zavádět nikde jinde, než kde už je. Kromě zmrzliny nebo párků v rohlíku mají klid i autoservisy, taxíky, železniční doprava a „podnikatelé ve výrobě“ (pekaři, cukráři, řezníci) – stejně jako svobodná povolání typu lékaři, právníci či veterináři. Pro všechny tyto skupiny zůstává vše při starém. Nález ruší také čtvrtou vlnu, která měla přijít na řadu v červnu 2018 a spadali do ní nejrůznější řemeslníci, výrobní podniky, kadeřnice nebo maséři. (Kompletní harmonogram je zde).

„Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“ uvedla v oficiálním komentáři mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Příměr s kácením lesa má podle poukázat na to, že stát při zavádění EET postupoval bez ohledu na to, zdali někteří poplatníci s ohledem na specifický typ nebo malý rozsah podnikatelské činnosti nebudou plošnou regulací zbytečně zatíženi. Z textu nálezu je patrné, že soudci vzali v úvahu i nepřehlednou situaci kolem nejrůznějších výjimek a nejasných vymezení, na koho se EET měla a neměla do budoucna vztahovat – zrušili proto náběh třetí a čtvrté fáze kompletně s tím, že nová vláda a parlament mohou prosadit svou v novém, přesněji napsaném zákoně.

Další podstatná námitka směřovala k tomu, že vláda si v zákoně ponechala možnost udělit některým typům služeb výjimku, jaká momentálně platí třeba u prodejců vánočních kaprů. Na výjimce pro kapry se letos nic nemění, ale do budoucna soud tuto pravomoc ruší - výjimky tohoto typu lze zavádět jen zákonem, nikoli vládním nařízením.

Kromě druhé a třetí vlny se ruší také povinnost EET u plateb kartou nebo pro e-shopy – tedy všude tam, kde nejde o prodej za hotovost a kde existuje jiný způsob evidence, kterou si finanční úřady mohou v případně podezření dohledat nebo vyžádat.  Další změnou je to, že od března drobní podnikatelé nebudou mít povinnost uvádět na účtenkách svoje DIČ, pokud je odvozené od rodného čísla.

Ústavní soud rozhodl na základě stížnosti opozičních poslanců. Ti požadovali úplné zrušení EET, ale i nynější výrok jim vyhovuje. „Já to chtěl zrušit celé, nicméně i tohle pokládám za slušný úspěch,“ uvedl jeden ze stěžovatelů Marek Benda.

Verdikt přitom kvituje – aspoň podle oficiální tiskové zprávy – i nová ministryně financí Alena Schillerová, která u vzniku systému od začátku stála už jako náměstkyně Andreje Babiše v Sobotkově vládě. Její úřad už tak jako tak pracoval na novele zákona, do níž námitky Ústavního soudu zapracuje. Podle Schillerové je hlavní, že soud nezrušil zákon jako celek a neshledal jako protiústavní celý princip EET, čehož se dožadovala opozice. O tom, jak bude nový zákon vypadat a zda se do něj něco z třetí nebo čtvrté vlny vrátí, rozhodne nová vláda a parlament.