Diskuse s Václavem Cílkem

Václav Cílek

:51VáclavPřeji hezký den,
celosvětově budou mít klimatické změny jistě katastrofální důsledky. Myslíte si že se ale může stát - např. v Rusku - že rozsáhlé oblasti které byly dříve nehostinné se díky posunu klimatu stanou úrodným krajem?11:01Václav CílekDobrý den,určitě se třeba ve Finsku bude líp dařit obilí, ale Finové z toho nemají radost.Změna je vždy problém.:12Ondřej FilipDobrý den pane Cílku,jaký máte názor na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech? Osobně si myslím, že je škoda dalšího zatopeného údolí a přehrada problém s přívalovými dešti stejně vyřešit nemusí, tedy jestli nebude polovypuštěná/polonapuštěná nebo rovnou suchým poldrem. Jak o takových projektech smýšlíte Vy? Díky za odpověď a ještě víc děkuji za Vaše postřehy, knihy a rozhlasová vystoupení, dodáváte hodně inspirace! Přeji hezký zbytek týdne.11:02Václav CílekNěkteré přehrady jsou zapotřebí, ale velice bych jimi šetřil. Údolí v Heřminovech je tak pěkné, že bych jej chtěl určitě zachovat.:18OFa ještě jedna otázka: jaký máte pocit z Českého Krumlova? kam cítíte, že se toto město ubírá?díky i za tuto odpověď.OF11:03Václav CílekJezdím tam každým rokem několikrát. Město mám rád, ale během teplé půlky roku se ubírá směrem k Disneylandu, ke kulisám města. Ale jako stavba je na další desetiletí zachráněno.:40RomanaVáclave, dobrý den!Zajímalo by mne, co si myslíte o srovnání kvality života ve městě a na venkově z psychologického hlediska a to přímo ve vztahu k rozvoji osobnosti? Děkuji za Vaše postřehy a užijte si čtvrtečního volna.11:23Václav CílekČasto si vzpomenu na B. Reynka, který říkal: V městě bych ztratil duši. Je to tak, že každý potřebuje něco jiného. Děti by měly alespoň v prvních dvou letech vyrůstat na venkově, mladé lidi táhne město, později opět odcházíme na venkov nějakého typu. Pro většinu lidí je asi optimální - z hlediska rozvoje osobnosti - střídání obou prostředí. Je pro nás Čechy charakteristické (chaty).:06Tomáš HronDobrý den pane Cílku, zajímal by mě váš názor na dokumentární film The Great Global Warming Swindle, který nedávno vysílala ČT2. Po jeho shlédnutí jsem přemýšlel, jakým způsobem se člověk jako já, který není profesionální klimatolog, a nemá možnost osobně provádět měření množství CO2 v atmosféře nebo v grónském ledovci, vůbec může dobrat nějaké „objektivní pravdy“ ohledně globálního oteplování. Ať se nám to totiž líbí nebo ne, všechny „objektivní informace“ týkající se klimatických změn dostáváme již nějakým způsobem vyselektované. Albert Gore jistě předkládá divákům ve svém filmu Unconvenient Truth (ten jsem zatím bohužel neviděl) zase nějaké úplně jiné „objektivní informace“ dokazující, že globální oteplování je jednoznačně způsobeno vypouštěním CO2 do atmosféry. Takže si budu muset vybrat, kterým informacím budu věřit, a kterým ne. Koneckonců, všichni věříme, že se Země točí kolem Slunce, a ne naopak, ale dokázat to v praxi by uměl málokdo z nás. Je tu ale jeden důvod, proč já osobně věřím spíše odpůrcům IPCC, a sice ten, že minimálně od chvíle, kdy vstoupil v platnost Kjótský protokol a závěry IPCC vzaly za své vlády většiny průmyslových států světa, se přestalo jednat o čistě akademickou debatu mezi dvěma skupinami vědců a stalo se z toho silné politikum. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby teď IPCC najednou úplně otočil, a přiznal, že se mýlil, a že vypouštění CO2 do atmosféry vlastně nemá žádný vliv na globální oteplování? Jak by na to asi reagovali politici? Věřil by vůbec ještě klimatologům někdy něco? Zkusme se na to podívat takhle: není přesvědčení, že klimatické změny jsou způsobeny člověkem, stejným projevem antropocentristického myšlení, jako přesvědčení, že se Slunce točí kolem Země? Ale na druhé straně, pokud se díky naplňování Kjótského protokolu bude v severních Čechách těžit méně uhlí, tak je to podle mě jen dobře.11:05Václav CílekZačnu tím uhlím - situace se zásobováním domácností uhlím začíná být napjatá. Vůbec bych se nedivil všelidové demonstraci za prolomení limitů. Sám bych podporoval narovnání limitů, aby bylo možné na jeden cyklus, tedy cca 40 let postavit novou, účinnější uhelnou elektrárnu.Co se týče klimatických změn, tak já už se s nikým nedohaduji a říkám, počkejme a uvidíme. Klimatické změny ve střední Evropě by měly být malé, ale víc asi budme ohroženi změnami, které se odehrály někde ve světě. JInak správné informace se dají nejlépe získat kombinací několika webových stránek.:46JaroslavVážený pane Cílku.
Lze postihnout alespoň odhadem, jaký vliv na vývoj klimatu na Zemi má rozvoj lidské společnosti v porovnání s vlivem ostatními exo či endogenními vlivy / vliv aktivity Slunce, vliv postavení planet, galaxie, sopečná činnost atd, koloběh vody, vliv ostatních živých organismů. / Pokud ne, prosím o Váš soukromý názor. Děkuji.11:12Václav CílekMůj odhad je někde kolem poloviny až dvou třetin. Hrozně zajímavým jevem je ochlazování, které je posledních pár měsíců dost citelné hlavně na jižní polokouli - bud to za to může La Nina, anebo by se mohly přirozené trendy, musíme si počkat.:42SherlaVážený pane Cílku, jaký je váš názor na možnosti skloubení východní spirituality a křesťanství v prostředí České republiky? Děkuji11:10Václav CílekMyslím, že to už probíhá, že bych to nechal srůstat. Připadá mi to jako když v české kuchyni si dáte rizito, máte pocit, že to je ryze české jídlo, lae ona tam je ta východní rýže. ASnebo jednodušeji: když v české hospodě pijeme čínský čaj nebo arabskou kávu:29Petr L.Dobrý den,
existuje nějaké reálné nebezpečí, které by mohlo ohrozit nebo dokonce zničit naši civilizaci? Charakterizoval by jste naši společnost jako hedonistickou?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den!11:13Václav CílekAsi každá společnost, která by na to měla je hedonistická. Pokud máte kočku nebo ještě spíš kocoura, tak vidíte, že když mu to dovolíte, tak bude hedonický.Na velkou změnu této společnosti by mohl stačit sopečný výbuch ( k jakým dochází každé 1–3 století), který způsobí neúrodu na dobu jedné až dvou sezón. Strategické zásoby potravin jsou asi jeden měsíc, takže než bychom najeli na syntetickou výrobu potravin, tak by nám - lidem z měst - bylo ouvej.:14KarelDobrý den,
jaký je Váš postoj k internetu a televizi? Nebylo by nám bez nich lépe? :-)
Děkuji za Váš názor11:17Václav CílekNa televizi se téměř nedívám a je mi bez ní lépe.Chtělo by to ale možnost stahovat dokumentární filmy, protože ty nejsou na dvd.Internet má zhruba tolik zásadních výhod jako nevýhod, takže je na každém, co si vybere a jak jej bude používat - třeba jako my teď.:54Ing. B. LukášVážený pane.
Je honba stálého růstu HDP správným měřítkem dosažené životní a civilizační úrovně společnosti, nebo jde o vadu ekonomického myšlení ?
Děkuji za sdělení Vašeho názoru.11:19Václav CílekVětšina ekonomů říká, že nakonec není žádné lepší kritérium a že HDP statisticky funguje, i když jednotlivé případy (když povodeň zničí město roste HDP) jsou nereálné.POkud se rozhodneme svět měřit ekonomicky, pak HDP jako první přiblížení je dost vhodné, pokud se jej rozhodneme neměřit ekonomicky, je nám HDP na nic.:19kreuziger josefGlobalni oteplovani - je ci neni? Jsou dukazem fotografie z durzic zachycujici zmensujici se antarktidu a arktidu v prubehu poslednich [?] let? Pokud tomu tak je, proc je toto „oteplovani“ popirano?11:26Václav CílekGlobální oteplování existuje. Skleníkový jev je fyzikální proces asi jako gravitace, takže s tím nic nenaděláme. Jednotlivé části zemského systému však nereagují zcela předpověditelně. V Antarktidě ubývá led na moři, lae přibývá led na pevnině. Antarktida jako celek se ochlazuje. Arktida je problém - led má mocnost jen 3–4 m. Snadno roztaje a pokud roztaje, tak se bílá plocha změní na tmavou a další změny budou následovat. Asi nejcitlivější budou změněné směry větrů a tím i vláhy.Popíráno je cokoliv, co nás omezuje anebo co se dotýká naší zodpovědnosti.:35vaclavDobry den pane Cilku, zajima mne, zda povazujete Zemi za zivy organizmus a pokud ano, jak v teto souvislosti vnimate vytezovani jejich nerostnych surovin, zejmena ropy.11:31Václav CílekZemě je určitě provázána na mnoha úrovních, ale ostýchám se jí v běžném smyslu slova považovat za živou, možná oživenou?Pokud se nám bude chtít „pomstít“ za vytěžení ropy, tak stačí počkat. Rusové mají ropu na zhruba 20 let a svět při současné spotřebě na 40, max. 60 let. Co to je z hlediska jejího času ?:24David ZbořilDobrý den,jsem pilným čtenářem Vašich knih a myslím,že ne nepodstatně ovlivňují můj pohled na řadu věcí.Mám pocit že většina výroků Václava Klause v oblasti ekologie,vývoje a směřování lidstva má pouze dvě zásadní chyby:nejsou v současnosti „in“ a řekl je právě Václav Klaus.(Myslím teď na věty skutečně jím vyřčené či napsané,nikoli na věty do úst mu novináři - a to i Respektu - s oblibou vkládané).Rád bych znal v této věci Váš názor.Omlouvám se za kostrbatost otázky a přeji hezký den.11:34Václav CílekVíte pan profesor Klaus, jak jsem jej z dálky poznal, má rád publicitu a nevadí mu negativní publicita. Já se vlastně o něm ani nechci bavit, protože to je přesně to, co mu dělá radost.Na druhou stranu je údajně ve světě velice oblíbený, protože už jsou všichni unavení z těch stále stejných, seriozních a víceméně hrozivých vystoupení a potřebují určité zábavné oživení.:44Miroslav ŠutaVážený pane Cílku,
rád bych znal Váš názor na problém pokračující degradace půd (erozí, zasolováním, kontaminací, utužováním atd.) a s ním spojený fenomén nazývaný „urban sprawl“, kdy je často i velice úrodná půda zastavována satelitním sídlišti, skladovými areály, dálnicemi, parkovišti atd.
Souhlasíte s názorem těch odborníků, kteří vyjadřují obavy ze zvýšení intenzity degradace půd vlivem změny klimatu doprovázené extrémními výkyvy počasí?
Co by bylo podle Váš žádoucí učinit, aby si lidé začali půdy opět více vážit a aby byla lépe chráněna?
Děkuji.11:38Václav CílekVíte zastavování a ničení půdy mi vadí víc než globální oteplování. Když se projdu Polabím, tak vím, že zdejší půdy byly zemědělsky využívané od neolitu a stále plodí, už pár tisíc let. Ono se nejedná jenom o změny klimatu, lae o používání hnojiv a asi nejhorší je celosvětově pozorovaný úbytek organické hmoty.Půdy ztrácejí část úživnosti a my tuto ztrátu přebíjíme chemikáliemi. POkud budou hnojiva, herbicidy atd. stále dražší, budou dražší i potraviny anebo se budeme vrátit k nižším výnosům a to dál zdraží jídlo.Obávám se, že právě v této době vstupujeme do období potravinové nejistoty. Představte si, co budeme vyvážet, abychom si mohli koupit ropu a plyn, až lidé nebudou chtít auta? Myslím, že potraviny, že nás teprve čeká nové etapa zemědělství.:47Miroslav ŠutaV září 1996 napsal tehdejší šéfredaktor Lidových novin Jefim Fištejn „… za deset let poctivec Patočka třeba i uzná, že síla ozónové vrstvy kolísá, dejme tomu, v časových cyklech, že kácení dešťových pralesů tu je vyváženo novou výsadbou jinde, že snížení celkové výměry zemědělské půdy je z hlediska globální výživy ukazatel stejně relevantně znepokojivý jako klesající počet žebřiňáků.“ Tehdy Fištejn za svůj výrok dostal cenu Zelená perla.Jak byste stejný výrok dnes - skoro po 12 letech – hodnotil Vy? Je výměra zemědělské půdy podobně relevantní jako počet žebřiňáků? A jak se díváte na vyhlašování cen jako je Zelená perla nebo Ropák roku?Děkuji za odpovědi.11:43Václav CílekNa Ropáka i Zelenou perlou se dívám jako na akci, při které převažují pozitiva. Minimálně vede k diskuzi.Ozonová díra vznikala následkem proudění vzduchu - tedy ředění ozonu a následkem používáním freonů. Dnes se zaceluje, ale zase na ni dotírá oxid dusný z katalyzátorů spalovacích motorů (při katalytické reakci celkové množství oxidů dusíku klesá, ale N2O stoupá).U půdy se jedná o dvě věci - o celkovou výměru (klesá) a celkovou degradaci (stoupá). Celkově klesajícímu potenciálu pak čelíme novými osivy a industrializací zemědělství. Ze studia konců civilizací vyplývá jeden základní poznatek - to, co rozhoduje je pokles primární produktivity, tedy toho, co se na poli/ v lese urodí. Takže vzrůstající ceny energií začínají v chudých státech ohrožovat populaci. POkles počtu žebřiňáků nemá myslím tento dopad.