Anketa mezi kandidáty: ČT je málo veřejnoprávní a ztrácí renomé, ale dobře hospodaří

Českou televizi čeká výběr nového generálního ředitele. Rada ČT minulý týden zveřejnila oficiální seznam uchazečů a volbu šéfa veřejnoprávní televize chce provést co nejdříve. Současnému ředitele Petru Dvořákovi vyprší mandát letos na konci září a o funkci se hodlá ucházet znovu, spolu s dalšími jedenácti kandidáty. Respekt všem položil dvě otázky: Co na současné situaci České televize oceňujete? A co se vám naopak nelíbí? 

Petr Dvořák, současný ředitel České televize: Oceňuji, že mě ČT dokáže již šestý rok denně naplno profesně zabavit. Obecně si moc cením, že je relevantní pro diváky, respektovaná u odborné veřejnosti a oceňovaná v Evropě.

Nelíbí se mi zastaralé prostory ze 70. let, které na Kavčích horách máme a které už limitují i technické možnosti výroby a práce. Obecně mi pak vadí, že dnešní legislativa stále vnímá ČT očima minulého století…. 

Karel Novák součástí České televize je od roku 1994, nyní je vedoucím dramaturgem pořadu 168 hodin: Líbí se mi, že se Česká televize snaží zasáhnout všechny věkové skupiny, nejen její tradiční diváky. Také bych chtěl ocenit její aktivitu v nových médiích a práci se sociálními sítěmi. A kdybych měl být konkrétní, tak se mi hodně líbí Déčko, což byl skvělý počin Petra Dvořáka.

Vadí mi, že má ČT v současnosti mnohem menší respekt, než mívala. To by se mělo změnit. Chtěl bych, aby měla pevné postavení. Mimo jiné to je způsobeno přibývajícími útoky, které tu v určité míře byly vždy. Pokud bych se stal ředitelem, plánuji uklidnit emoce na všech stranách a začít fungovat normálně.

Martin Konrád, bývalý šéf TV Prima: Oceňuji její pozitivní PR a solidní zpravodajství. Také se mi líbí nové studiu v Brně, kde bylo už načase situaci vyřešit. Nelíbí se mi komerční způsob programování, reálná provozní ztráta hospodaření a nedostatečná úloha regionů ve vysílání.

Jiří František Potužník, novinář a generální komisař Expa 2015. V ČT působil jako redaktor, moderátor a režisér: Osobně jsem větším příznivcem než kritikem. Pokud bych měl mluvit o programech, rád bych vyzvedl uvedení Déčka a ČT Art do kvalitního života. Z pořadů se mi líbí seriály typu Bohéma a obecně společensky a historicky obsažné dokumenty, ze zpravodajství investigativní pořad Reportéři ČT. Zároveň oceňuji hospodaření České televize, kdy je schopná si udržet vyrovnaný rozpočet i v době, kdy se příjmy z poplatků roky nezvyšují, ale náklady rostou.

V případě programů se mi nelíbí málo výrazná profilace a vnitřní konkurence ČT1 a ČT2. Nejsem spokojen s opakovanou recyklací pořadů a nekritickým přestřiháváním některých archivních materiálů. Ve zpravodajství bych uvítal i jiné informace než jen ty založené na vyjádření respondentů bez ověřování a konfrontací s pravdou. Také mi vadí malá transparentnost a málo dostupné informace o výběrových řízeních a cenách služeb.

Milan Vacek, dramaturg a kreativní producent České televize, zaměřuje se na vzdělávací pořady: Je to silná značka, má úžasný bohatý archiv a k tomu většinou výborné zaměstnance, kteří tu značku drží. Oceňuji i poměrně dobrou sledovanost a fakt, že ČT dokáže naplnit pět programů. Někdy se podaří skvělý dokument nebo hraný seriál, sport je také na vysoké úrovni.

Nejvíc mne mrzí pozvolná ztráta dobré pověsti. Sledovanost je vykoupena obsahem, který je velmi podobný komerčním televizím. Z obrazovek rychle mizí vzdělávací a osvětové pořady, které by měly být páteří veřejnoprávní televize. Velké procento i tzv. vlajkových pořadů se ukazuje jako dramaturgický omyl. Stále se opakují staré reprízy. Chybí nápady, zejména původních zábavných pořadů. Organizační systém převzatý z komerčního prostředí se ukazuje jako zmatený a nepřehledný. Kanál ČT2 ztratil svou výjimečnost.

Daniel Petruška, konzultant, bývalý poslanec za ODS, byl mj. členem kontrolního a zemědělského výboru: Na ČT oceňuji, že dokázala z hlediska formy a technického zázemí držet krok se současnými trendy vysílání. Také oceňuji historii a zkušenost s výrobou některých typů pořadů, například dětských. V neposlední řadě je třeba říci, že v ČT je řada vynikajících profesionálů, což je základ, na kterém staví každá dobře fungující instituce.

V okamžiku, kdy ČT potřebuje nejen prostředky z koncesionářských poplatků, ale také z reklamy, je nucena tvorbu a programovou skladbu přizpůsobit tak, aby mohla soutěžit s komerčními televizemi. Výsledkem pak je, že pořady, které do programové skladby ČT patří, se vysílají mezi půlnocí a šestou hodinou ranní, zatímco v prime timu se vysílá běžná komerční produkce. Druhou věcí je to, že s ohledem na technické a personální možnosti pokrývá zpravodajsky a publicisticky menší množství témat, než by bylo možné a žádoucí.

Gabriela Froňková Dousková, věnuje marketingu a PR. Poslední rok spolupracovala s portálem TZB-info.cz jako televizní reportérka: Nejvíce oceňuji kanál ČT sport. Profesionalitu vedení, osobní nasazení redaktorů, technickou kvalitu, upoutávky a i s tím související webové stránky. Přímé přenosy patří ke světové špičce. Dětský kanál je přitažlivý pro malé diváky. ČT vlastní jeden z nejkrásnějších a moderních archivů pořadů; vidím v tom obrovské národní kulturní bohatství.

Zpravodajství musí důsledně dodržovat zákon o ČT. Vysílání musí být objektivní a vyvážené, viz volba Donalda Trumpa. Mám obavu, že ČT ovládla telekracie. Chybí mi důraz na regionální zpravodajství a na témata dnešní doby, pluralita názorů. Finanční a technické prostředky od koncesionářů jsou dostačující. Žijeme v multikulturním a multidimenzionálním světě, kterému se ČT jen pomalu přizpůsobuje. Více by se měla věnovat generaci Y. Pořady pro dnešního mladého diváka chybí , ČT zaspala dobu ve srovnání s privátními médií. Hospodaření ČT není ideální, má mnoho šéfů.

Tomáš Kopečný, majitel PR agentury Topart Media: Oceňuji, že se ČT přes znatelný úbytek financí z reklamy dokázala zůstat ekonomicky i personálně stabilní institucí. Z hlediska programu pak stojí za pochvalu rozjezd kanálů ČT Déčko a ČT art.

Naopak se mi nelíbí, že ČT přes svou jedinečnost není sebevědomou institucí. Jsem velmi znepokojen radikálně se snižující důvěryhodností České televize.

Radoslav Štědroň, vystudovaný geograf a předseda Strany práce: Oceňuji roli, kterou Česká televize hraje v dnešní společnosti. Jedině ČT a veřejnoprávní rádio můžou zastavit deficit informací. Je to důležité, protože většina lidí u nás nemá ani páru, co se ve světě i u nás děje.

Musí být vymýcena metoda mafie a nadnárodních korporací: „Lépe je veřejné mínění řídit, než se mu podřizovat.“ Smyslem existence ČT není, aby na ni lidé čučeli pět hodin denně. Jejím smyslem existence je důkaz, že lze televizi provozovat pro její koncesionáře v záplavě stovek soukromých televizních kanálů. Také bych chtěl ostřejší profilaci zpravodajství jen na jedné stanici, třeba v podobě spojení ČT1 A ČT24.

Stanislav Vaněk, režisér a scenárista, pracoval v ČST a ČT v oblasti hudby, byl ředitelem festivalu Zlatá Praha: Na současné České televizi oceňuji především její poslání. Dále také její skvělou profesionální formu PR a propagace nebo její dobré zastoupení v EBU.

Nelíbí se mi, jak je ČT svému poslání stále vzdálena. Líbí se mi forma PR, ale obsah zřídka odpovídá skutečnému stavu věci. Organizačně ČT ještě nikdy nebyla tak nepřehledná a neefektivní. Poslanecká sněmovna může Radu ČT odvolat, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu, a tak Rada není příliš motivována generálnímu řediteli ČT „šlapat na paty“. Nikoliv zanedbatelnou podmínkou odměn generálnímu řediteli ČT je sledovanost, takže úsilí o nekomerčnost nutně tímto zůstává v půli cesty.

Alena Dlabačová, bývalá redaktorka a dramaturgyně ČST, podílela se na sportovních a dokumentárních pořadech: Předností České televize ve srovnání s komerčními televizemi je to, že její programové schéma je určeno všem věkovým skupinám koncesionářů, což se jí poměrně daří. Její ekonomická situace je rozpočtově v kladných číslech, takže je tu rezerva pro zvyšování kvality programů (včetně honorování tvůrčích pracovníků). Zatím není tedy důvod ke zvyšování koncesionářských poplatků. ČT se daří i v obchodní činnosti. V dramaturgii publicistiky má dostatek pořadů, které se věnují problémům divácké obce.

Naopak dramatická tvorba je dost slabá, špatný výběr látek a námětů; kromě výjimek, samozřejmě. ČT nemá ani dost zábavných pořadů, je i málo hudebních pořadů. Investigativní žurnalistika nedosahuje úrovně, jaká je třeba na stanici Nova. Např. tým pořadu Reportéři se systematicky nevrací k avizovaným problémům. ČT Art je vysílána digitálně, ale příjem není na celém území. ČT je personálně předimenzovaná v oblasti administrativy. Koncepce Petra Dvořáka připodobnit ČT k televizi NOVA se nesetkala s úspěchem, snad kromě nových oděvů moderátorů.

Petr Vinklář, někdejší auditor společnosti KPMG: Česká televize neoddiskutovatelně zaznamenala posun nejen v oblasti ustálení programové nabídky a profilace jednotlivých stanic, ale i v přesunu k novým komunikačním kanálům. Tento zřetelný posun je jednoznačným pozitivem. Další kroky spatřuji v podpoře pestrosti a kvality programové nabídky se zachováním stávající struktury a s důrazem na propojení všech komunikačních kanálů tak, aby přístup k nim byl rovnocenný.

Zásadním tématem České televize je zpravodajství, které z pohledu veřejnoprávní televize musí být objektivní a dostatečně důvěryhodné na všech komunikačních kanálech. Absence prostředí, které dokáže zaručit vysokou míru objektivity a zároveň důvěryhodnosti, je nejzásadnějším problémem České televize. Dalším tématem je zastaralý koncept financování České televize; dovolím si tvrdit, že spokojena není žádná ze zúčastněných stran.