Firma Agpi schválila prodej vepřína v Letech státu

Z místa, kde byl koncentrační tábor pro Romy, snad konečně zmizí vepřín. Valná hromada zemědělské společnosti AGPI v pondělí odsouhlasila, že areál velkovýkrmny v Letech předá státu.

Už v polovině devadesátých let vláda slíbila, že vepřín zbourá. Během více než dvaceti následujících let ale žádný kabinet tenhle slib nedotáhl do konce. Teď to vypadá nadějně. Firma AGPI je poprvé v historii nakloněná prodeji. A na ministerstvu kultury se o odkup stará náměstek René Schreier, který jeho dotažení považuje za věc osobní prestiže.

To nemáme zapotřebí

Aktivisté mohou slavit. Právě blokáda vepřína před třemi lety rozhodla o tom, že místopředseda představenstva firmy AGPI Jan Čech změnil názor. Do té doby nechtěl o prodeji ani slyšet: požadoval, aby stát výměnou za vyklizení areálu v Letech postavil vepřín někde jinde. Na téhle obstrukci se vládní snaha vždycky zasekla.

Blokádu nechtěně odstartoval současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když při pietním aktu v památníku romského holocaustu vedle vepřína v roce 2014 prohlásil, že peníze potřebné na likvidaci stávající a postavení nové výkrmny by měly být raději využity jinak, třeba na vzdělávání romských dětí či na zlepšování podmínek života v sociálně vyloučených lokalitách. O pár dní později se před branami shromáždili demonstranti, blokádu zopakovali i v dalších letech.

„Tábořili nám tady, přivazovali se, policie je roztlačila jen na chvilku, aby mohla projet auta s krmením, nemohli jsme provozovat normální činnost,“ vzpomíná Čech. „Řekli jsme si, že tohle nemáme zapotřebí.“ Pod vlivem blokád prý on i další lidé z vedení firmy „korigovali svůj názor“ a připustili, že by vepřín, ve kterém ročně vyroste víc než třicet tisíc prasat, mohli prodat.

Tah na branku

Další impuls vnesl do dění náměstek ministra kultury René Schreier. Vepřín v Letech dostal na starost loni na podzim a umínil si, že dokáže to, co žádný z jeho předchůdců – věc dotáhne do konce.

„Velkovýkrmně se věnuji každý den,“ říká Schreier, náměstek pro řízení ekonomické a provozní sekce. Má toho sice na práci dost, rozpočet ministerstva, jeho investice, evropské projekty a bezmála třicet příspěvkových organizací k tomu, ale Lety jsou prý pro něj věcí prestiže.

„Současný stav je z morálního hlediska nepřijatelný a poškozuje obraz Česka. Je to pro mě čest, že se na odstranění tohohle dluhu podílím,“ říká. Před deseti lety stál u zrodu Ústavu pro studium totalitních režimů a teď je rozhodnutý, že dotáhne do konce další státní rest.

„Posunulo se to, tak daleko jsme se ještě nikdy nedostali,“ oceňuje náměstka místopředseda představenstva AGPI Jan Čech. Hotovo podle něj ovšem ještě zdaleka není: „To, že vstoupíte do svatební síně, ještě neznamená, že se vezmete. Důležitý je ten podpis na konci. Až řeknou cenu, tak uvidíme.“

Pro převod vepřína na stát nicméně hlasovalo v pondělí 84 procent přítomných akcionářů. Teď bude podle Čecha záležet na tom, jakou částku stát za areál nabídne. Vláda má dva posudky na cenu areálu v Letech a firma AGPI si nechala udělat studii, kolik by ji stálo postavit vepřín nový.

Celkovou částku musí odsouhlasit vláda i firma AGPI. „Jakmile tyto dva subjekty dají mandát, aby smlouva o převodu byla podepsána, tak bude podepsána,“ řekl lidovecký ministr kultury Daniel Herman.

O konkrétní částce zatím vláda ani firma nemluví, jednání probíhají v utajeném režimu. Firma AGPI ale zmínila, že pokud dojde k podpisu smlouvy, částku zveřejní. „Ta cena je mnohem nižší, než o které se spekulovalo,“ řekl jen Herman. Média psala, že AGPI by mohla chtít až miliardu, podle nových informací Aktuálně.cz by cena údajně neměla být vyšší než půl miliardy korun.

Ministr Herman je optimista, k podpisu smlouvy by podle něj mohlo dojít už začátkem září. Firma pak bude mít několik měsíců na to, aby areál vyklidila, rozebrala stavby a vyčistila ho. Náměstek Schreier plánuje, že příští rok na jaře bude vepřín na pietním místě minulostí.

První snaha připomenout oběti tábora, který před 77 lety protektorátní úřady v Letech zřídily, spadá do roku 1995. Prezident Havel i další politici − včetně současného prezidenta Miloše Zemana − hovořili ve druhé polovině devadesátých let o tom, že je nutné vepřín vykoupit. Celkem táborem prošlo 1309 lidí, stovky z nich zahynuly. Vězně decimovaly zejména nemoci následkem špatných hygienických podmínek.