Topná sezóna končí, je čas na plynový blitzkrieg. Ne na sny o Dukovanech

S nástupem jara může Evropská unie převzít ve vztazích s Ruskem iniciativu a zasáhnout válčící režim do nejslabšího místa. Tedy zastavit, nebo aspoň radikálně omezit odběr ruských surovin – a spolu s tím naplno spustit přípravy na další zimu. „Teď je čas na plynový blitzkrieg. To znamená opravdu se od Ruska odstřihnout, aspoň na pár týdnů. Ne snít o vzdálených Dukovanech,“ míní investor v energetice a spoluautor pirátského volebního programu Jan Palaščák. Jeho skupina Amper provozuje mimo jiné e-shop na prodej emisních povolenek pro drobné investory, loni byl Palaščák coby propagátor bezemisní ekonomiky jedním z členů české delegace na klimatické konferenci v Glasgow. Ruská válka podle něj znamená definitivní stvrzení nutnosti odpojit se od fosilních paliv. Ale česká – a z části i evropská – reakce prý naléhavosti situace zatím vůbec neodpovídá.

Premiér Petr Fiala tento týden tweetoval, že závislost Evropy na ruském plynu „musíme změnit“, že Česko „musí být energeticky soběstačnější“ a „správná cesta je budovat jadernou energetiku a rozvíjet obnovitelné zdroje“. Přijde vám to málo?

Spíš se mi zdá, že pan premiér záměrně mate veřejnost. Míchá do sebe věci, které je třeba dělat krátkodobě, střednědobě a dlouhodobě. A není tak hloupý, aby si to neuvědomoval. Je to ostudná manipulace.

Co do sebe míchá?

Změnit závislost na Rusku, jak správně říká, je třeba rychle. Jsme de facto ve válečném stavu. Vláda by měla dát jasně najevo, že si uvědomuje krizovou situaci a že jedná na všech frontách. Je třeba začít usilovně jednat o společném nákupu plynu v EU, plnit plynové zásobníky, jednat s lavírujícím Německem, vychovávat obyvatelstvo k úsporám, spustit masívní program zateplování budov, připravit průmysl na regulace odběru plynu, nachystat za to systém kompenzací, udělat prostor pro nouzové vytápění uhlím, začít chystat nové plynovody na jih i na sever. Ne jezdit do Dukovan a tvářit se, že naši situaci vyřeší nový jaderný blok.

Nevyřeší?

V dlouhodobém horizontu se nový blok hodit může, to ano. Teď ale není vhodné ztrácet čas a zamlžovat debatu něčím, co přinese ovoce za dvacet nebo ještě víc let.

Je možné zastavit nákupy v Rusku hned, jak navrhuje Polsko?

Před měsícem bych asi mluvil jinak. Ale teď, na konci topné sezóny, už – myslím - vypnutí možné je. Museli bychom se sami smířit s velkými náklady. Pro Ukrajinu by to však znamenalo velkou pomoc.

Jak by ta pomoc měla vypadat?

Měli bychom společnými silami v Evropě ruské dodávky surovin třeba na měsíc vypnout. Přestat Rusko financovat, místo toho ještě zesílit dodávky zbraní Ukrajině a pokusit se těmito způsoby válku vyhrát. Mělo by to samozřejmě svoji cenu, ale zdá se lepší přikročit k razantním opatřením - spíš než se plácat v dlouhém zamrzlém konfliktu. Zní to idealisticky, ale byl bych rád, kdyby tu byl aspoň náznak tohoto směru myšlení. Kdy jindy než teď, kdy topná sezóna končí a s plynem jsme z lesa venku.

Německo argumentuje, že vypnutí plynu by Evropskou unii ekonomicky poškodilo víc než Rusko. Jak by se vypnutí projevilo v praxi?

V teplárenství už bychom si teď na jaře měli bez plynu poradit. Ale na plynu závisí řada technologií v průmyslu. Tam by teď v létě byl hlavní dopad. Bylo by správné se s ním na unijní úrovni smířit a připravit se na to. Tedy uskromnit se a šetřit. Nespotřebovávat plyn na zbytné věci. S plněním zásobníků je nutné začít brzy – zabere to čas, alternativ k ruskému plynu je málo a přepravní kapacity jsou omezené. A my potřebujeme co největší množství plynu, které se nám podaří opatřit, schovat na další zimu.

To se ale neděje, nebo ano?

Ne, neděje. Všechno kolem nás běží dál jakoby nic. Business as usual. To mi přijde trestuhodné. Topíme dál bez omezení, dál spalujeme plyn v průmyslu i v odvětvích, kde by šlo odběr zregulovat. Dál v Počeradech vyrábíme z plynu elektřinu. Místo abychom aspoň na čtyři nebo šest týdnů utáhli kohouty, kde se dá.

Hned po začátku války se začalo v Česku mluvit o tom, že zpřetrhání vazeb na Rusku bude pro zdejší i unijní energetiku znamenat zásadní obrat. Padaly i názory, že válka znamená konec pro unijní Green Deal právě kvůli jeho důrazu na plyn a také kvůli nové nutnosti vrátit do hry i špinavější zdroje jako uhlí. Konkurenční názor je, že odpojení od Ruska a Green Deal je výhledově totéž, protože v obou případech jde o to skoncovat s fosilními zdroji. Jak se v tom vyznat?

Možná jde o nedorozumění, co si kdo pod pojmem Green Deal představuje. Výkřiky o tom, že Green Deal je mrtvý, na mě spíš působily tak, že se zdejší početná skupina příznivců konvenční energetiky nechala na chvíli unést. Anebo zkoušeli testovat, jak by šly probíhající změny zastavit. Je pravda, že zdejší fosilní paliva – tedy hlavně uhlí – teď budou mít svoje nové místo. Ale jde jen o nouzové řešení ve válečném stavu.

Co znamená, že uhlí bude mít „svoje místo“?

Bude potřeba si s ním vypomoci minimálně v příští topné sezóně. Jedním takovým příkladem jsou některé zdejší uhelné teplárny, které měly kvůli emisním limitům na konci letošního roku skončit a přejít na plyn. Teplárenské sdružení usilovalo o prodloužení emisních výjimek už před válkou kvůli vysoké ceně plynu. Teď mají pro odklad nový pádný důvod a já bych jim klidně vyhověl – dočasně. To ale neznamená, že Green Deal je jako unijní strategie do budoucna mrtvý. Bude ho jen potřeba zmodifikovat.

Jak?

Dostane novou bezpečnostní dimenzi. Moje představa je, že zkratka ESG, která se dnes používá pro zodpovědné podnikání, se rozšíří na cosi jako ESSG – k Environmental, Social, and Governance přibude ještě jedno S pro Security. Udržitelnost tím pádem dostane nový rozměr. Ruský plyn bude dvojnásobně špatný, jak kvůli nepřijatelnosti tamějšího režimu, tak kvůli ochraně klimatu. Ale třeba české uhlí bude špatné jen jednou. Obě ty dimenze – klimatická a bezpečnostní – se spolu hodně potkávají. Ale míjejí se v čase. Krátkodobě nejspíš bude třeba akceptovat to, co je špatné jen z poloviny.

Co to bude v praxi znamenat? Krátkodobě převáží chuť odpojit se od Ruska bez ohledu na emise a ke klimatu se vrátíme až pak?

Ano, dočasně to tak může být. Dlouhodobě ale jde o stejnou věc. Potřebujeme odbourat fosilní zdroje a kvůli ruské agresi teď máme o důvod víc. O důvod víc vzít teď opravdu vážně všechny ty dlouhodobé strategie, jako jsou úspory energie a rozvoj obnovitelných zdrojů.

Co podniknout dál, na další zimu? Znovu rozběhnout těžbu v OKD, jak navrhoval Andrej Babiš?

Je možné, že se těžba a spalování černého uhlí bude znovu vyplácet. Ale stejně tak je možné uhlí dovážet z Polska. Záleží, co vychází ekonomicky lépe. Nevidím důvod, proč u nás těžit, pokud se to nevyplatí. Černé uhlí je ale jen okrajová věc, na další zimu je potřeba zařídit řadu důležitějších věcí. Určitě je potřeba znovu nepodcenit zásobníky, nenechat je jako doposud Gazpromu a přes léto je maximálně naplnit. Kde to jde, tam bude třeba plynem šetřit, což znamená mimo jiné ve vytápění přejít co nejvíc na jiné zdroje včetně elektřiny. A to klidně včetně té z uhlí a jádra, u kterého doufám Německo zůstane delší dobu, než dosud plánovalo. Tam, kde to jde, je také třeba vyměnit plynové technologie i v průmyslu.

Nedávno dostal plyn spolu s jádrem v unijní taxonomii zelenou jako přechodné palivo k bezemisní ekonomice. Může to tak zůstat, když se vztah k Rusku mění?

Tahle německá sázka je teď pryč. Ale ne všechen plyn je z Ruska, takže nemusíme rovnou vylít s vaničkou i dítě. Evropa může dovážet víc zkapalněného plynu LNG loděmi ze zámoří, možná může víc těžit Norsko. Je třeba zapracovat úplně na všem – posílit úspory, stavět obnovitelné zdroje, topit plynem méně, v průmyslu zkusit předělat, co se dá, naplnit zásobníky, připravit se i na hraní s regulačními stupni, kdy v případě nouze domácnosti a nemocnice mají ve spotřebě přednost a průmysl ne. Řešení se skládá z mnoha menších věcí. Neexistuje jeden zázračný klíček. To tvrdí jen ti, kdo nějaké takové falešné klíčky prodávají.

Jsou takovým klíčkem i Dukovany? Na Twitteru jste sdílel článek, podle kterého je vyhlášení tendru zatím nejhorším krokem Fialovy vlády. Jinde jste napsal, že dukovanský tendr je

Nasazuji poslední nejtěžší kalibr, aby tu aspoň pár lidí pochopilo, že včerejší vypsání “tendru” byl dárek @P_Fiala Zemanovi a jinak je to úplně na pytel, tedy pokud nefakturujete “přípravu”. Vypouštím ruského krakena, Karla Havlíčka 👇🙃 https://t.co/wTOgE1Bv8I

— Jan Palaščák 🇺🇦 (@jan_palascak) March 18, 2022

na pytel“. Vážně je to tak zlé? Jak se obejít bez jádra, když výhledově nebude k dispozici ani uhlí ani plyn?

Dukovany postavit musíme, s tím souhlasím. Potíž je ale v tom, jak se vláda chce k stavbě dobrat. Tendr, který vyhlásila, je slepou uličkou. Byl připraven ještě za minulé vlády pod tlakem z Hradu. Byl napsaný na míru Rosatomu, který je už ze hry, a zbylí uchazeči nebudou schopni dát podle těchto not dobrou nabídku. Když si půjčím onen bonmot o mrtvém Green Dealu, tak s tím přišel mimo jiné exministr životního prostředí Richard Brabec – konkrétně se odkazoval na indiánské přísloví „když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, tak sesedni“. Podle mě to nepasuje na Green Deal, ale dokonale se to teď hodí na dukovanský tendr.

V čem je špatný?

Stát ho zbytečně vyhlašuje přes ČEZ, jehož vedení se podle zákona o obchodních korporacích primárně zodpovídá akcionářům, musí tedy generovat patřičný zisk. Tím se celý projekt pro stát bezdůvodně prodražuje. V podmínkách také zůstalo omezení, že chceme reaktor o výkonu 1200 megawattů, jaký nabízel Rosatom. Ze tří zbylých uchazečů teď mají takový reaktor jen Američané. Nevěřím tomu, že z tendru dostaneme obratem tři zajímavé nabídky. Každý ze tří uchazečů má svoje problémy, o tendr se zajímali hlavně proto, aby eliminovali Rusko, ne aby v takto designované soutěži vyhráli.

Do jinak připravené soutěže by šli? Co by vhodné změnit?

Pokud opravdu chceme stavět, měl by celou investici na sebe vzít stát, tak jako v Polsku. Tak to koneckonců bylo i v programu Pirátské strany. Nezastírat, že jde o geopolitickou záležitost, a rovnou vybrat mocnost, s kterou chceme jádro budovat. Případně rovnou s Polskem spojit síly. Dále pak neposílat peníze zbytečně přes ČEZ a nepoužívat k finančním zárukám zákon Lex Dukovany, který je špatně napsaný. Už třeba proto, že neexistuje žádný strop pro cenu, za jakou jednou bude stát elektřinu z Dukovan povinen vykupovat.

Když je tendr podle vás jízdou na mrtvém koni, jak se jeho mrtvolnost jednou projeví? Co se stane, až kůň padne?

Potíž je, že ČEZ má nyní podle smluv nárok na financování přípravných prací ze státní pokladny. Jde o miliardové položky. Můj odhad je, že lidé napojení na Miloše Zemana mají na tomto proudu peněz svoje skryté zájmy. Fialova vláda se prezidenta bojí, a tak nechává tendr v běhu. Doufá, že poslední Zemanův rok ve funkci nějak přečká, ale pak tendr stejně bude muset zrušit. Nabídky budou v nynějším aranžmá příliš drahé a bude nutné začít nanovo. Vyhlašovat teď tendr je stejně nemístné, jako když Babišova vláda v době vrcholící pandemie schvalovala kanál Dunaj–Odra–Labe. Mnohem větší smysl by mělo teď jezdit po světě a shánět plyn na další zimu.