0:00
0:00
Rozhovor17. 9. 200811 minut

O totalitách s Pavlem Žáčkem

Na vaše dotazy k tématu totalitních režimů, temné stránky minulosti naší země i činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů odpovídal jeho ředitel, historik Pavel Žáček.

Astronaut
Autor: Respekt

Pavel Žáček

↓ INZERCE

Pavel Žáček (1969) vystudoval Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze, pracoval jako šéfredaktor Studentských listů, přitom vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V roce 1993 nastoupil na Úřad dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti (později Úřad pro dokumentaci a vyšetřováni zločinu komunismu). V letech 1995–96 absolvoval studijní pobyt na Stanford University v USA. V roce 1998 byl pověřen výkonem funkce náměstka ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřováni zločinu komunismu, byl zaměstnán v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (1999 – 2006), byl členem Rady České televize (2001–2003). Publikoval studie o StB v posledních letech komunistického režimu a o represivním systému komunistického ministerstva vnitra. K 1.lednu 2008 byl jmenován ředitelem ÚSTR.

„Začali jsme budovat úplně novou instituci a je jasné, že výsledky se budou dostavovat teprve postupem času,“ říká na uvítanou ředitel ústavu, historik Pavel Žáček. Reaguje tak na výtku, že v ústavu pracuje málo historiků (v oddělení zkoumání komunistické totalitní moci jich je čtrnáct), a nemá proto tak početné publikační výstupy, jak ve svém „plánu“ sliboval.

Přesto je Pavel Žáček přesvědčen, že jeho instituce za osm měsíců svého dosavadního života to hlavní společenské zadání – tedy mapovat temné stránky naší minulosti – zatím plní.

(Související článek Jana Brabce - Lovci agentů se mění v úředníky.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:26terkadobrý den, zajímalo by mě, zda jste v archivech našel některého svého přednášejícího z VŠ jako spolupracovníka StB, u nějž byste to vůbec nečekal?
Jinak si myslím, že děláte velmi důležitou práci a držím palce, ať Vás politikové moc nestraší :-)11:06Pavel ŽáčekUž několik let se soustřeďuji na zpracování tématu sledování vysokoškolských studentů, studentského hnutí konce osmdesátých let minulého století. I na fakultě žurnalistiky UK pochopitelně existovala poměrně malá agenturní síť bývalé Státní bezpečnosti (včetně posledního děkana). V jejím rámci, myslím, žádný můj přednášející nepůsobil. U těch ostatních jsem si nepokládal otázku, zda jsem to nečekal, bral jsem to - jako součást badatelského objevu -, že to tak prostě před prosincem 1989 bylo.
Jinak děkuji za podporu naší práce.:45Robert Ševčík (Robajz)Jak vnímáte roli strachu jako nástroje moci totalitních režimů a co si myslíte o aktuálních hrozbách (ropa, krach světové ekonomiky, obnovená studená válka, terorismus)? Mohou posloužit k „utahování šroubků“ a ohrozit demokracie současných lídrů? Díky.11:10Pavel ŽáčekStrach hrál určitě velkou roli. Nikoliv pouze u osob, které se dostaly do bezprostředního soukolí totalitní moci, ale i u té části veřejnosti, která do kontaktu s mocenskými orgány přicházela pouze zřídka. I v podkladech zachovaných po komunistické politické policii najdeme řadu poměrně zašifrovaných zmínek, z nichž plyne, že s tímto faktorem záměrně pracovali, ba dokonce tento faktor podporovali. Velmi jim totiž usnadňovali jejich práci k podpoře komunistického režimu.
Věřím, že i na toto zajímavé téma v dohledné době vznikne velmi zajímavá studie.
K druhé části otázky - zcela jistě dnes začínáme platit daň za to, že se s některými riziky demokracie vypořádávají ze své vlastní povahy nedůsledně či příliš dlouho. Je zřejmě, že kvůli ochraně demokratických režimů musíme něco obětovat. Co to „něco“ všechno obsáhne, to je základní otázka.:49matouDobrý den přeji,
Vaší práce si moc vážím a děkuji za ni. Být mladší, rád/a bych s ÚSTR spolupracoval/a .
Zajímal by mne Váš názor na orální historii, jakou má podle Vás vypovídací hodnotu, nevím, zda se vyjadřuji srozumitelně, tedy, jak věřit lidem, kterým se i může paměť měnit. Moc mne baví povídat si se staršími lidmi, jak každý viděl jinak tu svou dobu, ale nevím, do jaké míry je to pro historiky použitelné.
Díky11:17Pavel ŽáčekDěkuji.
Vzhledem k tomu, že jsem několik let na Ústavu pro soudobé dějiny strávil v kanceláři po boku zakladatele Centra orální historie dr. Miroslava Vaňka, tak pochopitelně k ní mám vřelý vztah. Je to jedna z moderních metod zachycování relevantních informací o nedávných dějinách. (Já si z toho ovšem odnáším metodika nemetodika spíše svědectví obsahující fakta, která je možno využít v další práci.) Bez nalézání svědků uplynulých dějů není možné například zachytit veškeré nuance vztahu mezi tehdejšími nomenklaturními mocnými a zbytkem populace, jen obtížně je možné rozšifrovat některé písemné záznamy, včetně například výslechových protokolů. Ne vždy je ovšem možné tuto metodu aplikovat.:14Jr. MillerDobrý den.
Pane Žáčku, také Vám přeji mnoho zdaru a odvahy před „temnými stíny minulosti“. Činnosti vašeho ústavu si vážím.
Zeptám se - pracujete na tom, jak co nejlépe přiblížit skutečnosti v archivech uložené také mladým lidem, kteří mají o totalitách jen velmi malé povědomí a mohou tak dopustit jejich návrat?11:22Pavel ŽáčekZcela jistě - jedním ze zásadních úkolů je přiblížit svědectví o naší nedávné totalitní minulosti mladší generaci, která už ji naštěstí nezažila. Připravujeme v tomto směru několik projektů pro školy, maximálně se snažíme využít „médium mladých“ - web. V současné době již také zpracováváme dva učební texty, které bychom rádi školám nabídli, jako dočasnou náhradu za neexistující učebnice.:48Libor F.Pane Žáčku, neobáváte se možnosti zrušení ústavu po změně poměru politických sil? Jsou materiály v ústavu přístupny všem zájemcům? Jsou dostatečně chráněny před možným znehodnocením, zničením? Cítíte vy osobně „radost“ z některých nově objevených skutečností (satisfakci nepromlčení některých zločinů) nebo na vás někdy dopadá hrůza z děsivých praktik totality?11:26Pavel ŽáčekDomnívám se, že zrušení Ústavu nehrozí, nejsme přece v Bulharsku, kde jedině k tomu došlo (a pak zase naši partnerskou instituci museli i pod tlakem EU obnovit). Archiválie převzaté dle zákona Archivem bezpečnostních složek jsou přístupné v intencích archivního zákona či zákona o zpřístupnění dokumentů StB. Jedinou vyjímkou tvoří dokumenty (svazky), u nichž předchozí správci (zpravodajské služby) uplatnily § 15 našeho zákona. Ředitel Archivu vytvořil komisi, která bude posuzovat - v případě potřeby - které části svazků (jména, řádky, stránky) není z důvodů chráněných zájmů možno zpřístupnit. Rozhodně však nepůjde o celé svazky.:57Martin PDobrý den,
Chtěl bych se zeptat na Vaše stanovisko týkající se porovnání totality komunistické s totalitou nacistickou. Zajímalo by mě, zda jsou pro Vás oba tyto systémy pouze zločineckými, či zda berete v potaz i morální hledisko tohoto problému. Nelze přece tvrdit, že komunismus zplodil pouze zlo. Je očividné, že tato filosofie vydobyla lidem i některá privilegia či přinejmenším na spoustu problémů upozornila. Nestálo by za to přidat na internetové stránky Vašeho ústavu i nějaký popis, přibližující trochu obecnou problematiku práce Ústavu? Jinak přeji hodně zdaru.11:30Pavel ŽáčekŘada obecných pokusů o srovnání povahy již byla publikována (více méně v zahraničí). Řekl bych, že nám chybí náš konkrétní český pokus, zpracovaný na základě našich vlastních analýz a syntéz. To je úkolem nejenom naší instituce. Domnívám se, že morální hledisko v přístupu k totalitním režimů musí hrát svou roli (ostatně již jejich označení za zločinecké to implikuje).
Na naší webovou stránku jsme se již snažili dát řadu informací, jak o Ústavu tak i Archivu i o jejich činnosti. Určitě v tom budeme pokračovat - připravíme internetovou brožurku (a Archiv průvodce svými fondy).
Děkuji za dobrý nápad.:53L. VačkářNakolik se váš ústav zabývá i studiem současných totalitních (nedemokratických) režimů?
Monitorujete například i současnou komunistickou stranu?11:00Pavel ŽáčekDobrý den,
Ústav pro studium totalitních režimů se ze zákona č. 181/2007 Sb. zabývá oběma totalitními režimy, které zasáhly Československo v průběhu minulého století. Jinými slovy, dnešní politický subjekt navazující na činnost bývalé „státostrany“ určitě „nemonitorujeme“. Nevyhýbáme se ovšem diskusím na téma dopadů či reziduí komunistického totalitního režimu na současnost. Na základě spolupráce se zahračniními partnery se věnujeme i podobám totalitních režimů jinde ve světě.:39Jan MašekChystáte nějaké výstuvy z výzkumu i ve spolupráci s některými filmovými dokumentaristy?11:35Pavel ŽáčekPři diskusích o konkrétní náplni činnosti našeho Ústavu (a nakonec i Archivu bezpečnostních složek) jsme zvažovali i přípravu dokumentárních filmů, či podporu jejich natáčení. Nebude to hned, spíše v průběhu příštího roku.
V současné době například kolegové z Archivu zpracovávají dokumentární snímky z provenience bezpečnostních složek, které jsme v rámci delimitací dostali od Minsiterstva vnitra, společně prozkoumáme jejich obsah a zvážíme možnost veřejného využití.:16Lenka DubováCo pro vás jako historika znamená práce v takovém ústavu? Je to práce uspokojující vaše představy i dostupnosti informačních zdrojů? Co třeba vás osobně na archivech nejvíce zajímá? Co naopka může být nejzajímavější pro širokou veřejnost?11:38Pavel ŽáčekVzhledem k mému postavení mne zajímá především funkčnost Ústavu (a taktéž Archivu). Zajištění jeho chodu, dotvoření vnitřních mechanismů, plnění řady legislativních norem. I když se v oddechovém čase snažím psát, pochopitelně závidím kolegům, kteří svůj čas v podstatě stoprocentně věnují průzkumu neznámých zákoutí archivních fondů a sbírek.
Osobně jsem měl vždy velmi příjemný pocit při nalezení nějaké informační novinky, kterou před lety vyprodukoval představitel mocenského aparátu a od té doby jí nikdo neviděl.
Širokou veřejnost zajímají jak konkrétní kauzy odporu proti totalitnímu režimu, případy perzekuce, tak osudy těch, kteří tyto činy ve jménu ideologie páchali. V neposlední řadě pak mechanismus totalitmích režimů. Ostatně bez jejich znalosti nelze ani reprodukovat ony konkrétní případy.:14Tomáš KudláčekVidíte pane Žáčku (případně v čem) příčinnou souvislost mezi rokem 68 a 2008?11:44Pavel ŽáčekTo je trochu zvláštní otázka pomíjející příčinné souvislosti všech těch let v mezidobí. Snad jedině v propojení generací, které obě data zažily.:33K. K.Je titulek článku v Respektu podle vás výstižný? Skutečně se z vás (neříkám že zcela vaší vinnou) stávají spíše úředníci?11:46Pavel ŽáčekPracovníci Ústavu mají řadu povinností, které vycházejí z řady legislativních norem. Jsme přece jenom státní instituce. Nezbytná míra úředního výkonu je nutná - mj. abychom právě mohli plnit i další funkce včetně badatelské, osvětové, publikační atd. Jsme řádná instituce se stanovenou hierarchií, organizační strukturou, máme svoji Radu, která na nás ze zákona dohlíží. Nejsme žádný lidový chural ani zastydlí revolucionáři.
To ale neznamená, že by zde nebyla svoboda ve výběru témat, volbě přístupu k tématům, či memožnost využívat archiválie.
U archivu bezpečnostních složek je Vaše otázka bezpředmětná, jde o úřední místo ze zákona.:12M. TeleckýKterý současný nedemokratický režim (totalitní zemi) považujete za nejvíce nebezpečnou pro ostatní země? Který totalitní režim je z hlediska vývoje pro vás coby odborníka „nejzajímavější“?11:52Pavel ŽáčekZcela jistě se dnes nacházíme ve velmi zajímavé a rozporuplné historické etapě. Trochu se nám hroutí zavedené vzorce totalitních a možná i autoritativních režimů. Těch klasických, známých z politologických příruček, je dnes již pomálu. Velmi zvláštním procesem prochází Čína. Kam až dojde a co z toho vznikne, je velikou otázkou. Nejvíce mne pochopitelně zajímají postsovětské autoritativní režimy, neboť mají dosah i do střední Evropy.:36Horvát J.Jsou podle vás projevy rasismu typičtější pro demokratické nebo nedemokratické zřízení?11:55Pavel ŽáčekV totalitním režimu může být rasismus i nástrojem vládnoucí ideologie. Kdežto v demokratickém systému jde o prezentaci menšinové extrémní skupiny, která se střetává jednak s převažujícími názory demokratické většiny a jednak demokratickým ústavním zřízením.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články