S Pavlem Fajtem o souhvězdí hudby

Pavel Fajt

(*1957) je avantgardní muzikant, bubeník, hudební aranžér a producent. Vystupuje již od dob svých studií na VUT v Brně, kde působil krátce v hudebním uskupení

Nucleus

, poté ve studentské skupině

Ještě jsme se nedohodli

. Následovalo příležitostné vystupování s folkovými hudebníky. Nejznámější je jeho spolupráce s muzikantkou Ivou Bittovou, se kterou vystupoval nejprve v duu, potom v triu nazvaném

Kolektiv

. Z tohoto tria vznikla významná hudební formace

Dunaj

. S Ivou Bittovou vystupoval na mnoha koncertech v celé Evropě i v zámoří, byl také hudebním producentem několika jejích sólových desek. Od roku 1980 je také datována jeho spolupráce s brněnským

Divadlem Husa na provázku

, pro které vytvořil scénickou hudbu k několika představením. V roce 1992 nahrál s Jimem Menesesem pozoruhodné avantgardně pojaté hudební improvizace na bicí, jenž vyšly na albu

Songs for the drums

. Od roku 1992 se datuje jeho sólové vystupování. V roce 1995 se vrací k melodickému art-rocku ve formaci

Pluto

, která navázala na předchozí úspěšné koncertování někdejší skupiny

Dunaj

. V roce 1998 se započala jeho další mezinárodní spolupráce se Stepanidou Boris, což je členka Yakutského národního divadla a která je známá svojí snahou o oživení tzv. „šamanské sibiřské hudby“. Z jeho podnětu také vznikl svérázný hudební festival nazvaný Slet bubeníků, což je vlastně pravidelné koncertní turné různých hráčů na bicí nástroje. Od roku 2001 vystupuje sólově se svým koncertním programem nazvaným

DrumTrek

a od roku 2004 se věnuje také projektu

Autopilote

 (zdroj:

http://www.fajt.cz/

). 

Aktuálně vychází v Respekt Edici jedinečný

hudební projekt

, který spojuje hudbu Pavla Fajta a jeho hostů s architekturou Jana Blažeje Santiniho.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:12Fr. HrzánKterá z barokních staveb vám nejlépe zněla?10:45fajtKupodivu jsem byl nejspokojenější u Kutné hory ve skoro podzemní kapli Božího těla u sv. Barbory.
Zvláštní to ještě bylo v Kostnici..také u Kutné Hory, kde ty miliony kostí zcela eliminovali dozvuk a vlastně i samotného Santiniho.:32Miloš JílekKteré místo byste rád se svými bubny navštívil a rozvibroval, ale doposud se vám to nepoštěstilo (takové to skryté přání)?10:48fajtGuggenheim Museum v NY. Ale i jiná muzea a galerie. Ne až tak kvůli akustice…i když to jistě nebude bezvýznamné, ale především kvůli dobré společnosti.:50Tom VovsíkCD mám a je bezva. Takže díky. Jen jsem vás nestihl na knižnim veletrhu při autogramiádě, budete mít brzy nějakou další? Nebo, budete mít v nejbližší době nějaké živé vystoupení nebo koncert?
Měl jste při nahrávání tohohle CD i laické obecenstvo?10:54fajtBude křest CD v Praze…kdy a kde se vyjednává. Tam si vezmu opět lihový popisovač a bude tam jistě i Václav Cílek. Další pokračování Santiniho bude v září. Nikoliv ortodoxně v těch samých místech…i když to bude jistě naše snaha, ale i v jiných prostorách v Čechách a na Moravě. Sami místa vybíráme, ale čekáme i na nabídky zvenčí.
Spolu se mnou byli v kostelích jen členové týmu, tedy produkční Pavla Kormošová, zvukař (střídali se Tomáš Jakl, Jan Vaněk a především Michal Rajtmajer) a Václav Cílek. Občas poseděl i farář či nějaká zbloudilá věřící duše.:13MagdalénaZdávají se Vám Pavle sny ve kterých bubnujete? Stalo se Vám někdy, že byste si to pamatoval i po probuzení a použil to pak při koncertě na veřejnosti?10:58fajtJednou se mi zdála opera. Je to už docela dlouho. Nejlíp se spí na koncertech. Jednou v kanadě jsem usnul na koncertě noise music (strašnej randál a zvuky strun přes všechny myslitelný zkreslovače) a v tom snu jsem našel řešení na životní trampoty. Choďte na koncerty spát. Je to prima.:16Miroslav LegátKterý nejnetradičnější nástroj nebo předmět jste k bubnování použil?11:00fajtPojem „nejvíc netradiční“ mi nic neříká, neboť bouchat se dá od pupku, či prdelky až po dveře od chlíva. Důležité ale je, aby tento zvuk inspiroval hráče k dalšímu pokračovaní. V tomto jsou zatím nejdál vcelku klasické bicí nástroje.:38V. HelmanováKteré bubnování přírody máte nejraději a proč (déšť, kroupy, apod.)?11:03fajtDéšť je krásný zvuk. Připravujeme s Václavem Cílkem knížku poezie Opolského, a tam budu dělat hudbu právě za použití deště. Čekám na déšť, který bude takový ten mírný, přátelský a nejlepší by bylo, aby byl i rytmický. Musím to nějak domluvit s někým kompetentním.:22Mirek KlostrKde leží souhvězdí hudby?11:04fajtMohl bych teď říct něco jasně přituplého na způsob, „že v každém v nás“ ale možná že to ani není souhvězdí jako spíš příslušnost k něčemu co má velmi nadnárodní charakter.:29Karel VodvářkaCo vás ne tvorbě CD bavilo nejvíc, a co vás na poslechu CD baví nejvíc teď s odstupem času?11:06fajtBezesporu ten letní trip od kostela ke kostelu, ta pohoda letních noci, relaxace, výzva a soustředění. To CD mě baví už z povinnosti, protože jsem s tím strávil tolik času, že kdyby mne teď nebavilo, těžko bych si to zdůvodnil.:42Jitka RatajováDá se odlišit přístup v poslechu bubnů i přístup k samotnému bubnování u Evropanů, Američanů, Asiatů, Afričanů?11:12fajtKaždý kraj, stát, kontinent má svůj zvuk, jídlo, podnebí atd. Tak i nástroje a jejich použití. Často je ale energie stejná. Není úplně snadné rozlišit, jestli to či ono hrají Eskymáci, nebo Pigmejové. Evropa je z tohoto pohledu docela jiný prostor. Je velmi netradiční oproti jiným kontinentům. Myslím, že zaznamenala oproti ostatním etnikům skoro logaritmický kulturní vývoj. Často sice spíše intelektuální než podstatný… ale i to se počítá.:24di-blíkMáte rád japonskou operu?11:13fajtZ toho co vím o Japonsku se mi libí obecně jejich kultura a to propojení pohanství a buddhismu je znát na všem. Operu konkrétně nemám příliš naposlouchanou. Ale kdybych na ni šel přímo tam v Japonsku, byl bych jistě unesen.:40HanelorePavle, chystáte ještě na tenhle rok nějakou novinku?
Potkám vás na některém letním festivalu?11:15fajtPravděpodobně Trutnov, ale i jiné festivaly. Chystáme DVD se Sletem bubeníků 2008, a já mám potřebu udělat zase nějakou zásadnější práci.:10Viktor ŘábEnergii nabytou povedeným koncertem ventilujete zase hudbou? Do čeho všeho se dá ta získaná energie přetransformovat?11:17fajtJe to naprosto univerzální spokojenost, která se dá použít ke všemu. Myslím ale, že se týká i jiných profesí…prostě spokojenej člověk.:57Petra NoemiSkládáte, tvoříte, hrajete raději brzy ráno, nebo jste spíše noční živel?11:21fajtMám takový denní etapy. Ráno jsem fit…tedy většinou…a potom odpoledne přichází trochu únava a zase večer mám nabito.
Je to spojeno s uměleckým životem, kdy lidé uměleckých profesí musejí podávat max. výkon mezi 8 a 10 hod večer.
Vše se ale změní, pokud člověk změní kontinent. Vlastně to jde taky.:19knižákKterý další hudební nástroj vás baví hned po bubnech?
Kdybyste musel přestat bubnovat a musel si vybrat náhradní nástroj, jaký by to byl?
Na který z nástrojů byste si určitě netroufl?11:28fajtMěl jsem být kytaristou. Je to sice banalita, ale ty trampský písničky mám v krvi. Proto i bubny hraju tak trochu trampsky. Za geniální považuji 3 nástroje. Tabla, violonchello, berimbau. (Důležitým kriteriem pro tento výběr je i velikost nástroje versus možnosti). Z tohoto pohledu je bicí souprava na chvostu. Určitě bych nemohl zpívat…:26knižákMohou být rozum a chtíč v opozici natrvalo?
Je tón bez kterého byste se klidně obešel?11:32fajtTěžko odpovědět. Každý to má asi jinak už kvůli délce pobytu tady. Já ten rozpor nevidím jako něco negativního…
Stejně jako že nemám tón bez kterého bych se neobešel, nemám i tón bez kterého bych se obešel.
Nemám rád temperované ladění.:43Petra NoemiA co vás nejlépe naladí, povzbudí před koncertem - káva, limo, čokoláda… ?
Odrazí se to co hudebník pije, jí, jakou má životosprávu na jeho výkonu? A vlastně i naopak - má hudba vliv na to na co člověk dostane chuť?11:35fajtKdyž cítím, že jsem na správném místě ve správný čas, je úplně jedno co jím, či piju před koncertem.
V ostatních případech používám tequillu.
Obecně je životospráva důležitá, ale ještě důlezitejší je ta víra, že to, co člověk dělá, dělá dobře. Pokud toto je, životospráva už nemusí být nějak moc kontrolovaná. Člověk prostě potřebuje funkční tělo.:13Petr ChabátMáte žáky, takovou školu bubnování třeba… ?11:37fajtZatím ne. Přemýšlím o tom. Asi bych měl učit nějakou tu obecnější rovinu bubnováni. Dělám taky muzikoterapii, tak si ověřuju principy. Být učitelem je závazek a nevyplácí se to brát na lehkou váhu.:33V. PechJaká jiná architektura by podle vás byla vhodná a vstřícná k vaší hudbě? jak moc záleží na použitém stavebním materiálu a křivkách stavby?11:47fajtNejhorší jsou pravý úhly. A úplně nejvíc nejhorší jsou pravý úhly, malý prostor a nízký strop. To je smrt bubnů. Je spousta klubů, kde mají tyto podmínky. Proto mám raději ty velké znělé prostory s přirozeným dozvukem a čistotou. Mám zkušenost, že i pro posluchače, je toto naprosto jiná zkušenost se zvukem bubnů a jsou často až nekriticky spokojení.:59Petr ChabátTa muzikoterapie mě také docela zajímá - dá se o tom zjistit více? Jsou dostupné webové stránky?11:48fajtVše je v přípravě. Mám svoje stránky bez upgrade už několik let, za což se stydím veřejně.:26Jakub ZázvorkaZvládl by pan Cílek nebo jiný z vědátorů zapsat vaši hudbu pomocí matematického vyjádření?
Zvládnete svou hudbou ztvárnit zmíněné egyptské hyeroglyfy a hermetické nauky?12:03fajtHudba má sice s matematikou spoustu společného, ale není to o zápisu. Stejně jako věda má různé teorie které vedou ven ze slepé uličky, jako je kvantová fyzika, teorie chaosu a pod., tak i hudba si dělá co chce. Tu přísně opisuje pravidla klasické harmonie, tu šílí při improvizované hudbě či zvukových instalacích. Já už jsem napsal v bookletu či někde podobně, že jsem vlastně popový bubeník. Moje kompozice jsou často A-B-A-C-A. To, co je ale uvnitř, to si myslím nejde zapsat, neboť to bychom museli popsat takovou tu uměleckou DNA a ta ještě nebyla zpracovaná.
Ohledně Egypta a spol. je situace naprosto průhledná. Nemám nejen na to abych tuto řeč četl, ale ani na to, abych se mohl aspoň trochu důležitým způsobem zúčastnit racionálně nějaké interpretace. To ovšem neznamená, že bych se nemohl vyjádřit nějakou primitivnější formou.