Žena v čele ODS? Nemyslím, že by přinesla výrazně jiný pohled na věc než muž

Po volbě staronového vedení na třicátém kongresu ODS se kromě jasného obhájení pozice premiéra Petra Fialy mluvilo ještě o jedné věci. V novém předsednictvu ODS se opět neobjevila žádná žena, i když občanští demokraté ve svých řadách několik výrazných političek mají. Fiala výsledek volby komentoval pouze tak, že vychází z demokratické volby. Jak se na absenci žen dívá mladší generace politiků a političek ODS? „Po každém kongresu téměř každé strany bývá kritika ohledně nedostatku žen a prostoru pro mladé. A já jsem chtěla dát najevo, že v ODS tento problém není. Mám naopak pocit, že to, že jsem ženou, mi pomáhá. Tím, že žen je málo, je mnohem snazší být vidět a zaujmout,“ říká Klára Menšíková, členka platformy mladých členů Občanské demokratické strany.

Jak hodnotíte průběh třicátého kongresu ODS a volbu nového vedení?

Vstoupila jsem do strany v druhé polovině roku 2018 a aktivní jsem až od roku 2020, takže jsem spíše novým členem. Mohu ale říct, že co se týče volby vedení, nikdo nebyl zásadně překvapen. Je politickou tradicí, že když strana zažije velký úspěch ve volbách, je oceněno vedení, které ji k tomuto úspěchu dovedlo.

Oslovilo vás něco jako členku mladých občanských demokratů?

Co mě a většinu mladých občanských demokratů potěšilo, byl fakt, že mezi místopředsedy byl zvolen Zdeněk Zajíček. Zastává postoje, v nichž doceňuje mladé občanské demokraty. V nominačním projevu zmiňoval, že by se chtěl věnovat vzdělávání mladé generace, ať už prostřednictvím Cevro institutu nebo jinými způsoby. To dává signál, že nás reálně berou vážně, že nás chtějí zapojovat a počítají s námi do budoucna. A že nejsme neplacená síla, která tu je jen na kampaň. Zmiňoval také, že by se ODS měla zaměřit do budoucna na tvorbu odborných týmů a skupin, které by si měly vychovávat specialisty. V ODS to dlouho fungovalo tak, že se politici vychovávají přes komunální politiku, kdy se mladý člověk nejdříve účastní kampaní, pak kandiduje do zastupitelstva a přes oblastní rady třeba po dvaceti letech se vyšplhá nahoru. Když se ale podívám na sebe a svoje mladé kolegy, vidím, že my z obcí poměrně brzy odcházíme studovat do větších měst a ztrácíme kontakt. Vrátit se a kandidovat nedává mnohdy smysl - už se tam neorientujeme a neznáme problémy dané obce. A místní nás zase neznají tolik na to, aby nás mohli zvolit. Takže kdyby ODS fungovala takhle i v budoucnu, zavírá to pro nás cestu do vysoké politiky. Když budou existovat zmíněné týmy, dá se zúročit, že  někdo vystudoval ekonomii, práva nebo medicínu.

Napsala jste po kongresu ODS na Twitter následující: „Těší mě být součástí strany, kde mládí ani ženskost nejsou handicapem.“ Jak to jde dohromady s tím, že do vedení strany, do předsednictva, které tvoří devět lidí, nebyla zvolená ani jedna žena a žádný zástupce mladých?

Já se tak opravdu cítím. Jsem mladá a žena a vzhledem k tomu, co chci ve straně dosahovat a co je úměrné k mému věku, nemám pocit, že by mi něco bránilo. Někteří mladí lidé, kteří jdou do politiky, mají pocit, že za dva roky budou poslanci a vše jim padne do klína, ale to podle mě není zdravý přístup. Člověk by měl nejprve nabýt zkušenosti a dokázat straně, že má co nabídnout. Nejen pracovitost, čas a energii, ale také schopnosti - jedno nejde bez druhého. Když mi dá strana možnost dokazovat, že na to mám, a postupem času mě bude odměňovat příležitostmi, přijde mi to naprosto adekvátní. Jsem od roku 2020 zapojená do krajských a senátních voleb, měla jsem možnost účastnit se na kampaně do sněmovny, mluvila jsem na kongresu ODS, budu moderovat debatu o zdravotnictví, aktivně se zapojujeme do tvorby programu pro komunální volby. Mám pocit, že mám jako mladý člověk mnoho možností, jak se angažovat - a že když budu chtít v budoucnu na kandidátku, tak mi neřeknou ne jen proto, že jsem mladá, ale budeme jednat o tom, jaké je mé místo.

Máte pocit, že „ženskost“ a „mládí“ je problém v jiných parlamentních stranách? A není spíš otázkou, co strany dělají pro větší zastoupení mladých lidí a žen?

Nebylo to určitě vymezení se vůči jiným stranám, nevím, jak to v nich funguje a nerada bych je soudila. Byla to spíše reakce na to, že existuje takový evergreen: že po každém kongresu téměř každé strany bývá kritika ohledně nedostatku žen a prostoru pro mladé. A já jsem chtěla dát najevo, že v ODS tento problém není. Mám naopak pocit, že to, že jsem ženou, mi pomáhá. Tím, že žen je málo, je mnohem snazší být vidět a zaujmout. Proto nepovažuji ženskost za handicap. Ptala jsem se svých kamarádek z mladých občanských demokratů, jakou mají zkušenost a jak to vidí - a všechny jsme se shodly, že jen pozitivní.

Ale proč se to nepromítá do nejvyšších pozic v ODS? Nejedná se pouze o aktuální problém, ODS nemá v předsednictvu dlouhodobě žádnou ženu… A pokud se nepletu, v minulosti se v předsednictvu objevila maximálně jedna nebo dvě ženy.

Myslím si, že je to škoda - kdyby žena ve vedení byla, tak by to rozhodně neškodilo a mohla by přinést nové pohledy na věci. Nicméně členové navolení do předsednictva jsou velmi kvalitní a schopní politici. Do budoucna bychom ale měli určitě ženám prostor dávat. Nemyslím, že jim teď prostor dáván není, nicméně bylo by dobré, kdyby v budoucnu ve vedení alespoň jedna žena byla. Problém vidím v tom, že nejen v ODS, ale obecně v politice ženy chybějí, protože nejsou dost motivované. Roli hraje mnohdy i to, že politika je v médiích prezentována jako místo, kde to mají těžké, že se tam mohou těžko dostat a že je příliš složité probojovat se do vedení. Takže nakonec nejsou motivovány do politiky vstupovat, protože mají pocit, že to není místo pro ně. To ale nemusí být pravdivý náhled na realitu.

Zkusím přistoupit na váš argument, že média prezentují politiku jako mužskou záležitost. Ale i kdyby to média takto vykreslovala, není to tak, že politické strany včetně ODS aspoň navenek nedělají nic pro vyvrácení tohoto obrazu, když v jejich vedení žádná žena není? A když už se v ODS můžeme bavit o ženách, jako je bývalá předsedkyně sněmovny a nyní senátorka Miroslava Němcová nebo ministryně obrany Jana Černochová, jsou to aktivní a výrazné političky posledních deseti a více let.

Souhlasím, že chybí vzory, ale chybí spíše „vizuálně“. ODS má spoustu schopných političek. Vy už jste zmínila Miroslavu Němcovou a Janu Černochovou. Máme celkem pět poslankyň. Například Evu Decroix, významnou právničku, která vede ODS na Vysočině. Renata Zajíčková měla hezký projev na kongresu, zabývá se problematikou školství a je starostkou, nebo Janu Bačíkovou, ekonomku a starostku. Máme europoslankyni, další senátorku, máme primátorku Brna a další starostky. O těchto ženách se příliš mnoho nemluví a myslím, že by měly dostat více prostoru, aby mladé ženy v mém věku měly pocit, že v politice jsou ženy, jsou schopné - a že chceme být jako ony. A že vedení strany není jediné místo, kde mohou být vidět.

Takže absenci žen ve vedení strany za problém nepovažujete?

Neřekla bych problém. Standardně se kdekoliv  vedení selektuje z nějaké skupiny. A když máme ve straně více mužů než žen, tak vybrat lídra z většího množství je snazší. Když se ptali našich významných političek, jestli kandidovat nechtěly, tak všechny řekly, že ne. A nemůžeme žádnou ženu nutit. Kdyby bylo ve straně více žen, je větší pravděpodobnost, že se mezi nimi vyselektuje nějaká, která bude mít ambice ve vedení být. Cestou je dávat najevo, že je ODS ženám otevřená - a je to místo, kde je možné se prosadit.

Ale zmiňovala jste, že je to „škoda“. V čem konkrétně?

Asi by to byl do jisté míry i symbol ve smyslu „podívejte, žena je lídr politické strany“. Nechci ale vytvářet genderové stereotypy, že by žena přinesla diametrálně odlišné pohledy na věc než muž…

To souvisí s otázkou, jestli si myslíte, že žena politička je jiná než muž politik a jestli třeba nemají ženy jinou životní zkušenost, kterou do řešení aktuálních problémů i budoucnosti mohou přinést. A že v určování směru tedy ODS chybí perspektiva poloviny populace.

Já si myslím, že diametrálně odlišný rozdíl mezi ženami a muži v jedné politické straně není. A fakt, že žena ve vedení strany není, podle mě nepředstavuje extrémní absenci názorů poloviny obyvatelstva. Není možné házet všechny ženy do jednoho pytle - předpokládat, že máme všichni v dané skupině stejné zájmy a že jedna žena bude reprezentovat zájmy všech žen. Já se nedívám na lidi prizmatem pohlaví, ale především schopností.

Může ale jít také o nastavení podmínek pro to, aby ženy vůbec měly možnost dostat se k tomu, že budou chtít kandidovat do vedení strany, nebo o pocit reprezentace pro zmíněnou polovinu populace. Lze stavět závěry o handicapech při postupu v hierarchii strany na vašem případu, který se odvíjí od toho, že máte více času věnovat straně energii než třeba žena s dětmi? Ty mohou vnímat jinak možnost, jak strana umožňuje političkám uspět.

Že to máme jako ženy v některých oblastech těžší, je nepopiratelné. V medicíně, kterou studuji, absolventky mají ztíženou pozici, protože zaměstnavatelé vědí, že půjdou někdy na mateřskou a jsou méně ochotní je zaměstnávat. Je to smutné, ale děje se to. Nemyslím si, že podobná věc představuje takovou překážku v politice – nevšimla jsem si, že by žena položila mandát v Poslanecké sněmovně proto, že šla na mateřskou…

…ale po volbách některé ženy odmítaly ministerské funkce na základě toho, že se chtějí starat o děti.

Je to možné, ale podle mého názoru se nedá změnit to, že jsme se nějak narodily. A to ovlivňuje rozhodování v některých situacích. Není to diskriminace, není to tlak společnosti, ale je to neúprosná biologie, se kterou žijeme. Jak se k tomu kdo postaví, je individuální záležitost - a nebrala bych to jako diskriminaci.

Tady asi nejde o diskriminaci, ale o to, jak to ženám usnadnit právě z důvodu, že třeba tráví část života na mateřské a nemají tak logicky možnost dohnat mužské kolegy, i když budou stejně schopné. Premiér a předseda ODS Petr Fiala po volbě vedení říkal, že neví, jak by měl absenci žen ve vedení komentovat, protože je výsledkem demokratické volby. Zároveň dodal, že ODS i on sám je proti zavedení kvót. Jak ale dávat prostor ženám a jinak než kvótami vyrovnat počty tak, aby se do vedení dostalo více žen, protože vzorek, ze kterého se uvnitř strany bude vybírat, bude pak větší?

Se zaváděním kvót také nesouhlasím. Osobně by mi vadilo, kdybych věděla, že mi na nějakou pozici pomohla kvóta. Chci mít možnost porazit ve výběru jiného muže čistě na základě vlastních schopností, ne proto, že jsem ženou. Ano, vyrovnalo by to počty. Ale nevím, jestli potřebujeme počty vyrovnávat. Apel, že má být více žen v politice, je určitě správný. Ale vždy se musí odvíjet od toho, kolik je schopných kandidátů a kandidátek - a z nich vybrat ty nejschopnější.

Počty jsem zmínila i proto, že jste výše popisovala, že když je málo žen ve straně, bude méně zájemkyň o funkci ve vedení strany – a tím pádem to může skončit jako po kongresu ODS.

Ano, ale musí to být přirozené. Ne že si řekneme, že máme čtyři místopředsedy, proto dva mají být muži a dvě ženy. To bych nikdy nechtěla. Myslím si, že když se do vysoké politiky na pozice typu primátorů, poslanců a senátorů dostane víc žen, je poté větší pravděpodobnost, že se ženy dostanou do užšího vedení.

Jak je ale motivovat jinak, než to doposud dělala ODS, o které říkáte, že tyto predispozice nejsou zde handicapem?

Je to úkol pro každého z nás ve straně. Dávat nějakým způsobem najevo, že prostor tu je. Snažím se o to i na své „malé“ úrovni, kdy prezentuji vlastní aktivitu v politice. Už se mi několikrát stalo, že mi nějaké mladé slečny napsaly a začaly se zajímat, ptát se a sdělovat mi své politické názory. Navrhovala jsem jim, aby se zapojily do strany. Chtěla bych, aby ženy dostávaly také víc mediálního prostoru, ať už jsou to rozhovory nebo komentování aktuálních věcí. Byla by to ukázka, že ženy v politice jsou, jsou schopné a má smysl jít do politiky - a to je něco, čím se přirozeně dá zvýšit jejich počet ve vysoké politice včetně ODS.

Vy osobně uvažujete o kandidatuře za ODS?

Momentálně ještě studuji a chtěla bych se věnovat škole, navíc politika není můj jediný zájem mimo studium. V nadcházejících komunálních volbách ve své obci sice na kandidátní listině budu, ovšem spíše dole, protože chci stranu podpořit. Neměla bych na výkon mandátu v zastupitelstvu, vím, že bych tomu nedokázala věnovat čas, který si ta role zaslouží. Můj cíl je dodělat školu, udělat si atestaci a poté přemýšlet, jestli se to dá skloubit s politikou. Zatím nemám v tomto ohledu jasný cíl.