Havlovské koncerty: Nežijí tu jen lidé, kteří mají strach ze všeho cizího

Organizace  VH80 vznikla za jediným účelem – uspořádat koncerty k připomenutí výročí osmdesáti let od narození Václava Havla. Akce Milí spoluobčané se uskuteční ve středu na několika místech České republiky včetně Václavského náměstí v Praze.  Název Milí spoluobčané nese i píseň, kterou k této příležitosti vytvořili Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř a David Koller.  Událost spolu s písní odkazují na oslovení, které Havel často používal při prezidentských projevech. Členové VH80 chtějí připomenout Havlovy myšlenky, životní postoj a hodnoty. „Zcela zásadní odkaz je pravdivost, soulad činů a slov,“ říká člen VH80 Tomáš Smetánka.

Proč jste se rozhodli uspořádat koncerty?

Protože letos bude osmdesáté výročí narození Václava Havla a řekli jsme si, že je to příležitost ke shromáždění lidí, kteří se jednoduše řečeno k Havlovi hlásí. Ty důvody jsou dva: jeden je ten, že chceme povzbudit lidi, kteří mají pocit, že je ohroženo něco, co jsme tady měli po roce 1989. Ať už je to nálada ve společnosti, otevřenost, ochota spolupracovat s ostatními evropskými státy a být součástí Západu. Mám pocit, že spousta lidí se cítí být oslabena a jako by se bála tohle vyjádřit, protože kolem sebe slyší spoustu nenávistných vyjádření, ať už na adresu Evropské unie či vztahu k cizincům. Zadruhé chceme říct lidem, kteří se ve veřejném prostoru pohybují, vyslovují se a jsou hodně slyšet, aby si uvědomili, že tady je dost lidí, pro které je otevřenost naší země důležitá.  Aby vzali v úvahu to, že tady nejsou pouze lidé, kteří mají strach ze všeho cizího, skočí na jakoukoliv demagogii a neprověřují si, co je pravda a co není.

Proč zrovna koncerty?

Původně jsme to chtěli udělat tak, že shromáždíme lidi a pustíme ze záznamu některá Havlova slova. Na druhou stranu víme, že musíme lidi přitáhnout i na něco dalšího; že to musí být i trochu zábava. Koneckonců Havel měl blízko k různým druhům hudby a zábavy. Zároveň jsme chtěli přilákat mladé lidi, kteří třeba Havla ani nezažili, ale rádi se k jeho odkazu přihlásí.

Jaký je tedy odkaz Václava Havla?

Zcela zásadní odkaz je pravdivost, soulad činů a slov. Jasná měřítka pro to, co je a co není pravdivé a podle čeho se má člověk ve svém životě chovat. Druhá věc je ona orientace České republiky, místo ve světě a v Evropě. Je nebezpečné zpochybňovat to, co já považuji za nejdůležitější zahraničně-politickou věc, která se udála po roce 89 - to je naše členství v Evropské unii a spojenectví se Spojenými státy. Příslušnost k západnímu světu je jednoznačným odkazem Václava Havla. A samozřejmě řada lidských kvalit, jako je slušnost, vstřícnost, pocit odpovědnosti za všechno, co člověk dělá.

Nebojíte se, že podobné události přispějí k hlubšímu rozkolu současné české společnosti?

My se nijak nevymezujeme, proto se nezaštiťujeme ani žádnou politickou stranou. Nám jde opravdu jen o to připomenout hodnoty, které s Havlem souvisejí a o které bychom mohli přijít. Jestli si to někdo vyloží jako útok na sebe, je to jeho věc. Neděláme pietu nebo tryznu. Je to připomenutí a povzbuzení k tomu, abychom udržovali to, co pro nás něco znamená. Neútočíme na nikoho, v našich vyjádřeních není jediné negativní slovo. Já tu akci chápu taky jako takovou zkoušku. Jako test toho, kolik lidí na naše pozvání zareaguje a pro kolik lidí je Havel tím stejným symbolem, jakým je pro nás. To, jak vypadá naše sbírka, je docela povzbudivé, na druhou stranu samozřejmě registrujeme stovky nesouhlasných komentářů na Facebooku, ale tam si každý dovolí všechno, to nebereme vážně.

Nemáte strach, že se na akci objeví někdo, kdo se ji bude snažit narušit?

Taková možnost je, já věřím, že na tom ještě nejsme tak strašně, abychom při takových příležitostech museli počítat s tím, že se tam objeví nějaká nepřátelská skupina. Byla by to výpověď o tom, že situace je horší, než jsem si myslel, že je.

Na vašich webových stránkách se ptáte řady osobností, proč jim chybí Václav Havel. Proč chybí vám?

Mně je nejbližší to, že dokázal za mnoho lidí formulovat věci tak, jak už to po něm nikdo nedokázal. Věděl jsem, že se dokáže vyslovit k některým věcem tak, že bych to podepsal. Byl schopen slušným způsobem pojmenovat nepopulární věci a nebál se toho. Neumím si představit, že by dnes Václav Havel říkal: musíme se připravit na totální ostrahu našich hranic, musíme být ostražití před nebezpečím, které se na nás chystá.