Vaše diskuse s Jacquesem Rupnikem

Jacques Rupnik

Na co všechno jste se ptali? Odpovědi na vaše otázky najdete v diskusi z pátku 18.1. 2008.

:14Milan ŠimůnekDobrý den pane Rupniku. V Respektu č.2/2008, v článku Evropská dimenze volby hlavy státu, mne zarazila věta: „… životního prostředí a globálního oteplování, o kterém Václav Klaus tvrdí, že neexistuje“. Jelikož jsem z úst Václava Klause nic takového neslyšel ani od něj nic takového nečetl, rád bych znal zdroj Vámi citovaného výroku. Věřím, že jiným nevkládáte do úst, co sami neřekli. Děkuji Vám za doplnění, s úctou Milan Šimůnek, Liberec11:04Jacques RupnikPrezident Klaus nekolikrat velice razantne vystoupil s nazorem odmitajicim varovne zpravy ruznych vedeckych instituci o nebezpeci globalniho oteplovani. Tyto nazory nabizel americkym kongresmenum a Lidove Noviny projevu venovali loni titulni stranku. Jeho stanovisko je v podstate: nebezpeci je prehnane a zneuzivane temi, kteri chteji omezit/regulovat trzni mechanismy ( a jsme presvedceni, ze pokud tu nejaky problem bude tak jej prave trh sam vyresi). Takove stanovisko, jako kazde jine hajit, lze hajit jako soukroma osoba, ale pokud jde o hlavu statu je dobre vedet, ze zadny jiny evropsky prezident ci premier takove stanovisko nehaji. Odtud moje otazka v clanku pro Respekt zda je to nemuze byt problem pro zemi ktera bude predsedat EU (jejiz prioritou je prave prosazovat politiku dlouhodobe omezujici dopad glbalniho oteplovani) a zda se v tomto ohledu nenabizi naprosto odlisny postoj pana Svejnara.:14Rita HoloubkováMon Chéri Jacques,
pokud jsem oslovení drahoušku opsala z jedné bonboniéry špatně, tak se omlouvám.
Ráda bych se Vás zeptala na francouzského spisovatele českého původu Milana Kunderu. Jaký je vztah francouzské elity k němu? Jakou roli hraje ve francouzské společnosti a zda Vy osobně jste se s ním setkal? A druhá otázka. Za první republiky byla česká kultura ve velmi inspirativním vztahu k francouzské. Platilo to i naopak?
Vaše Rita11:37Jacques RupnikMila Rito, osloveni opsane „z jedne bonboniéry“ mne temer dojalo. Milan Kundera vsak ve svych romanech ironizuje nad sentimentalitou a kycem a tudiz rychle k tematu cesko-francouzske kulturni vzajemnosti. Byla samozrejme nejsilnejsi za prvni republiky a kratce znovu v 2.polovine sedesatych. Je zajimave, ze se na to nepodarilo navazat po roce 1989. Muze za to francouzska politika, prilis opatrna vuci stredni Evrope a hlavne fakt , ze nova ceska generace je vice orientovana na (masovou) kulturu anglosaskou. Kundera svym dilem udelal pro ceskou (a stredo-evropskou) kulturu ve Francii (a na Zapade vubec) vice nez kdokoliv jiny: Byl velkym „tahounem“ zajmu o ceskou literaturu. Kdyz zacal psat francouzsky brali to Francouzi jako poctu jejich jazyku i zemi ve ktere uz autor 35 let zije. A jako „Francouz vlastni volbou“ je citlivy na opomenuti (nekdy opovrzeni) Francii , ktere najdete za oceanem ale take ve stredo-evropskych elitach. Napsal zajimavou esej „Frankofobie existuje“ kterou vydal franc. ustav ve Stepanske.:20Marta NovákováDobrý den pane Rupniku,
před necelými 19 lety jste měl přednášku ve Francouzském institutu v Praze a auditoriu jste nastínil cestu svobodného  - tehdy Československa po 17. listopadu 1989. Pokud mě paměť neklame, tak jste nás informoval, že by se Československo mohlo za cca 10 - 15 let přiblížit v ekonomické oblasti státům tehdy „západní Evropy“. Pro mne to bylo strašně daleko, ale dnes Vám musím dát za pravdu, protože CZ dosáhlo rychlého růstu ekonomiky i životní úrovně. Dále jste nastínil problém morálního profilu společnosti. Tehdy jste nás posluchače upozornil na to, že to může trvat cca 25 až 30 let. Prosím o Váš názor na morální stav současné společnosti. Děkuji za odpověď.11:56Jacques RupnikMate dobou pamet. Rikal jsem (a nebyl jsem sam), ze politicka zmnena je rychla, ekonomicka bude trvat deset let, ale ze obnoveni obcanske spolecnosti je ukol na dve generace. A podobne je to s politickou kulturou, obcanskymi ctnostmi ci „moralnim profilem“ spolecnosti. Normalizacni rezim se snazil zlomit moralni pater spolecnosti a do jiste miry se mu to darilo. Co maji byt „obcanske ctnosti“ v novem kontextu si musi kazda spolecnost , kazda generace znovu definovat. Pred 100 lety o „moralni profil“ (abych pouzil vaseho vyrazu) spolecnosti starali, z odlisnych pozic, ucitele a knezi. Tomu je konec a od politiku inspiraci necekejme. Nejsem ani moralista ani moralizator, ale nic neni ztraceno dokud si takove otazky budeme klast.:45Rudolf B.Je možné řešení Kosovské
otázky bez války, když ano
Tak jak ?12:07Jacques RupnikJe to mozne a dokonce nutne po tom Balkan zazil v 90 letech. Vyzaduje to 3 nesamozrejme podminky:1. Aby se Srbove smirili s realitou, tj. s tim , ze Kosovo uz je ztraceno a divali se do budoucnosti v Evrope, ne zpatky na prohrany bitvy v Kosovu. 2. Kosovo si musi uvedomit, ze nezavislot neni konec problemu, ale zacatek neceho nesmirne narocneho: vytvaret demokratickou, tolerantni spolecnost. Nezavislot je proto narocnejsi , nez byt obeti Milosevicova rezimu. 3.EU musi byt nejen „hlidacem“ pri vyhlaseni nezavisleho statu , ale dat spolecnou sanci Srbum a Albancum v EU.:18JaroslavPolitické systémy většiny evropských zemí obsahují statickou funkci politicky neaktivní hlavy státu a dynamický post politicky vyhraněného předsedy vlády.Francouzský prezidentský systém oproti tomu produkuje aktivistického, politického prezidenta a upozaděného premiéra s omezenou samostatností. (podobně jako v Rusku)Má francouzský model nějaké výhody? Odpovídá potřebám doby? Nebrání civilizovanější a efektivnější organizaci společnosti? Diskutuje se ve Francii o možnosti jeho transformace podle evropského standardu?Nepřipadá vám, že se současný český prezident chová, jako kdybychom i u nás měli prezidentský systém?12:15Jacques RupnikTo jsou témata na dvouhodinovou prednasku o prezidentskych, parlamentnich a polovicatych systemech. Srovnani Francie s Ruskem nechapu nejen protoze je (na stesti pro Francouze) provoz demokracie zasadne odlisny, ale hlavne proto ze jsme svedky v Rusku toho jak se prezident (Putin) prevteli v premiera a prenese teziste moci na svuj urad zatimco budouci prezident Medvedev se stane jeho prevodovou pakou (i kdyz jeho „puc“ take nelze vyloucit). To vse nema s Francii nic spolecneho. Aktivismus pana Sarkozyho ve verejnem (i soukromem zivote!) je o necem jinem. Jak jeho popularita zacne klesat, budou umerne stoupat preference premiera Fillona, ktery se zatim drzi v pozadi, ale do roka a do dne uz bude vsechno jinak.
Nebrani francouzsky model „civilizovanejsi a efektivnejsi organizaci spolecnosti“? Efektivita: Francie ma vyssi produktivitu prace nez USA a skoro vsechny ostatni zeme EU. Problem, je v tom ze prilis malo Francouzu pracuje a pracuji prilis malo (35hod) Davaji prednost volnemu casu nad vetsim vydelkem. Ale to je prave, abych pouzil vaseho terminu, otazka civilizacni…:22JaroslavV rozhovoru pro „Toute l’Europe“ z 6/3/07 obhajujete potřebu uzavření smluv mezi EU a Ruskem na dodávky energií.Podobné iniciativy nahrávají Putinově představě, že energetické zdroje patří státu a ne těžařům.Podle vás mají politické instituce určovat soukromým firmám, jak obchodovat s energetickými komoditami?12:29Jacques RupnikNe ja, ale zeme EU pocituji potrebu uzavrit smlouvu s Ruskem o dodavkach energie. Je to zvlast palcivy problem pro zeme vychodni Evropy, kere jsou na nich nejzavislejsi (neni to tak velky problem pro Francii, ktera ma jine zdroje nebo Norsko, ktere ma vlastni). Mluvi se hodne o potrebe hledat alternativni zdroje a tim omezit zavislost na Rusku. Urcite dobry napad, ale kam se obratit: na Iran? na Venezuelu? (kazda rada bude dobra). Debata tedy neni o tom zda potrebujeme smlouvu zarucujici spolehlive dodavky, ale jestli bude kazda zeme jednat na vlastni pest (viz Schroederova dohoda s Putinem) nebo jestli vznikne evropska energeticka strategie a EU jako silny hrac/vyjednavatel s Ruskem.
P.S. Putin se mohl stat v Rusku popularni s heslem zdroje patri statu a ne tezarum, protoze mnohe zdroje byly v 90 letech tezari (oligarchy) zprivatizovany „zlodejskym“ zpusobem.:32Pavel NovákDobrý den,
jak se díváte na polistopadový politicko-ekonomický vývoj u nás a ostatních zemí střední a východní Evropy v kontextu zavádění „kapitalismu“, jenž je postižen socialisticky-komunistickým smýšlením z minulosti? Politicko vládnoucí garnitury a je zcela jedno, zda-li jsou modré či oranžové, jsou podporovány komunisty či zelenými a jinými menšinovými stranami, které se jen vezou a politické moci mají šanci si líznout jen (hovořím teď především o situaci v ČR). Občané denně sledují prorůstání korupce a zasahování státní moci do výkonné moci státu, ovlivňování justice, státních zástupců, korupci na nejvyšších místech včetně dolní a horní sněmovny tj. Parlamentu a Senátu ČR. Na nižší úrovni tj. v obcích a krajích je situce ještě horší a z těchto postů a míst se pak zkorumpovaní lokální politici dostávají do vyšší politiky, jde o klasický výměnný obchod, my ti pomůžeme nyní a ty nám to pak vrátíš. Slušný občan, aby se bál respektive je mu to velmi líto a ještě to všechno politikům přímo či nepřímo zaplatí. Proč lidé v ČR nechtějí slyšet pravdu, a i když např. o lokální situaci mají informace a přehled, tak nemají zájem se na věcech veřejných podílet ani je měnit k lepšímu a volí stejné strany? Vždyť je to pro ně kontraproduktivní a jen si tím zhoršují svoji situaci např. ekonomickou… Kdy můžeme očekávat, že se situace změní a politici budou alespoň z 50 % pracovat pro blaho poddaných včetně vytváření kvalitních zákonů, zajištění vymahatelnosti práva, dodržování psaných i nepsaných (morálních) zákonů a nastane zde slušnost? V ČR se nám jen ukazuje, že soudy a státní zástupci jsou úplatní, politici berou peníze a chtějí jen výhody, ochrany a pravdy se v ČR člověk většinou nedočká, práce justice a policie je odstrašující a politickým elitám to stále vyhovuje a většina občanů „je stále klidná“. Proč tomu tak je a co se musí změnit, aby v ČR platily základní standardy jako je slušnost, ochota, pracovitost a ne opak, a to především u veřejných činitelů? Proč u nás nemáme dostetek vzorů jako ikon, kterých si můžeme vážit a máme zde „panáčky“, kteří se soustředí jen na získávání hmotných statků, vlivu a moci, jenž si myslí, že něco řídí a tím získávají a bohatnou? (možná si koupí více rohlíků či aut či DVD přehrávačů, ale to je trošku směšné). Vui. Děkuji za odpověď. Zdraví Vás Pavel Novák, občan ČR, platící zde daně12:54Jacques RupnikVas komentar me zaujal, lec uz mi vyprsel cas. Tedy strucne: politici pry nedbaji na „blaho poddanych“. Ne prosim: obcanu a volicu. Dostanou prilezitost zvolit novou vladu (znovu nedokonalou) coz je nejlepsi zbran proti pokusenim, korupci , atd. Mate pravdu: hlavni problem je vymahatelnost prava, respekt k pravnimu statu i nepsanym mravnim zakonum (tam je vymahatelnost nejtezsi!). Ale priklad musi prijit z nevysich mist: dokud hlava statu zpochybnuje nejvyssi soud, kazdy si udela zaver ze zakony (vcetne ustavy) jsou ohebne.
Proc to vetsina obcanu s reptanim snasi? Protoze ceske ekonomika uz deset let neuveritelne slape a plati to i v mensi mire o realnych mzdach. Lide se (vetsinou) namaji spatne a politickou sferu ignoruji; dokud ekonomika slape.:19JaroslavV článku “Anatomy of crisis” (eurozin.com – 26/3/07) uvádíte:“Směřujeme k minimalistické Evropě, v níž převládnou přístupy závislé na mezivládní spolupráci na úkor komunitárních metod. Riziko spočívá v tom, že se přesuneme od nějaké nedosažitelné podoby federalismu zpět k národním suverenitám, které se nehodí do času globalizace.”Platí toto vaše hodnocení i v případě naplnění Lisabonské smlouvy?12:43Jacques RupnikRiziko zustava, ale Lisabonska smlouva prece jen dava sanci do budoucna nedavnou krizi prekonat. Ano myslenka federalni Evropy je myslim neunosna v rozsirene EU triceti ci vice statu, ale to plati i o opacne iluzi zastancu „svrchovanych“ narodnich stancu v globalizovanem svete (bezpecnost, energie, zivotni prostredi). Budeme mit moznost diky zjednodusene smlouve rozhodovat kvalifikovanou vetsinou: skupina statu muze pokracovat v integraci aniz by vse vnucovala ostatnim. Kompromisni reseni pro obdobi „mirneho pokroku“ v mezich nasich moznosti…