Vláda se konečně vyděsila. Ale čekal jsem, že zpřísnění opatření bude výraznější

Vědecký odstup Libora Grubhoffera v posledních dnech dramaticky zmenšila osobní zkušenost jeho rodiny: nemocí covid-19 onemocněla  jeho dcera a žena a rodiče jeho manželky. On sám je zatím negativní a chystá se na další test. Přísnější opatření představená ve čtvrtek odpoledne ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem tedy přivítal, byť jsou podle něj stále nedostatečná. „Vláda je dost vyděšená a poučená, takže mám pocit, že už je ochotná alespoň na chvíli opustit populismus a zpřísňovat. Během léta se soustředila hlavně na to, aby vyšla vstříc lidem a jejich přáním,“ říká. Přesto podle něj kabinet pořád málo naslouchá kompetentním expertům. K tomu ji v úterý vyzval i spolek Učená společnost sdružující významné vědce a vědkyně, v jehož radě bývalý rektor Jihočeské univerzity a ředitel Biologického centra Akademie věd zasedá.

V komentáři pro HN jste napsal, že Česko po příkladné jarní přísnosti podlehlo sebeuspokojení a „podcenilo závažnost této pandemie“. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve čtvrtek odpoledne oznámil další plošná opatření – roušky všude ve školách od druhého stupně výš a noční uzavření barů a klubů po celém Česku. A apeloval na důsledné dodržování aktuálních opatření. Končí tedy fáze podceňování? A bude to stačit na kýžené zploštění křivky?

Uvidíme a budeme doufat. Já o tom ovšem úplně přesvědčený nejsem a čekal jsem, že to zpřísnění bude výraznější. A je zjevné, že se klade důraz na roušky - jakkoliv jsou občas zesměšňovány, bez nich to zkrátka nepůjde.

Ministr apeloval na dodržování stávajících opatření, a dokonce řekl, že „pokud se nezačneme chovat jinak, situace se bude zhoršovat.“ Výzvu na dodržování opatření lze jen podpořit, nicméně zároveň to může působit dojmem, jako by vláda přenášela odpovědnost za zhoršení situace na občany.

I na mě to tak působilo. Podobně premiér Babiš sváděl už před několika dny současnou situaci na lidi, kteří se prý chovali příliš uvolněně a nezodpovědně. Teď naopak vláda lidi prosí, aby opatření respektovali, jinak to špatně dopadne.

To uvolněné chování lidí přece ovlivnila sama vláda, když se ještě nedávno tvářila, že koronavirus byl víceméně poražen.

Přesně tak. Já jsem v tomto směru velký kritik vlády,  s čímž ovšem celkem narážím. Častá reakce bývá, že my akademici jsme chytří, ale co prý radíme…

…a co tedy radíte?

Já radím to, co jsem už mnohokrát napsal. Jednak skutečně důsledné dodržování základních pravidel, čili nošení ochranných prostředků a dodržování hygienických obyčejů, zejména si mýt často ruce. Nešetřit na dezinfekci, dodržovat rozestupy a příliš se neshlukovat. Pro respirační choroby je to velmi důležité. Tento virus je velmi nakažlivý, má tzv. kontagiozitu vyšší než běžné sezónní chřipkové viry. Těmito základními opatřeními a jejich důsledným dodržováním se lze do značné míry uchránit. Další téma je diagnostika, u něhož se nicméně neshodují ani ti „učenci“.

V čem je jádro sporu?

Někteří akademici stále trvají na tom, že naše spása spočívá v důsledném testování, a to až do pětaosmdesátého kolena kontaktu nakaženého člověka. Jenže když se pak jako já nyní ocitnete v karanténě, tak ta realita vypadá dost jinak. A to jsem v Jihočeském kraj, který patří k těm lepším, pokud jde o diagnostické možnosti, a stále do značné míry vykrývá i Vysočinu. Kapacity na takový objem testů zkrátka nejsou. Minulý týden jsem se zúčastnil krizové schůzky na ředitelství holdingu jihočeských nemocnic a dospěli jsme k číslu 1300 testů denně. Třeba Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity nepřestala přes prázdniny testovat, zapojili do toho studenty a takto je vzdělávají. V Biologickém centru Akademie věd jsme se na jaře také vrhli na testování s nadšením  lovců mikrobů – a zvládli jsme zhruba 120 vzorků denně, ale všechno ostatní v našem vlastním virologickém výzkumu bylo třeba zastavit. Naši mladí vědci a vědkyně jsou velmi šikovní, rozjeli asi čtyři projekty, z nichž některé už mají zajištěné financování, a musejí dodat výsledky - hoří jim termíny.

Jinými slovy – některé mimořádné testovací kapacity, které byly využívány na jaře, už nebude možné využít.

Přesně tak. A navíc opravdu nemůžete někoho přinutit nakládat s nebezpečnou infekcí, když to dělat nechce a jeho běžná náplň práci je studium viru kadeřavosti květáku. Takže z mého pohledu testovat ano, ale jak nedávno řekl primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý: účelná a rychlá diagnostika.

Jak by taková účelná rychlá diagnostika měla vypadat?

Hodně jsem teď o tom přemýšlel a dospěl jsem k závěru, že testovat by se měli lidé, kteří se cítí nemocně, a lidé, kteří by mohli být bezprostředně ohrožení. Když to ukážu na vlastním příkladu: byl jsem na testu a na rozdíl od manželky a dcery mi vyšel negativně. Kdybych ovšem byl pozitivní, tak bych poslal do karantény ohromné množství lidí. Ve čtvrtek jsem byl na vědecké radě Vysoké školy chemicko-technologické – tam bylo 30 lidí. Pak jsem byl na radě Učené společnosti, to jsou další lidé. V pátek jsem předsedal komisi, před níž se obhajovaly doktoráty – to je celá komise a posluchárna k tomu. Všichni tito lidé mohli skončit v karanténě, což je nesmysl. Místo toho bychom měli dodržovat opatření, kam kromě toho, co už jsme zmiňoval, počítám i podání rukou. Máme kolegu z rakouského Lince, který důsledně nepodává ruku. My jsme si z toho dělali legraci, ale už neděláme.

Víte, jak se vaše manželka a dcera nakazily?

Dcera Anička na gymnáziu. Po dvou měsících se potkala se svou nejlepší kamarádkou, která byla ve škole, přestože nebyla úplně fit a měla zdravotní problémy. A ukázalo se, že byla pozitivní. Anička pak za dva dny potkala babičku a dědečka, rodiče mojí manželky. A včera jsme se dověděli, že je nakazila. Naštěstí má u mých blízkých nemoc mírný průběh, i když mají horečky a úpornou bolest hlavy. Nicméně na situaci vlastní rodiny vidím, kam vede nedůslednost v dodržování oněch opatření. Sám se jdu večer nechat přetestovat, protože je zvláštní, že jsem negativní, když žiju s ženou a dcerou v 3 plus 1. Nosíme doma roušky a já navíc třikrát denně kloktám. To mi vždy klade na srdce profesor Vladimír Vonka, legenda československé virologie, abych to zmínil rozhovoru s novináři.

Kloktal co a k čemu je to dobré?

Japonci teď publikovali studii, podle níž stačí i kohoutková voda, která obsahuje chlór. Já si na doporučení pana profesora nakapu do skleničky vody deset kapek kysličníku nebo hypermanganu, případně ústní vodu. Kloktání zajišťuje základní hygienu ústní dutiny, a když se opakuje třikrát denně, je to dostatečně často na to, aby e tam ne tak snadno něco uchytilo.

Když se ještě vrátíme k systémovým opatřením. Myslíte, že se blíží okamžik, kdy bude nutné znovu zavést celkový lockdown, jaký byl na jaře?

Pevně doufám, že se ten okamžik neblíží a že nenastane.

Pokud je ale cílem zabránit přetížení zdravotnického systému a ochránit rizikové skupiny obyvatel, proč se dál konají hromadné akce s účastí těch nejvíce ohrožených, jakou bylo třeba vyhlášení soutěže Babička roku a na níž bylo 700 seniorů a seniorek?

To byl přímo kriminální čin. Kromě účelné rychlé diagnostiky, o níž jsem mluvil, bychom měli dát věnovat velkou pozornost domovům seniorů a obecně seniorům. I tady je třeba jít cestou důslednosti, kterou jsem zmiňoval. Může se to řešit tak, že jeden člen rodiny s negativním testem má svolení babičku či dědečka navštěvovat.

Učená společnost, v jejíž radě zasedáte, tento týden veřejně vyzvala vládu, aby další postup opírala o doporučení „kompetentních odborníků z oblasti hygieny, epidemiologie a infekčního lékařství“.  Jakou měla výzva odezvu?

Vláda je nyní dostatečně vyděšená a poučená, takže mám pocit, že už je ochotná alespoň na chvíli opustit populismus a zpřísňovat. Během léta se soustředila hlavně na to, aby vyšla vstříc lidem a jejich přáním. Když v srpnu přišli odborníci s návrhem zpřísnit od září pravidla týkající se roušek, premiér Babiš prohlásil, že jeho selský rozum mu to nebere a opatření se mírnila. Následně z pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví odešel epidemiolog Rastislav Maďar, kterého osobně považuji za velmi kompetentního. Na to vše jsme výzvou reagovali.

Myslíte, že aktuálními kroky už se vláda o doporučení expertů více opírá?

Pořád nemáme odbornou autoritu, která bude autoritou i pro premiéra. Německá kancléřka Angela Merkel má jako pravou ruku ohromně respektovaného a taky nesmírně sympatického virologa Christiana Drostena, objevitele viru SARS. A on se opírá o tým z nemocnice Charite a Institutu Roberta Kocha.

Není problém, že pro českého premiéra je zřejmě jedinou skutečnou autoritou on sám?

Je to tak, bohužel.