S Jiřím Havlem o ekonomice i školství

Jiří Havel

Jiří Havel (1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor politická ekonomie. Po studiu (1982) zůstal na škole coby učitel. Aktivně spolupracoval s kolegy z Akademie věd a po roce 1990 zůstal na Vysoké škole ekonomické také proto, že uměl i západní ekonomii. V roce 1992 začal učit na Karlově univerzitě, na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. V roce 1997 se stal docentem. Téměř dvacet let působil ve vedení České ekonomické společnosti, v roce 2002 stal viceprezidentem této instituce a působil ve funkci až do roku 2004. Již v roce 1990 byl členem odborných komisí sociální demokracie. Pravidelnou spolupráci s odborným zázemím ČSSD započal od roku 1995, od roku 1997 byl místopředsedou národohospodářské komise. Od roku 1993 byl členem orgánů řady firem (Česká spořitelna, Unipetrol, ČEZ), v roce 1998 byl přizván ke spolupráci na tvorbě ekonomického programu obnovení hospodářského růstu, v letech 1999–2001 byl místopředsedou a později předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku ČR. Na jaře 2001 rezignoval a vrátil se učit na Karlovu univerzitu. Od roku 2003 byl poradcem ministra financí, v roce 2005 se stal poradcem předsedy vlády pro hospodářskou oblast, od ledna do září 2006 byl místopředsedou pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka. V současné době je stínovým ministrem školství.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:31Martin NeudertVážený pane Havle, rád bych se Vás zeptal na názor na Pavla Kohouta, občas si nelze nevšimnout jak se vzájemně špičkujete, ale mě by zajímalo, jestli ho respektujete jako dobrého ekonoma či nikoli. Dále zda kladně hodnotíte jeho vědomosti - např. autorství knihy Investiční strategie atd. a jaký by byl Váš stručný popis tohoto ekonoma/novináře. Děkuji za odpověd13:05Jiří HavelVzpomínám si, že jsme za Ekonomickou společnost udělovali Pavlu Kohoutovi nějakou cenu, jako čerstvému absolventovi VŠE. Nesporně je to talentovaný a pracovitý ekonom. Jen občas příliš emotivně hájí svou ideologii. Ale to já dělám také. Kousek talentu pana Kohouta bych ale bral.:23Jan BlahůtDobrý den, jste přepokládám pro nezavádění školného. Moje osobní zkušenosti se studiem v ČR a v zahraničí jsou jednoznačně pro zavedení. Jedině tím se z VŠ vymítí věční studenti a navíc budou mít studenti daleko větší páku na kantory, aby se zlepšili v přístupu i v odbornosti. Uvedu zkušenost s přišedší skupinou studentů z USA na PřF UK - učitelé se k nim chovali značně nadstandardně, když jsme jim to řekli, uvedli jen: „..vždyť si to platí!“. Vysvětlete mi prosím proč jste tak proti školnému. Já jsem pro jeho zavedení,ale zároveň bych chtěl aby se studium počítalo do důchodu. Děkuji.13:06Jiří HavelŠkolné částečně řeší otázku zaplacení nákladů VŠ vzdělání cizinci studujícími v češtině a příslib proplacení nákladů těmi, kteří budou pracovat v zahraničí.. Dále mírně zvyšuje motivaci k ukončení nebo i nezahájení studia a volby studia s vyšší finanční kompenzací. Dosud jsou náklady „neviditelné“. Rodina studentovi platí životní náklady a student se vzdává výdělku. Tyto „neviditelné“ roční náklady činí 100 – 200 tisíc korun ročně, ekonomicky tedy zaplatí rodiny (studenti) za magisterské studium celkem cosi mezi půl až milionem korun. Student a jeho rodina fakticky nese dvě třetiny nákladů na své vysokoškolské studium. Problém je, že si populace tyto náklady příliš neuvědomuje, zatímco každou korunu viditelného školného odmítá. To jsou už jasné viditelné výdaje navíc. Je jistě otázkou, zdali náklady rodin zvedat ze dvou třetin současných nákladů studia ještě školným na nějaké tři čtvrtiny. A je zásadní otázkou, proč má třicátník s dvěmi dětmi a partnerem na mateřské platit progresivní daň jako odložené školné, a břichatý padesátník jako já být vysmátý… Ti vysokoškoláci přece budou vydělávat na můj důchod.:27studenti FŽP ČZU Prahapane docente,
prosíme Vás, jak by jste jako stínový ministr školství řešit otázky propojení soukromých firem a veřejné vysoké školy. Na západě je spolupráce mezi praxí a školou žádaná, ale u nás máme problémy. Náš pan děkan a proděkan pro rozvoj fakulty vlastní soukromé firmy, které mají předmět podnikání stejný jako obor fakulty: projekty v ekologii a dokonce taky výuku, výzkum a lektorskou činnost (!). My na jejich projektech ve škole děláme, ale žádnou odměnu nedostáváme. Neměla by být sepsaná nějaká pracovní smlouva mezi firmami a fakultou? Je možné, aby vedoucí pracovník fakulty byl zároveň jednatelem a členem statutárních orgánů takových firem? A jak by jste řešil situaci, kdy vedoucí pracovník nějaké fakulty je taky k tomu zaměstnancem fakulty jiné univerzity podobného zaměření? To vše se u nás děje. Podle akademického senátu naší fakulty, kde je většina senátorů do toho zapojená, je to v pořádku. Je to střet zájmů?13:07Jiří HavelNa západě tvoří příjmy mimo rozpočet asi třetinu příjmů vysokých škol, u nás čtvrtinu a rychle rostou. Pokud jde o mechanismus spolupráce s praxí, univerzální model není. Některé obory včetně toho mého (ekonomie) podporují zapojení učitelů v soukromých firmách či veřejné činnosti. Je snahou moderního světa, aby kolem škol a vědeckých pracovišť vznikaly progresivní soukromé firmy. Na druhé straně škola musí nastavit pravidla tak, aby tyto firmy byly přínosem a neparazitovaly. Když jsem působil v orgánech velkých finančních a průmyslových společností, škola mne vždy plně podporovala, a považovala to za nejlepší učitelskou praxi. A čest, že někdo z kolegů dostal takovou důvěru. Na druhé straně by smlouvy či statuty pracovišť měly vymezovat, jaké aktivity jsou povolené, a jaké už za hranicí, kdy škole nepřinášejí, a naopak odčerpávají prostředky. Podobně je to se zapojením studentů. Je lepší, když se věnují konkrétnímu projektu než prázdnému laboratornímu úkolu. Je pak otázkou formulace projektu, zdali za to je dohodnuta odměna či nikoli. Soukromá firma by ale neměla na studentech vydělávat. Měla by to aspoň kompenzovat škole. Létající profesoři jsou reliktem minulosti, a řeší problémy toho, že není dostatek kvalifikovaných učitelů a také mezd. Bude pokračovat znevýhodňování těchto modelů, již dnes se počítá třeba pro akreditaci jen pedagog v hlavním úvazku a jen jedné škole.:57ValáškováV kterých a hlavních bodech se pane Havle liší vaše představa fungujícího vysokého školství od té pana Lišky?13:10Jiří HavelJá moc nevím, jaká je představa pana Lišky, vím jaká je představa pana Matějů, který byl editorem Bílé knihy. Fungující školství musí být nezávislé, musí definovat své cíle a podle naplnění těchto cílů musí být srovnáváno a odměňováno. Porovnání obou přístupů budete moci udělat v listopadu, tedy srovnat Bílou knihu terciárního školství, která je dostupná na webu MŠMT se Zelenou knihou školství, kterou edituji já. V současné době je k dispozici jen autorská, nekorigovaná verze, nevhodná pro cirkulaci. Ta po dvou kolech interní diskuse bude předána k roční veřejné odborné i laické diskusi.:27Brázda K.Čeká nás zavedení Zelených karet, příliv pracovních sil z Východu - jak dostupné bude pro tyto lidi určitá forma vzdělání, jak se díváte na možnost rekvalifikací pro tyto přistěhovalce? Budou vznikat speciální školy pro děti těchto „posil“ ze zahraničí, nebo bude spíše snaha o jejich začlenění do českého školství? Jaký je Váš názor na tuto problematiku?13:11Jiří HavelJsem trochu nešťastný z toho, že se umožní neřízený příchod práce. Preferoval bych práci kvalifikovanou a také bych dával přednost určité kulturní blízkosti. Myslím, že bychom mohli být v přistěhovalectví aktivnější vůči definovaným teritoriím kulturní blízkosti. Každá země se snaží o určité začlenění přistěhovalců do svých škol s nezbytnou pomocí pro překonání bariér. Ani v Německu nenajdete turecké univerzity…:19JanRad bych se Vas zeptal, z jakeho duvodu jste neumoznil mistnim predstavitelum socialni demokracie - napr. pan Janecka, kandidovat ve svitavskem okrese do senatu (pravda, uz je to nejaky ten patek, ale ted mam prilezitost se vas zeptat) a co rikate na svuj volebni vysledek. Jan13:12Jiří HavelDo rozhodování o své kandidatuře jsem nijak nezasahoval. Na volební kampaň vzpomínám rád, získal jsem ve Svitavách a okolí spoustu přátel. naposledy jsem tam byl předevčírem. Ve volbách zvítězil místní kandidát.:46Jan SauerDobrý den,
rád bych se zeptal na Váš názor na platy učitelů (i nepedagogických pracovníků v školství). Nejlepší investice je do dětí a do vzdělání, často slýcháváme, ale chování naprosté většiny politiků tomu nenapovídá. Věříte, že kdyby platy učitelů byly nadstandardní, třeba i vysoce nadstandardní (já osobně učím 7 let a můj plat snad brzy dosáhne hodnoty průměrného platu v republice), věříte, že by to byl přínos pro celou společnost? Jsem přesvědčen, že 90% mojich kolegů odvádí kvalitní práci, ale blbá nálada kvůli penězům a nedocenění důležitosti našeho povolání nás sráží každý den. Nemáme ani dost peněz na kopie, nové učebnice, o vybavení učeben ani nemluvím. Domnívám se, že dobré finanční ohodnocení by ovlivnilo i pohled veřejnosti na význam naší práce. Jaký názor na to máte Vy a co byste rád ve své práci dokázal?Děkuji za odpověď
Jan Sauer13:15Jiří HavelNapsal jsem na toto téma spoustu článků, bez adekvátní odměny neudržíme ve školství část kvalitních pedagogů. A je to také o uznání, které se měří peněžně i nepeněžně. Letošní pokles reálných mezd učitelů není kompenzován ani avizovaným zvýšením v příštím roce. Platy vysokoškoláků ve školství zaostávají. Sociální demokraté zavedli od roku 2001 to, že platy ve školství mají růst rychleji, než činí průměr. A to je minimální požadavek.:57Mirek KracíkJaká je vaše představa (reálná vize) rozpočtu na příští rok (do škol)?13:19Jiří HavelRozpočet je podhodnocený, snižuje výdaje vysokých škol na studenta, nekompenzuje pokles reálných mezd učitelům z loňského roku a přehlíží požadavky na mzdy nepedagogických pracovníků. Chybí dlouhodobá vize rozpočtování školství, bez které se pracuje velmi obtížně.:49Marie Vojanová - důchodkyněDobrý den, dle mého názoru je současnosti příliš vysokých škol, neodrazí se tato skutečnost na kvalitě vzdělání?
Neuvažujete stejně jako v případě státních maturit o zavední státem vytvořených zkoušek ke změření kvality vědomostí studentlů vysokých škol.
Děkuji za opověd13:21Jiří HavelSoučasný průměr vysokých škol nelze srovnávat se špičkovým univerzitním vzděláním. Peloton vysokých škol se roztáhl a musíme zdůrazňovat požadavky na kvalitu. Standardizované zkoušky zvažuji na všech stupních škol, i na vysokých. Ale odborná veřejnost se musí ještě vyjádřit k tomu, zdali je to možné a přínosné.:13Václav HudecStále si stojíte za svým návrhem bezplatného povinného jednoho roku předškolní výchovy? Skutečně myslíte že by se tím něčeho podstatného docílilo? Není to jen náhražka za nekvalitní pedagogický přístup některých základních škol?13:26Jiří HavelStojím za návrhem bezplatného a povinného roku předškolní výchovy. Podle všech pramenů je to nejefektivnější investice do školství. Všechny děti přijdou do školy připraveny. Právě na začátku vzniká handicap, který není dále odstranitelný… Mateřská škola má jiný typ pedagogiky než základní.:07Zuzana BlochováPodle čeho si vybíráte odborníky, kteří Vám pomáhají s koncepcí potřebných „reformních“ kroků ve školství? Pracujete někdy se stejnými odborníky jako současný ministr školství a nebo máte dle svého názoru lepší výběr odborníků?13:33Jiří HavelSnažím se komunikovat se všemi. Jádro spolupracovníků tvoří lidé z odborné komise sociálních demokratů, a poslanci z příslušného výboru. Ale sám na škole pracuji a mluvím se spoustou dalších lidí a žádám je o názor. Od listopadu bych rád inicioval věřejnou dikusi o programu ve školství, protože je nutno dohodnout nějaký konsensus, a ten prosazovat. Nesmírně důležité je neustále mluvit s lidmi z praxe.:31Kateřina DrápalováNemá podle vás naše členství v EU a s tím související povinnosti jistých reforem spíše negativní dopad na kvalitu našeho školství? Který zahraniční model výuky je Vám nejbližší?13:37Jiří HavelNejvětší dojem na mne udělali Finové. Také mají nejlepší výsledky (a utrácejí na to nejvíc peněz). EU nám naopak může pomoci školství zkvalitnit. Ale neudělá to za nás. Může pomoci s financemi na dodatečné projekty, může pomoci zkušenostmi, pomáhá finacováním výzkumu a výměny studentů.:55Karel TvrdíkCo byste v případě jmenování novým ministrem školství udělal jako první? Nebojíte se, že by Vám i pak i někteří z vlastních řad „házeli klacky pod nohy“?13:40Jiří HavelJako první musíte jit do školy. A musíte tam chodit pravidelně. Ale nejdůležitější je přijít do funkce s programem a ten začít důsledně realizovat. V politice nemůžete lidem přikázat, musíte je přesvědčit. zatím se mi to daří. Ale musím počítat s tím, že zájmy institucí a regionů jsou protikladné. Nikdy se neshodnete se všemi.:52Marta GregušováChybí na dostatečná sexuální výchova, mediální výchova a prevence užívání drog na základních školách - tenhle problém si myslím nám brzy přeroste pře hlavu - hodláte s tím něco udělat? Stačí podle Vás jedna hodina Občanské výuky týdně?13:43Jiří HavelAno, v náčrtu Zelené knihy zdůrazňuji, že výchovná funkce školy je ve skutečnosti významnější než vzdělávací. Dítě se ve škole neučí jen minerály, vybraná slova nebo hlodavce, učí se spravedlnosti, úctě k partnerovi, demokracii, argumentaci v diskusi, životu v rodině, odpovědnosti atd. Potud výchova k obyčejné slušnosti musí prolínat veškerou výukou a poškolní činností. Drogy, gamblerství, předčasné rodičovství, to jsou hrozby, kterým se škola musí věnovat. Jedna hodina „občanky“ nestačí.:13ZdeňkaNa zdejších blozích se poměrně často řeší problematické Waldorfské školy - jak se k tomuto stavíte? Dnes například v jednom textu paní XY píše, že na Waldorfských školách nedoporučují rodičům dětí, aby je nechávali očkovat - není tento postup protiprávní?13:48Jiří HavelObávám se, že očkování je u nás povinné a bezdůvodné vyhýbání se této povinnosti by mohlo být i trestné. Pokud Waldorfské školy dosáhnou srovnatelných výsledků s ostatními, nemám námitek. Různé pedagogické postupy mohou vést k podobným výsledkům. Jediné, co nemůžeme tolerovat, jsou špatné výsledky.:03J. TejnorVčera zde proběhl rozhovor s panem Žáčkem z Ústavu pro studium totalitních režimů - povědomí mladé generace o minulosti naší země v dobách komunismu a i o jiných totalitách je naprosto mizivé – pan Žáček se sám vyjádřil, že „učebnice chybí“ - máte plán jak to napravit?13:52Jiří HavelMyslím, že v učebnicích stále chybí komplexní pohled na tuto dobu. je to asi proto, že mnoho věcí zůstává stále živých. Skutečností je, že v New Yorku dnes ví třeba o tom, co je Terezín, větší procento mladé populace než u nás. Američané se holocaustu věnují. Podobně bychom měli objektivně vysvětlovat, proč byla v třicátých či čtyřicátých letech světová inteligence tolik naivně levicová, a nakolik se zklamala ve stalinistickém pekle. Nesmíme zamlčovat ani to záporné ale ani to pozitivní. Naše dějiny jsou takové, jaké jsou. Nejsme o nic horší než ostatní národy a nejsme ani o nic lepší… Ale musíme o našich selháních vědět. Jedna část je výuka, druhá doprovodné programy, muzea, udržování tradic a úcty obětem.