Éra dezinformací přinesla nečekanou renesanci novinářské profese

Navzdory větrnému a deštivému počasí, které do Londýna přinesla bouře Doris, si byl Edward Lucas dnes ráno zaplavat v nádrži v Hyde parku a do ulic vyrazil na skládacím kole, jak má ve zvyku. Nyní si v křesle v klubu, kde se scházejí pracovníci tajných služeb a „speciálních sil“ a kde je jako jediný novinář čestným členem, zahřívá zkřehlé ruce o hrnek s čajem. Dlouholetý redaktor a editor týdeníku The Economist a autor řady knih má dobrou zprávu o světě seriózních médií, který se v posledních letech metaforicky zmítá v podobných poryvech větru a deště jako právě řádí za okny nenápadného domu v londýnské čtvrti Knightsbridge. „Jsme z nejhoršího venku,“ říká Lucas a nemluví jen za The Economist. „Stojíme opět na straně vítězů.“

Na cestě nahoru

Edward Lucas se v této střízlivě optimistické náladě nenachází sám. Ve výzkumu provedeném Reuters Institutem pro studium žurnalistiky, působícím při Oxfordské univerzitě, mezi bezmála sto padesáti šéfy a editory předních médií si sedmdesát procent z nich myslí, že pozice seriózních médií posiluje a že právě ona budou profitovat z rostoucích obav z masivního šíření dezinformací, jakého jsme v poslední době svědky. Idea, že v těchto informačně i politicky nejistých časech se lidé budou obracet k tradičním a prověřeným zdrojům, se v mnoha směrech potvrzuje. Když zůstaneme u Lucasova domovského Economistu – přesná čísla sice týdeník nesděluje, ale počet jeho předplatitelů roste a po deseti letech…