Ivo Mathé o směřování médií i vzdělávání

Ivo Mathé

(*1951) je producent, manažer, televizní autor, mediální odborník i vysokoškolský pedagog. Asistentem produkce v Československé televizi byl již před studiemi na Filmové a televizní fakultě pražské AMU, později v letech 1976–1990 byl vedoucím produkce. Do roku 1991 pracoval na pozici šéfproducenta uměleckých pořadů ČST, v letech 1992–1998 byl jmenován nejprve prozatímním a poté generálním ředitelem České televize. Současně zastával i funkci viceprezidenta Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union / EBU) se sídlem v Ženevě (1995–1998). V letech 1999–2003 vedl Kancelář prezidenta republiky. V letech 1999–2004 byl členem Správní rady AMU a od roku 1999 je členem Správní rady ČVUT. Od roku 1990 také působí jako pedagog na FAMU, v období 2005–2008 byl rektorem AMU, od února 2008 zde zastává funkci prorektora pro studijní a pedagogické záležitosti, uměleckou činnost, vědu a výzkum. V současnosti pracuje také jako konzultant pro oblast elektronických médií v ČR i v zahraničí. Spolu s Ladislavem Špačkem

je autorem

televizního seriálu

Etiketa

(2004) a jeho následné knižní podoby (2005).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:49Tomáš FraněkVážený pane Mathé,zajímaly by mne následující věci:1) Jak se stavíte k tomu, že - ať chceme, či nikoliv - na českém mediálním trhu „hrají prim“ bulvární tituly? Čím to dle Vás je? Jak to vypadá v ostatních státech? 2) Jak by podle Vás měly tištěné deníky či týdeníky vnímat internetovou konkurenci - jako příležitost (využít to i pro svůj zisk; přizpůsobit se), anebo jako možnost ukázat „vidíte, o co přijdete, když nebudete číst tištěné vydání“?3) Co je dle Vás pro žurnalistiku a budoucnost jedince lepší - vystudovat „všeobecnou“ žurnalistiku (tj. psát o všelijakých tématech bez přílišné specializace), anebo spíše vystudovat nějaký odborný obor (např. historie, politologie, …) a pak o něm odborně psát? Děkuji Vám za odpověď a přeji vše dobré v roce 2009,Tomáš Franěk, Praha 1511:05Ivo MathéAd 1) v původně neočekávané míře komerčního úspěchu tabloidů shledávám potvrzení konce iluze o nás coby výjimečné populaci. Máme o sobě, o své inteligenci, vzdělání, vkusu, zkušenostech mnohem lepší mínění, než jaká je skutečnost, nyní bezpečně prokázaná na mediálním trhu - i mimo jakékoli sociologické průzkumy.
Ve srovnání s jiným evropskými zeměmi nejde v úspěšnosti „bulváru“ o mimořádnou výjimku, leč u nás – na rozdíl od delší dobu civilizovaných zemí, jejichž obyvatelé se však tak pyšně nehodnotili – se solidní média dostala zcela na okraj zájmu. Či dokonce přestala existovat.
Ad 2) většina takzvaných printů již zároveň operuje na internetu. Buď v rámci internetových aktivit vlastního vydavatelského domu, nebo v obchodní kooperaci s jiným provozovatelem portálu. Nejde proto o konkurenci, ale o rozšíření obchodních a distribučních možností, které skýtají nová média. Nabídka, kupř. aktuálnost, je u elektronických médií – včetně internetu – vyšší než v tištěných.
Ad 3) dovolím si odpovědět jen z pohledu celé „redakce“, resp. jejího vedení. Na základě své zkušenosti bych jednoznačně preferoval mix z vystudovaných žurnalistů a absolventů různých jiných vysokých škol. Konkrétněji: ve zpravodajské redakci České televize v polovině 90. letech pracovali kromě „vystudovaných“ žurnalistů také graduovaní chemici, ekonomové, strojaři, historici, lingvisté, hodně právníků…, tehdy průměrného věku 26 let, dle mého názoru takřka ideální kombinace pro slibné výsledky.:02TGDobry den,na Vasi eru v CT zpetne vzpominam jako na zlate casy. Moje „medialni“ otazka zni - myslite si, ze v Cechach vyroste (bez kultivace typu ceska redakce BBC) generace kultivovanych novinaru typu Peroutky?„VS otazka“ -myslite si, ze be zmeny zakona je mozny zmena stavajiciho fungovani verejnych vysokych skol (tzn. rotace rektoru z pozic vedoucich ustavu mezi sebou, tzn. bez potreby menit zasadne chod ustavu a v dusledku toho chybejici mzdove prostredky; letajici docenti, kteri umi malo, ale jsou nezbytni kvuli akreditaci atp.)?11:09Ivo MathéAd 1) U nás bezesporu několik velmi kvalitních novinářů působí, ač na jejich porovnávání s Peroutkou si netroufnu. Navíc žijeme ve zcela odlišné době s jinou dynamikou, zejména mediální. Opravdu kultivovaných a skvělých novinářů v klasickém slova smyslu bude podle mého názoru už jen málo.Ad 2) Na novém znění vysokoškolského zákona se teprve nedávno začalo pracovat, detaily, na něž se ptáte, jsou tudíž ještě neznámé. Měl-li by vycházet z tzv. Bílé knihy, možnosti jeho autorů jsou rozsáhlé. Fungování veřejných vysokých škol nevylepší automaticky nové znění zákona, svádění všech zádrhelů na legislativu se u nás rozšířilo jako epidemie. Většinou novely a nové texty zákonů problémy spíše zkomplikují a další přidají, tak tomu bylo v oblasti mediální legislativy obměňované rok co rok. Za platného vysokoškolského zákona mohou univerzity také úspěšně žít, byť je nutné vyrovnávat se s jeho úskalími. Je k tomu třeba notná dávka zdravého rozumu a rozhodnosti, vzájemného respektu, etiky a slušnosti. Kupříkladu již dnes může „přijít“ děkan či rektor „zvenku“, již dnes lze zabránit „létání“ profesorů….:43Zdeněk FekarPřeju Vám fajn den! Nemůžu si odpustit svoji oblíbenou otázku. Tvrdím, že není nezbytně nutné, aby „veřejnoprávní službu“ poskytoval obří kolos, jakým je Česká televize. Jistě by se dala zprivatizovat a stejnou roli by na zakázku státu dokázal mnohem efektivněji poskytovat i soukromý vysílatel. Nad donedávna téměř hříšnou myšlenkou se dnes prý zamýšlejí i v Británii. Co Vy si o tom myslíte?11:12Ivo MathéVe Velké Británii je za veřejnou službu, tedy public service broadcasting, považována i třeba činnost ITV či Channel Four. Ale pozor: vedle ikony BBC, která je mnohonásobně větším kolosem než Česká televize. Kdyby ČT neodbíhala tak často mimo rámec služby veřejnosti, kdyby předestřela svou jasnou programovou koncepci, v níž by dominovalo její stěžejní poslání a denně předváděla snahu o její co nejkvalitnější naplňování, Vaše pochyby by byly rozptýleny. Alespoň z větší části.
Z jiných oblastí jsem získal takřka jistotu, že jakákoli „veřejná zakázka“ vede k vyšším nákladům, když ne rovnou k manipulacím při jejím získávání. Kdo by stanovoval předmět zakázky? A posuzoval nabídky? To by vydalo na nekonečnou kapitolu problémů!
Kdyby měl jeden či více soukromých subjektů na základě konkurzů vyrábět a vysílat i to, co Česká televize nyní, zřejmě bychom se nedoplatili. A prakticky: dokážete si představit výběrové řízení na vysílání olympijských her? S výsledkem akceptovatelným pro veřejnost?:38Marcela KřížováPřed svou smrtí pod lavinou vyučoval na novinařině Ing. Josef Vavroušek, federální ministr životního prostředí. Význam, který přikládal výuce budoucích novinářů a redaktorů v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, je známý. Jak je na tom fakulta v této oblasti výuky nyní a jak to bude v nejbližší době a v budoucnu?11:15Ivo MathéPůsobím na Akademii múzických umění v Praze (AMU), nikoliv na Fakultě sociálních věd UK. Tedy nevím, nezlobte se.:30Karel V.Vážený pane, jsem velice rád, že jste se ujal tak citlivého a závažného tématu. Již řadu let dochází k poklesu čtenářů předních deníků a sledovanosti státních rozhlasových a televizních stanic. V posledním roce se ještě rapidně zvětšil. Bez ohledu na vynaložené prostředky, změnu grafické úpravy reklam a dokonce deníků rozdávaných bezplatně, čtenáři posluchači a diváci přestávají média sledovat. Ti radikální se uchylují dokonce k odhlášení televizních přijímačů.
Mohl byste se jako člověk znalý mediálního prostředí vyjádřit ke skutečnosti, že v době kdy veřejnost může porovnávat informace se zdroji v zahraničí a vzdělanost střední a starší generace převyšuje znalosti většiny novinářů, je vystavena nepřetržité snaze utvářet jejich názory a představy v rozporu s realitou?
Jak je možné, že personální obsazení ve všech médiích je za posledních deset roků tak specificky vyhraněné.
Kým, případně čím je určována skladba, faktický obsah a především úroveň pořadů, jež ze všeho nejvíce připomínají výukové programy pro předškolní děti?
P.S.  před rokem 1989 kolovalo rčení: Jaký je rozdíl mezi skutečností a Rudým právem? Asi tři týdny.
Hezký den11:18Ivo MathéPokles sledovanosti tradičního televizního vysílání i poslechovosti rozhlasových stanic, a to nejen České televize a Českého rozhlasu, lze kromě diskutabilního vývoje kvality přisoudit nástupu internetu. Podobně je to tomu přece i u tištěných médii, kde by se nabízela jako příčina čtenářského odklonu od kdysi „předních deníků“ jejich zřetelná bulvarizace. Ovšem i u „čtení“ bývá alternativou nabídka internetu. Podle mého názoru však nejde o konec televize či novin. I když možná o konec kvalitních ano…
Když před více než sto lety přišel film, pohřbívalo se divadlo, s příchodem televize byl prorokován konec filmu a s nástupem internetu konec všech ostatních médií. Avšak na základě této historické zkušeností se domnívám, že vždy část lidstva zůstane věrná – byť jen částečně – i tomu, co existovalo před posledním vynálezem.Všechna média bulvarizovala a vulgarizovala, trend se bohužel nevyhnul ani institucím, které si vydržujeme k naplňování služby nám, veřejnosti. Částečně to bylo způsobeno zájmy trhu: prodejností, sledovaností, což jsou legitimní a pochopitelné cíle obchodních aktivit. Komerční televize prodává po statisících své diváky inzerentům, je na tom postavena celá specifická industrie. Aby se dosáhlo co největšího obchodního úspěchu, vychází se divákůma čtenářům nejen vstříc, ale cíleně se snižuje laťka jejich vkusu a pak podlézá. Bohužel, Česká televize nezůstala vůči těmto trendům imunní. O jistou ztrátu diváků, posluchačů a čtenářů se mohla zasloužit i poněkud snížená důvěryhodnost médií, v tom máte jistě pravdu. Informačních zdrojů je dost, nadbytek, a každý z nás – pokud má čas - si může vše ověřit, či spíše na základě mnoha pramenů si svobodněji vytvoří svůj vlastní názor. Význam médií, která jsme jakýmkoli způsobem platili kvůli tomu, aby onu obrovskou práci ověřování, výběru, analýzy informací dělala pro nás, tak přirozeně klesá.Navíc na média nemají vliv jen konzumenti, kupující, ale více a více i různé zájmové skupiny, PR agentury a v neposlední řadě jejich vlastníci.:37Iva K.Proč je Václav Klaus tak často dezinterpretován médii?11:23Ivo MathéMyslíte? Rozhodně si – spolu se svými spolupracovníky a podřízenými – dosti agresivně vybojoval daleko největší prostor k napravování suspektních „dezinterpretací“. Někdy však takovou aktivitou spíš potvrzuje obsah původní informace. Václav Klaus zavedl i žánr prezidentských dementi, jichž jsou již desítky, což automaticky neznamená jejich stoprocentní oprávněnost.:32Martina JindrákováProč tak často z českých médií slyším „reportéry“ či „komentátory“ lhát? Ta manipulace s informacemi a jejich překrucování nebo zamlčování či „posouvání významu“ je odporná.
Nejtypičtěji to bylo vidět na kauze Urbanová, Obst, Šošovička & ČT proti Čunkovi.11:26Ivo MathéŘekněme: dopouštějí se chyb a přehmatů, někdy manipulací. O lež by šlo v případě vědomého posunu významu a zejména při záměrném rozšiřování dezinformací. Aby si byl posluchač či čtenář naprosto jist, že je obelháván, musí mít lepší – a ověřené – zdroje než žurnalista. Navíc je třeba bedlivě rozlišovat mezi zprávou, u níž je coby zpravodajské kategorie požadavek naprosté objektivity a pravdivosti zásadní podmínkou, a komentářem, který vždy znamená nějakou míru interpretace.
Důvody k posunům při prezentaci faktů jsem se pokusil pojmenovat v předchozích odpovědích: zájmy vydavatele, resp, jeho majitele, působení – bohužel i honorované – vlivových agentur, lobbyistů a politiků na novináře a v neposlední řadě šlendrián.:16Eva S.Dobrý den, myslíte si, že studia nových médií mají v ČR potenciál? Děkuji za odpověď.11:28Ivo MathéOtázku lze uchopit z dvou pohledů. Ale obě mé odpovědi budou znít ano.
Obory „nových médii“ mají řádné opodstatnění jak mezi studijními programy na českých vysokých školách (záleží ovšem na jejich kvalitě) tak z pohledu uplatnění jejich absolventů.:13Waldemar ZichPane Mathé, veřejnost nemá prostor vyjádřit svoje názory ve veřejnoprávních mediích. Dá se tato skutečnost změnit? Začalo by se hovořit o tématech, které společnost opravdu pálí a tedy zajímá?? Děkuji z názor. Waldemar Zich11:31Ivo MathéJednou ze základních povinností České televize je, viz §2 odst. 2 písm c) zákona č. 483/1991 Sb.,: „vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti“. Nejde tedy o „public access television“, kam by měl každý přístup, ale o zformulovanou povinnost. Tématy, které společnost „opravdu pálí a zajímá“ by se tedy Česká televize zabývat měla.:32Petr TlaskDobrý den. Pane Mathé, které večerní televizní zpravodajství sledujete a proč?11:35Ivo MathéPokouším se sledovat všechny „hlavní“ zpravodajské relace , ale daří se mi to málokdy. Jejich časy kolidují se začátky divadelních představení a koncertů, které navštěvuji několikrát týdne. Zbývá mi proto později večer „náhražka“ v podobě ČT24, Z1, TA3, CNN, BBC World, Euronews atd., v krajním případě i-archiv ČT.:46Fr. OvocnářJak hodnotíte současný stav využití elektronických médií v českých školách (využití internetu) a následně pak i budoucnost využití internetu k výuce bez přímé přítomnosti ve škole a také jak se díváte na „kontrolu“ výuky rodiči či odborníky přes webové kamery? Děkuji za odpovědi. Fr. Ovocnář11:39Ivo MathéTrochu kompetentně mohu odpovědět pouze o míře využití a rozšíření internetu na českých veřejných vysokých školách: je mohutné a na evropské úrovni. Včetně tzv. e-learningových programů. Využívání audiovizuálních či prezentačních technologií je běžné, v Brně na VUT jsem viděl i výuku po místní datové síti.
Poznámka o využívání webových kamer rodiči ke kontrole je zřejmě směrována k základnímu školství. Obával bych se dopadů.:42Jan SmržNastane podle vás pod tlakem všude tolik zmiňované krize větší příklon k internetovému zpravodajství a žurnalistice? Jak se díváte na současný fenomén blogů?11:44Ivo MathéSouhlasím, i dle mého názoru bude mít na další příklon ke sledování aktualit na internet globální ekonomická krize.
Blogy nesleduji, nelze to z časových důvodů, ani kvůli žaludku.:09J. Nowak (Čech)V jedné odpovědi jste zmínil vlastníky médií - jak se díváte na skupování velkých mediálních domů podnikateli (viz. např. právě koupená Economia panem Bakalou)?11:52Ivo MathéNa vlastnictví médií není nic špatného, obzvlášť když jde o dobrou investici.
Zaleží na tom, zda se vlastník dokáže obrnit před touhou zásahovat do editorské politiky vlastněných médií.
Jednoduchý příklad: když byl Vladimír Železný spoluvlastníkem CET-21 (Nova), zasahoval, využíval a řídil „svou“ televizi takřka s mocenskými záměry.
Současní američtí vlastníci CET-21 tyto aspirace nemají a chod televize Nova nechávají na odbornících.:04Simona DolejšíDobrý den. Nedávno jsem četla v Respektu váš text o pyšné a bezohledné Praze, váš názor sdílím též i když v hlavním městě nežiji, jak je však možné že zrovna v Praze měl pan Bém tu největší podporu? Přičítal byste tu zásluhu jeho osobě, tomu jak ho prezentovala média, nebo jeho týmu? Jak se díváte (podle mého názoru) na stále nepřekonaný pragocentrismus? A v té souvislosti se vás zeptám i na názor na fungování krajských zastupitelstev (v souvislosti s tím i na zvažování návratu k okresům)?11:56Ivo MathéPragocentrismus kritizuji na každém kroku, ač jsem rozený (jako můj otec, děd, praděd…) v Praze. Manýry vedení našeho překrásného města vykazují všechny atributy pragocentrismu povýšené o pohrdavou lhostejnost vůči občanům a návštěvníkům Prahy.
Nejsem ani politolog ani neznám žádné čerstvé výsledky popularity pražského primátora, ale odhaduji pokles, neboť život a bytí v Praze je stále méně komfortní. (A malá skupina taxikářů se nadále stará o celosvětovou ostudu nejen Prahy, leč celé republiky - opravdu neřešitelný problém? Zřejmě pro jediný magistrát z celé Evropy, celé Ameriky a celé jihovýchodní Asie.)Krajské uspořádání je, myslím, pro naši poměrně malou vlast vhodné. Samozřejmě za podmínky, že zrušením okresů došlo k úsporám i k vyšší efektivitě, vč. služeb občanům. Za nejhorší bych považoval paralelní existenci okresů a krajů, už takto jsme zavaleni byrokracií.