Už si knihy vůbec nekupuju. Není to žádná životní zásada, důvod k tomu je mnohem prostší. Já je totiž vždycky dostanu, ať už od spisovatelů nebo nakladatelů. To je holt osud překladatele a literárního agenta. Třeba pokaždé, když navštívím pražský veletrh Svět knihy, vrátím se do Amsterodamu s autem plným nových knih. Nebo, když mám schůzku s nějakým nizozemským nakladatelem, abych mu nabídl české knihy, vezme mě do skladu a za chvíli mám plný batoh, pro změnu nizozemských knih. A ještě ke všemu je člověk musí všechny přečíst! Není divu, že mám celou hromadu knih, které na mě čekají a čekají.
Profesionálně se zabývám hlavně českou a nizozemskou literaturou, ale pořád si uvědomuju, že mi určitě uniká spousta krásných knih z jiných jazyků. Ale přece, čirou náhodou, možná z nudy a z únavy ze všech těch “povinných” četeb, někdy takovou jinou knihu vezmu do ruky. Před několika měsíci jsem byl u významného amsterodamského nakladatele Oscara van Gelderena a po schůzce mi jako obvykle chtěl něco dát. Dostal jsem obrovskou knihu “Můj strýc” od známého autora Arnona Grunberga a byla to bichle, protoze je to bibliofilní vydání, které se dá číst jen položené na stole. Už jsem byl na odchodu, když na mě Oscar zavolal: “Edgare, vem si taky tuhle, určitě se ti bude líbit!”
V té chvíli mě upoutala hlavně jména autorů Jack Kerouac a William Burroughs, ale zejména ten prapodivný název: “A hroši se uvařili ve svých nádržích”. Doma jsem to odložil na piano, kde se kniha válela několik týdnů a pravidelně na mě mrkala, až jsem ji jednou odpoledne vzal do ruky. Přečetl jsem to na jeden zátah a zjistil jsem, že se jedná o naprosto unikátní věc. Vypráví o prvních literárních pokusech dvou ikon pozdější pověstné Beat Generation v Americe. Každý ze spisovatelů psal střídavě jednu kapitolu téměř deníkového příběhu, který vyústí ve vraždu homosexualního milence jednoho jejich kamaráda. Svěže napsáno, žádné zbytečné ozdoby, nebo přibarvování denního života v New Yorku, vyprávění hlavně o schůzkách u kamarádů doma, nebo v hospodách a restauracích. Vše podbarvené divokými pitkami, drogami a milostnými vztahy na konci druhé světové války. Stylem a obsahem kniha hodně předpovídá to, čím se tito dva velikáni později proslavili. Příběh se zakládá na skutečných událostech - je určitě autobigrafický - a nabízí krásný obraz tehdejší doby. Ano, přiznávám, že to není veledílo, ale každý, kdo má rád literaturu a obzvlášť Kerouaca a Burroughse si to musí přečíst, protože ta knížka je jedinečná už jenom tím, že ji tihle dva slavní spisovatelé psali společně. Jsem rád, že jsem se k té knížce dostal. A vida, bude k mání i česky, protože nakladatelství Maťa plánuje její vydání. Bravo!
Edgar de Bruin (1958) vystudoval bohemistiku, český jazyk a českou literaturu na Amsterdamské univerzitě a od roku 1988 přeložil z češtiny přes 25 knih. V roce 2003 s manželkou založil literární agenturu Pluh, která zastupuje tucet českých autorů, mezi nimž jsou Petra Hůlová, Emil Hakl, Patrik Ouředník, Miloš Urban, Tomáš Zmeškal a dalsí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
