O nelegálním stahování hudby s Petrou Žikovskou

Petra Žikovská

vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Akademii múzických umění v Praze. Pracovala jako produkční manažer v týdeníku Respekt a v letech 1997 – 2001 jako publishing manager ve vydavatelství BMG Ariola. V letech 2001 – 2004 působila jako ředitelka mezinárodní divize vydavatelství Supraphon. V současné době je ředitelkou české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), na Právnické fakultě UK v Ústavu práva autorského zastává pozici odborného asistenta. 

Problém je v tom, že internetovým připojovatelům se do kontroly, varování a hlášení uživatelů, případně nasazování protistahovacích filtrů zatím moc nechce, pokud je k tomu nedonutí soud jako před čtrnácti dny ve Švédsku v případě nařízeného odstřihnutí Pirate Bay. „My jsme se snažili navázat spolupráci se všemi poskytovateli připojení, ale jen někteří jsou ochotni s námi spolupracovat. Není tu zatím síla, která by je k tomu přinutila,“ říká šéfka české pobočky IFPI Petra Žikovská, „ale například ve Francii už mají legislativu, která je ke spolupráci zavazuje.“ Pokud by ochota a důslednost poskytovatelů připojení převážila, mohou se kanály k oceánu nelegální hudby značně zúžit a stahovačům nastanou hubené časy (z článku v Respektu 37/09).

(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)  

:35P. VojnaJakým způsobem, na základě jakých požadavků a pomocí jakých nástrojů (dohod, smluv, odměn) se chcete domluvit s poskytovateli internetového připojení?10:55petra zikovskaMy svoji pozornost nyní zaměřujeme na spolupráci s provozovateli různých serverových a hostingových služeb, protože jejich klienti velice často umožňují sdílet a dále šířit chráněná díla, nejen hudební. Soudní spory typu The Pirate Bay a Mininova jsou příkladem toho, kdy se nebylo možné dohodnout. V Česku nechceme situaci hrotit, proto se snažíme s provozovateli takových služeb najít přijatelné řešení a myslím, že se to vcelku daří. Internet však nezná hranic a proto někteří klienti českých poskytovatelů využívají služeb v zahraničí.
Pokud jde o spolupráci s poskytovateli připojení, tak již nyní existují dohody mezi některými vydavatelstvími a poskytovateli na rozdělení zisku např.  z příjmů za reklamu, která je prodávánav souvislosti s prodejem hudby apod. Tato cesta je zřejmě jedním z možných legálních východisek z dnešní neutěšené situace.:04K. H.Dobry den. Vazena pani Zikovska, jak byste si predstavovali „silu ktera by poskytovatele internetu donutila ke spolupraci?10:55petra zikovskaŽádnou mimořádnou ani nadpřirozenou sílu si nepředstavujeme. Měla jsem na mysli sílu zákona. Jak ukazuje příklad Francie,kde nyní zavádějí legislativu vyžadující spolupríci poskytovatelů připojení. Jedná se o systém právních kroků, kdy uživatel porušující autorská práva je nejdříve opakovaně na své chování upozorněn a pokud od něj neupustí je mu na určitou domu znemožněn přístup na internet. Stejný postup, jaký byl zvolen právě v této zemi se jistě nedá použít všude, ale my nyní na mezinárodní úrovni hodnotíme přínos těchto kroků a s výsledky bychom rádi seznámili příslušné instituce, zejména ministerstvo kultury. Další soudní rozhodnutí ve prospěch ochránců duševního vlastnictví obecně přišlo v nedávných dnech z Holandska, kdy byl provozovatel jednoho velkého bittorentového serveru (Mininova) soudem vyzván, aby svými prostředky znemožňoval šíření chráněných děl, nejen hudebních..:24J. RajnerJak spolehlivě poznám, že to co stahuji je nelegální a nebo legální?10:56petra zikovskaV životě není nic zadarmo.To platí i o produktech, které jsou k mání na internetu. Jen málo umělců umožňuje šířit svoje díla zdarm a pokud ano jedná se většinou jen o ukázky děl na jejich vlastních stránkách, nebo skladby začínajích, neznámých umělců. Pokud tedy stahujete nejnovější hity z některého filesharingového serveru a nic za to neplatíte – tedy kromě poplatku za extra rychlé připojení přímo provozovateli takového serveru, můžete si být jist, že se jedná o nelegální šíření. Už i v Česku existují internetové on-line obchody s hudbou, kde za rozumný poplatek dostanete téměř vše, co ve světě hudby vzniklo (např. i-legalne.cz):23M. RydnavskýNení v celém tom sporu počátek toho všeho hlavně také i v chybějící prevenci? Pár výkřiku typu stahování je nelegální v podobě (dle mého nepříliš povedených) reklamních spotů v TV a na billboardech, si myslím, že není dostatečné. Neplánujete se ve spolupráci s hudebními producenty zaměřit i na cílenou a dobře promyšlenou informovanost a prevenci?10:57petra zikovskaMy považujeme prevenci za prvotní. Právě nízká úroveň právního vědomí v oblasti duševního vlastnictví obecně je jednou z hlavních příčin neutěšeného stavu, který nyní prožíváme. Ve spolupráci s více než deseti univerzitami a vysokými školami a ve spolupráci s Českou protipirátskou unií jsme v minulém roce připravili sérii přednášek pro vysokoškolské studenty. Tato akce se setkala s velkým ohlasem a my nyní připravujeme podobnou akci. Ukazuje se však, že s osvětou v této oblasti by se mělo začít přinejmenším již na druhém stupni základní školy, protože již děti ve věku 11–13 let mají daleko větší uživatelské znalosti počítačů a internetu než jejich rodiče, avšak nedokážou si představit následky, které by jejich počínaní v tomto směru mohlo přinést. V tomto ohledu bychom rádi navázali užší spolupráci s Ministerstvem školství a připravili výukovou hodinu pro tuto věkovou skupinu studentů.:38Adéla JeníkováChystá česká pobočka IFPI nějaký promyšlený a ucelený návrh legislativních změn? V diskusích k tomuto tématu zaznamenávám dosti často,že se stahovači ohrazují tím, že po vydání hudebního nosiče je již stahování právně nepostižitelné (není trestné). Někdo říká, že je to pravda, někdo to zpochybňuje… a tím vlastně vzniká to informační vakuum a příležitost, která dělá zloděje.11:00petra zikovskaNaše právo nijak nevybočuje z právních norem, které platí v celé Evropě. Nějaké razantní změny nejsou potřeba ani v ochraně duševního vlastnictví. K stahování, které je v zákoně označováno jako pořizování rozmnoženiny pro osobní potřebu, bych ráda řekla toto: podle našeho platného práva je možné pořídit si rozmnoženinu díla při zachování následujících podmínek: rozmnoženina musí být pořizována pro osobní potřebu – tedy pro vlastní užití, nebo pro užití nejbližší rodiny, nikoliv za účelem komerčního šíření. Dále pořízením rozmnoženiny nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora – určitá kvantifikace této podmínky, tedy stanovení toho, zda jde určité chování už nad oprávněné zájmy autora či nikoliv je vždy pouze na posouzení soudu. Jinými slovy neexistují žádné tabulky a konkrétní uživatel při pořizování rozmnoženiny musí mít tyto podmínky vždy na paměti.Ale při zachování těchto podmínek je možné si rozmnoženinu pro osobní potřebu (stažení) pořídit.:51F. PolnickýDobrý den. Paní Žikovská, soudě podle naštvaného dotazu (i když přes nadávky ho nebylo vlastně ani možné nazvat dotazem), který administrátor skryl, je zřejmé, že některým „pirátům“ vadí hodně právě i navyšování zisků organizacím podobného zaměření jako je IFPI.  Nazývají je pouhými vymahači. Prozraďte, v čem tedy skutečně spočívá vztah takovým organizací a hudebních vydavatelů? Má třeba IFPI i dostatek odborníků na
hudební průmysl, odborníků na komunikaci, chování cílových skupin (posluchačů, hudebních fanoušku) apod.? Jaký vlastně poskytujete hudebním firmám servis? Děkuji Vám předem za odpověď.11:02petra zikovskaIFPI je mezinárodní organizací jejímž primárním zájmem je chránit práva výrobců zvukových a hudebních zvukově-obrazových záznamů. Od tohoto poslání se i odvíjí naše konkrétní činnost, jejíž hlavní součástí je samozřejmě boj proti šíření nelegálních (pirátských) rozmnoženiny zvukových záznamů. Kromě toho se ale poměrně intenzivně věnujeme osvětě, zpracováváme oficielní rádiové a prodejní žebříčky, na roční bázi zveřejňujeme statistické údaje o vývoji hudebního průmyslu, sledujeme a s různou mírou úspěšnosti ovlivňujeme i legislativní vývoj v dané oblasti, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovní…:28Hana Ž.Syn je u monitoru počítače skoro všechen svůj volný čas, z počítačových her již vyrostl, ale dal se na muziku – sice jsem ho na možné postihy za nelegální stahování upozorňovala, několikrát jsme o tom i mluvili (myslím, že rozumu má dostatek), ale člověk nikdy neví a tak se chci zeptat, jak je to v případě, že rodič objeví na počítači dítěte něco nelegálního? Synovi je čtrnáct, je tedy v tomto věku a odpovědný a postižitelný jedině rodič? Jsem si vědoma rizika, ale jisté synovo soukromí musím také respektovat.11:04petra zikovskaJak jsem již uvedla v jedné z předchozích odpovědí, právě děti ve věku Vašeho syna umějí s počítačem daleko lépe, než jejich rodiče. Děti nedokážou domyslet důsledky svého chování, mnohdy protiprávního, a pak nastane problém. V případě, že rodič objeví v PC dítěte cokoliv nelegálního, měl by zajistit odstranění takového obsahu a dítěti vysvětlit, že na internetu se vedle legálního obsahu – velice často placeného – může setkat i s nelegálně nabízeným obsahem či produkty a užívání takového obsahu pak může vést k problémům, za které je v tomto případě odpovědný rodič (u nezletilých dětí připadá v úvahu tzv. řízení s nezletilým dítětem, soukromoprávní cesta pak poškozené straně umožňuje domáhat se náhrady škody právě u zákonných zástupců nezletilých, tedy rodičů) Proto IFPI organizuje osvětovou kampaň, zaměřenou právě na školáky a jejich rodiče, aby si tito zvědomovali možná rizika, spojená s počítačem a internetem.:30Olga RichterováDobrý den, považujete za spravedlivé, že v současné době platí „presumpce viny“ a z papírů do kopírek, paměťových karet do fotoaparátů, CD bez rozdílu, zda jsou použity k vypálení vlastních fotek, či na film platí poplatky každý? Za jak účinné považujete exemplární tresty pro náhodně vybrané stahovače? Děkuji.11:25petra zikovskaV žádném případě se nejedná o presumci viny.Ve všem vyspělých zemích, nejen v Evropě, jsou oprávněné zájmy autorů chráněny. To, jakým způsobem dochází ke zpoplatnění různých paměťových médií, kopírek apod. je kompromisem, který vznikl za našeho přispění na půdě ministerstva kultury a odráží zájmy všech zainteresovaných skupin. Tato legislativa je plně v souladu s evropským právem a je potřeba ji brát jako realitu. Podrobnější vysvětlení je bohužel nad rámec této krátké diskuze . Toto téma je i součástí výuky autorského práva, kde je mu věnována nejedna přednáška.Jednou větou: není to řešení ideální, ale ideálnější zatím nikdo nevymyslel, a to ani v rámci EU.
Exemplární tresty neřeší situaci nijak. Já sama nejsem přívržencem exemplárních trestů. Za nedovolené nakládání s  (nejen) hudebními díly však v Česku žádné exemplární tresty nepadly. Vše vychází z platné legislativy a doposud byli všichni usvědčení pachatelé odsuzováni podmíněně. Nepočítáme s tím, že by došlo k nějaké výrazné změně.:03J. V.Piráti se stále prezentují obhajobou „svobody“, jak vy se jako člověk, nikoliv jako právník díváte na takto pojaté bránění svobody?11:13petra zikovskaSouhlasím s obecně platným principem, že svoboda jednotlivce nesmí být vykonávána na úkor někoho jiného, nesmí ho poškozovat. Jinými slovy při uplatňování práva na svobodu různých jedinců může docházet ke konfliktům, které jsou řešeny pomocí závazných norem vytvořených tou kterou společností. Tyto normy nazýváme zákony. Jsem tedy za prosazování práva na vlastní svobodu v mezích zákona.:45M.K.Dobrý den,
vidíte nějaký rozdíl v legalitě zdrojů poskytujících digitální muziku? Mám na mysli rozdíly v peer-to-peer (např. torrent) službách, free úložištích jako Rapidshare či prostém sdílení mezi uživateli menší sítě?11:14petra zikovskaVšechny Vámi vyjmenované způsoby šíření nelegálního obsahu mají jedno společné – umožňují porušování platných zákonů a poškozují zájmy autorů, interpretů, vydavatelů a dalších. Rozdíly jsou zejména v tzv. společenské nebezpečnosti, která je vždy v jednotlivém případě posuzována.Jistě je více závažné sdílení dat na úložišti typu Rapidshare nebo CZ Share apod. než na lokální síti s několika desítkami uživatelů.Tyto rozdíly samozřejmě vnímáme a podle toho k takovým „zdrojům“ přistupujeme.:45Jiří TejnorJak se vůbec díváte na samotnou existenci Pirátské strany?11:20petra zikovskaChápu tu iniciativu jako snahu mladých lidí o změnu právních norem se kterými nesouhlasí. V prostředí demoktracie je snaha o změnu právních norem „zdola“ naprosto v pořádku.Dokud ale ke změně zákonů nedošlo, je třeba dodržovat ty stávající.:58Petr NěmečekJak je to s výši navrhovaného mimosoudního odškodnění, čím se v takovém případě řídíte? Výši částky určuje majitel nahrávky nebo vaše organizace? Podle jakých kritérií se to řídí (počtem stažených nahrávek, délkou, kvalitou…?)?11:38petra zikovskaPři stanovení výše náhrady škody vycházíme z velkoobchodní ceny originálního nosiče, kterou rozdělíme na jednotlivé skladby. IFPI zastupuje hudební vydavatele a v jednotlivých řízeních jedná jejich jménem. Počet stažení, délka ani kvalita nahrávek nehraje v tomto případě roli.:18Milan TeleckýV textu, který vyšel v Respektu je poukazováno na to, že by si knižní průmysl neměl příliš brát ten hudební za vzor, alespoň jeho způsob boje proti nelegálnímu stahování a sdílení, nemáte tedy i vy pocit, že dosavadní způsob obrany i boje nebyl příliš efektivní?
Jak se třeba k dané problematice staví vaši studenti?11:34petra zikovskaPokud dojde na šíření hudby po internetu, jsou debaty v mých hodinách poměrně bouřlivé. studenti práva však chápou celý problém ještě trochu v jiném kontextu než studenti jiných škol, kde také vyučuji (např. VŠUP). Budoucí právníci chápou pojem duševního vlastnictví, rozumí hodnotám, které jsou v duševním vlastnictví zahrnuty, a tak je pro ně i snadnější pochopit význam ochrany těchto hodnot nejen v prostředí internetu. Domnívám se, že problém je v lepší informovanosti, osvětě. Pokud ostatní studenti a spíše i žáci budou informování o tom, co je podstatou duševního vlastnictví, kolik práce, energie a investic obsahuje, bude pro ně pak i akceptiovatelnější ochrana těchto nehmotných statků-
K situaci v knižním průmyslu se necítím kompetentní se vyjadřovat.:31Václav J.Jak je to s uplatňováním práv muzikantů a hudebních producentů ze zahraničí u nás v ČR? Umožňuje náš právní systém dostatečnou návaznost a aplikaci podobných právních norem?11:51petra zikovskaV autorském právu existuje fenomén tzv.kolektivní správy. Tyto organizace zajišťují výběr a distribuci poplatků za některá užití autorských děl a výkoů výkonných umělců. Pokud se jedná o zahraniční umělce, existuje systém dohod mezi jednotlivými organizacemi kolektivní správy na mezinárodní úrovni, které umožňují výběr a následnou distribuci poplatlů i přes hranice.:02Jakub ZázvorkaPanuje v názorech na věc úplná shoda i u všech zpěváků a skladatelů jejichž práva IFPI hájí?11:55petra zikovskaZastupujeme výrobce zvukových a hudebních zvukově obrazových záznamů, tedy vydavatele, nikoliv zpěváky a skladatele. Je možné říci, že mezi vydavateli panuje v zásadních otázkách týkajících se pirátství a dalšího směřování hudebního průmyslu obecně shoda.:40Roman PergnerMá IFPI i charakter určité lobby (lobistické skupiny/myšleno v pozitivním slova smyslu)? Zabývá se někdo z IFPI potřebným lobováním u zákonodárců?11:59petra zikovskaAno. Lobingem se zabýváme i na mezinárodní úrovni, pravidelně pořádáme lobingové akce v rámci Evropského parlamentu, poskytujeme poslancům kvalifikované právní rozbory chytsaných ustanovení atp. Zejména mezinárodní lobing byl v rámci našeho předsednictví v EU velmi aktuální, v souvislosti se snahami o prodloužení doby ochrany práv výrobců a výkonných umělců.