Les mě naučil všechno, co vím

Po většinu svého života šaman brazilského indiánského kmene Huni Kuin neopouštěl údolí řeky Jordão hluboko v amazonském pralese. Před několika týdny se ale Antonio Sabino Sales Kaxinawa (62) spolu se svým synem Gilmarem (33) a anglicky hovořícím průvodcem vydali už na svou druhou návštěvu Evropy. Pořádají ukázky domorodých rituálů a zpěvů a především chtějí v zámoří upozornit na ohrožení amazonského pralesa a jeho domorodých obyvatel, které přináší politika nového ultrapravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Rozhovor se odehrál během jejich české zastávky a domorodci jej v duchu svých zvyklostí zakončili zpěvem písně, která se zpívá na dalekých cestách.

 Jak váš kmen dnes žije?

Žijeme ve státě Acre v západní Brazílii v údolí řeky Jordão, na jejím levém břehu. Náš kmen má asi deset tisíc členů, většina žije v Brazílii, menší část v Peru. Údolí naší řeky obývá asi tři tisíce našich lidí, najdete tu dvaatřicet vesnic. Živíme se hlavně tím, co nabízí les. Komunita má své vůdce, učitele a také pajé, tedy ty kteří se starají o zdraví lidí. Všechno, co děláme, slouží dobru. Než přišel prezident Bolsonaro, žili jsme v klidu a míru.

Znamená to, že váš kmen v minulosti nezažil genocidu tak jako řada původních obyvatel severní a jižní Ameriky?

Prošli jsme dvěma vlnami utrpení, které souvisely s těžbou kaučuku. Jedna přišla počátkem dvacátého století, druhá pak v období druhé světové války. Dobyvatelé, kteří přišli, tehdy moje lidi přinutili, aby pro ně pracovali. Brali je do otroctví, někteří staří našeho kmene mají na rukou ještě vypálené značky od svých majitelů. Bylo to těžký čas.

Kdy to skončilo?

Protože lidé, kterým indiáni prodávali kaučuk, byli často titíž, od nichž se kupovalo zboží, ocitali se domorodci v dluzích, upadali do dluhového otroctví. Situace se zlepšila až v sedmdesátých letech, kdy přišli první antropologové a pomohli nám. Zlepšily se výkupní ceny kaučuku, vznikly organizace na ochranu indiánů, naučili jsme se portugalsky. A začal také proces ochrany našeho původního území, hájili jsme právo na naši zemi. Vše je dnes změřeno a zaneseno do map, není pochyb o tom, jaké území nám patří.

Nový prezident ale právo domorodých kmenů na jejich území zpochybňuje. Ohrožuje vás to?

Huni Kuin patří k indiánským kmenům, které žijí nejdál od městské civilizace a také k těm, kteří nevedou se státem žádný územní spor, takž jsme před jeho politikou zřejmě více chráněni. Některé jiné kmeny se ještě nedostaly tak daleko, proces uznání jejich nároků teprve běží, a ty to mají teď mnohem horší. Ale v klidu nejsme. Dokud vládl prezident Lula, stát nás podporoval, existovaly vládní programy pomoci chudým lidem. To skončilo, a naopak přibývá různých útoků, kdy prostě někdo přijde a les si vezme nebo jej svévolně vykácí.

Protizákonně?

Ano. Jedna z věcí, kterou Bolsonaro udělal, bylo, že odpustil všechny pokuty za nezákonné ničení lesa nebo znečišťování. Nikdo nemusí nic platit. Všem agenturám, kteří se mají starat o přírodu, jsou seškrtávány rozpočty. Mění se zákony na ochranu přírody, národní parky a rezervace se zmenšují. A Bolsonaro má obrovský program těžby v Amazonii, toho se opravdu bojíme.

V době, kdy cestujete po Evropě, se v hlavním městě Brasilii konala velká manifestace domorodých obyvatele proti Bolsonarově politice. Účastnili se jí i lidé z vaší vesnice?

Ano, naši vůdci tam jeli. Tvoří se teď obrovské domorodé hnutí, které si říká Terra Livre, Svobodná země. Dohromady se dalo více než sto domorodých kmenů. Dříve mezi námi byly různé spory, ale společný zájem nás sjednotil, organizujeme dnes spoustu věcí společně. U nás ve státě Acre žije asi třináct kmenů a máme mezi sebou velmi dobrý kontakt, vzájemně se navštěvujeme.

Změnil něco pochod domorodců hlavním městem?

V lednu Bolsonaro přesunul oblast domorodých práv ze specializované agentury Funai pod ministerstvo zemědělství, které hájí zájmy agrární lobby, tedy těžbu v pralese. Teď se zdá, že pod veřejným tlakem vrátí tuhle oblast zpátky agentuře. Je to malé vítězství.

Jak vlastně rozumíte tomu, že si Brazílie zvolila za prezidenta právě Bolsonara?

Prostě Brazílii získal. Ale nás nezískal, my jsme ho nevolili. Máme dvakrát až třikrát měsíčně setkání vesnice, kde mluvíme o všem, co se nás týká, a mluvili jsme i o volbách. Bylo pár indiánů, kteří se nechali ovlivnit dezinformacemi, které se šířili skrze aplikaci WhatsApp, ale ne mnoho.

Ve světových médiích se píše, že WhatsApp, který je v Brazílii hlavním komunikačním prostředkem, sehrál ve volbách důležitou propagandistickou roli. 

Je to tak. Šířila se videa, kde nějací indiáni říkali, jak je pro nás výhodné volit Bolsonara, a pár lidí se do téhle pasti chytlo.

Domorodí lidé rádi říkávají, že jsou strážci lesa, protože mu nejlépe rozumí. Jakou roli hraje v životě vašeho kmene dnes?

Les je vším. Jeho duchové nás naučili všechno, co víme. Na začátku byl duch Huã Karu, který řekl těhotné ženě, jaké má používat byliny. A to je znalost, kterou udržujeme živou. Západní léky potřebujeme minimálně. Já sám se léčím jen bylinami, které připravuji.

Jste tzv. pajé, což je role, kterou u nás obvykle označujeme slovem šaman. Co vlastně pro komunitu děláte?

Medicínu. Jsem její doktor. Neumím psát a nestrávil jsem jediný den života ve škole, ale své lékařské knihy nosím v hlavě. Připravuji léčivé bylinné směsi a jsem zodpovědný za léčení celé vesnice. Tak devadesát procent všech zdravotních potíží zvládneme sami bez západních léků.

Mohou být vaše léky užitečné pro západní lidi?

Jsou dobré pro nás všechny, já v tomhle nerozlišuji. Existuje mnoho bílých lidí, kteří si vzali indiánské ženy stali se z nich pajé. Každý se může učit studovat rostliny.

Skupina českých neurovědců a psychiatrů právě v těchto dnech odjela do jiné vesnice vašeho kmene studovat ayahuascu, tradiční odvar, který mění vědomí, a řada domorodých kmenů jej považuje za vůbec nejsilnější medicínu. Jaký je podle vás její potenciál pro lidské zdraví?

Nixi Pae, jak my Huni Kuin říkáme ayahuasce, je největší z učitelů. Všechno, co vím, jsem se naučil od ní. Je to nejdůležitější rostlina v našich životech a naší kultuře. A jsem rád, že o ní svět ví, aby mohla pomoci těm, kteří to potřebují. Ona vede člověka na cestu pravdy, vezme vás do místa, kde pochopíte, kdo jste. Získáte znalost o sobě samém.

Proč jezdíte se svým synem po světě?

Je pro nás hodně důležité, že můžeme být tady, že jsme dostali pozvání a můžeme reprezentovat náš lid. V Brazílii je hodně lidí, kteří nás nemají rádi, a když vidíme tady u vás, kolik lidí si přichází poslechnout naše písně a seznámit se s našimi ceremoniemi, je to pro nás velké zadostiučinění. Chceme být mostem mezi pralesem a vaším světem. Vy nám můžete pomoct tím, že se budete zajímat o to, co se děje v Brazílii. A my vám můžeme nabídnout naše cesty léčení.

S novým prezidentem se budoucnost vaší země jeví dost pochmurně. Dokážete si udržovat optimismus?

Obavy trochu mám, ale my domorodci už jsme zažili hodně ústrků, a přesto pokračujeme v naší cestě životem. Nikomu neubližujeme, naši šamani objíždějí svět, aby pomáhali a získávají nové přátele, kterým leží na srdci ochrana pralesa. Takže zůstávám optimistou.