Mafián Prcek má svůj soudný den

K americkým hranicím právě míří z jihu tisíce lidí, kteří by zoufale chtěli dovnitř, ale v úterý přichází “velký den” jiného muže - možná jednoho z mála, který by chtěl naopak ze Spojených států ven, zpátky na jih, do Mexika. V New Yorku po dvou letech příprav začne dlouho očekávané soudní přelíčení s Joaquínem Guzmánem Loerou přezdívaným El Chapo (Prcek). Drogovým mafiánem, mexickým lidovým hrdinou a jedním z nejbohatších ilegálních “obchodníků” světa. Podle různých odhadů si kšefty s heroinem, kokainem i marihuanou plus vražděním, mučením, terorizováním a zastrašováním kombinovaným s blahosklonným vládnutím nad osudy mexických vesničanů vydělal cokoliv mezi jednou a čtrnácti miliardami dolarů.

Zmíněný majetek mu zajistil oficiální pozici na žebříčku nejmajetnějších obyvatel planety podle časopisu Forbes a zároveň vysvětluje, proč se teprve ve Spojených státech podařilo udržet mafiána ve vězení. El Chapo Mexičanům již dvakrát z cely utekl. Poprvé, v roce 2001, to ještě byl relativně vtipný (a nepochybně dobře zaplacený) útěk pod prostěradly v koši na prádlo - nebo v policejní uniformě v doprovodu podmazaných velitelů vězení. Záleží na to, které verzi chcete věřit.

Podruhé, v roce 2015, se už jednalo o mrazivý skandál světového formátu: čtenáři si možná vzpomenou, že když tehdy vtrhla ostraha do prázdné cely mexické věznice s nejpřísnější ostrahou, našla v koupelně nejen otvor, kterým drogový baron prchl, ale za ním pečlivě vykopaný a vyztužený tunel s elektrickým osvětlením, funkční klimatizací a úzkokolejnou “železnicí”, který vedl k 1,5 kilometru vzdálenému domku na obzoru. Úniková cesta se musela budovat měsíce a Chapo musel být schopen podmazat skutečně kde koho.

Spektakulární útěk narkomafiána tehdy v Mexiku vyvolal pocit naprosté bezmoci. Válka s narkomafiemi si od roku 2006 vyžádala v zemi hodně přes sto tisíc obětí. A výsměšný útěk jednoho z nejhledanějších zločinců planety na chvíli jakoby ukázal, že drogové mafie mají v zemi pod kontrolou prakticky všechno. Naštěstí pro nalomenou mexickou psychiku se elitním jednotkám podařilo “Prcka” o rok později ve spektakulární přestřelce znovu chytit. Následovalo dlouhé vyjednávání s Američany a poté krok docela náročný na mexickou hrdost: Mexiko zločince raději vydalo do rukou Spojených států, vládním letadlem ho poslalo do New Yorku v poslední den prezidentování Baracka Obamy.

The Economist tehdy napsal, že “Guzmánovo vydání je pro mexickou diplomacii vysokou hrou, protože do úřadu právě nastupuje Donald Trump, nejvíce protimexicky naladěný prezident od dob Jamese Polka, který vedl s Mexikem v polovině 19. století válku.” Ve zpětném pohledu víme, že hra se alespoň zpočátku nijak zvlášť nevyplácela, mexický prezident Nieto krátce po odeslání narkobarona kvůli Trumpovým výrokům odvolal oficiální návštěvu Washingtonu.

Guzmán je klasickým příkladem, jak funguje válka proti drogám. Jeho vzestup umožnil tvrdý postup proti kolumbijským mafiánům, kterým začalo díky spolupráci kolumbijské vlády s Washingtonem hrozit vydání do USA. Kolumbijci se stáhli, ale poptávka na americkém trhu nikam nezmizela, naopak rostla, a do uvolněného prostoru tak vstoupil drogový boss z Mexika. Obrovská země se nejen Guzmánovým přičiněním od té doby proměnila k nepoznání a stala se jednou z nejdivočejších na planetě. Guzmán byl v každém případě jedním z klíčových hráčů: svého času pravděpodobně ovládal polovinu veškerého drogového obchodu mezi Mexikem a USA. (Jeho příběh popsal Respekt před dvěma lety.)

Američané se na velkolepý soudní proces podle všeho těší. V New Yorku kvůli bezpečné přepravě všehoschopného miliardáře zavřou celý most. The New York Times píše, že proces, který může trvat více než čtyři měsíce, nebude jenom bitvou právníků (Guzmán se teď vydává za pouhého pěšáka Sinalopského kartelu).

„Umožní vyprávět dramatický příběh Guzmánova pozoruhodného života. Předstoupí jeho početní nepřátelé, spojenci i podřízení společně s experty na drogové kartely a příslušníky policie a armády, aby vylíčili, jak se Guzmán z chudého adolescentního pomocného dělníka vypracoval přes pěstování marihuany až na pozici mezinárodního Al Caponeho,“ píše deník. A vyprávět se bude všechno, od zlatem vykládané pažby kalašnikova přes uřezávání hlav protivníků, což byla Prckova specialita, až po vynalézavý export drog krytý za obchod s nakládanými papričkami.

El Chapo nejspíš prožije zbytek života za americkými mřížemi, i když v jeho případě je skutečně lepší očekávat cokoliv.  V každém případě je v tuto chvíli mimo jiné souzen za 33 vražd na území Spojených států, podmínkou vydání byla nicméně záruka, že v případě usvědčení nedostane trest smrti. Ještě podstatnější je ale skutečnost, že jeho pádem vůbec nic neskončilo.

Kartel funguje dál, drogy nepřestaly proudit, sám El Chapo vysvětlil ještě před svým posledním zatčením v rozhovoru s hercem Seanem Pennem, že jeho podnikání “nikdy neskončí” a že “nezáleží na jednom člověku”. Poptávka je obrovská a ilegalita celého byznysu je zárukou, že “přidaná hodnota” dosahuje astronomických částek. Jak jinak by se taky kluk z mexického zemědělského zapadákova dostal do žebříčku Forbesu?