Stali jsme se součástí války policistů. Obvinění proti kolegům jsou podezřelá

Aktualizace, 21. září 15:00:  V úterý nechal generální prokurátor Slovenska přezkoumat rozhodnutí o obvinění novinářů Moniky Tódové a Konštantína Čikovského a Krajská prokuratura v Bratislavě vzápětí toto obvinění posvěcené podřízenou prokuraturou zrušila jako „nezákonné a neopodstatněné“. Stalo se to po rozruchu, který trestní stíhání novinářů vzbudilo u slovenské veřejnosti: nejen kolegové z jiných médií, ale i mnozí politici a osobnosti veřejného života posílali novinářům a Deníku N slova podpory a údivu nad tím, jak slovenská policie a prokuratura zkouší cenzurovat a strašit novináře. O dni nejistoty, zda se novináři ve vzrušené slovenské atmosféře nedostali do soukolí momentálních sporů a bojů různých částí policie a prokuratury a co bude dál, můžete číst v rozhovoru s šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným.

Prozradili jste tedy v Denníku N jméno utajeného svědka, který spolupracoval s policií na objasňování vraždy Jána Kuciaka?

Ano, napsali jsme jméno člověka, který se tvářil, že chce být utajený svědek. Ale v době, kdy jsme to napsali, už o tom tento svědek Peter Tóth vyprávěl veřejně. Napsal na svůj Facebook, že už není dál přítelem Mariana Kočnera a že to už je pro něj příliš. Takže se dalo čekat, že bude spolupracovat s policií. Jeho výpovědi jako svědka se už šířily veřejností a podle obsahu to nemohl být nikdo jiný než tento Peter Tóth. A nakonec to sám řekl u soudu: že prozradil několika lidem, že se rozhodl svědčit. Takže to jeho utajení nebylo zrovna stoprocentní.

Trestní oznámení, které v pondělí přerostlo v obvinění novinářky Moniky Tódové a Konštantína Čikovského, podal  Tóth před třemi lety. Byl skutečně zpočátku vedený policií a prokuraturou jako utajený svědek?

Ano, byl veden jako chráněný svědek. My jsme to navzdory tomu napsali, protože byl zároveň aktér. Podílel se na sledování novinářů a část jeho výpovědi se týkala právě sledování novinářů. Marian Kočner si u Petera Tótha objednal sledování více novinářů včetně Jána Kuciaka, který byl nakonec zavražděn. Sledoval i Moniku Tódovou, sledoval Štefana Hríba, Zuzanu Petkovou, Eugena Kordu, Mareka Vagoviče a další. Čili sledovali delší čas víc novinářů a pokoušeli se je zdiskreditovat, ale informace z tohoto sledování pro Kočnera nakonec skončily v rukou vrahů Jána Kuciaka. Takže jsem přesvědčený, že ta informace o účasti Petera Tótha na sledování a o jeho svědectví byla ve veřejném zájmu. Veřejnost má vědět, že tento člověk mluví o tom, jak si u něj  Kočner objednal sledování novinářů.

U soudu už v procesu řešícím vraždu Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové už Peter Tóth mluvil veřejně jako svědek, bez krytí.

Ano, tehdy už veřejně vystupoval u soudu. Nic se mu nestalo. To trestní oznámení, které dával před třemi lety, odůvodňoval tím, že jsme odhalili jeho identitu, a tím jsme jeho i jeho rodinu ohrozili. Ale další vývoj pak ukázal, že ve skutečnosti byli ohroženi novináři, nikoliv Peter Tóth.

To, že nakonec nebyl svědkem utajeným, je možné přikládat skutečnosti, že jste zveřejnili jeho jméno?

Kdybychom to neudělali my, byla otázka krátké doby, kdy by jeho jméno vyšlo najevo tak jako tak. Jak už jsem říkal, sám o tom lidem vykládal. A na Facebook psal o tom, že už není na straně Mariana Kočnera - dělal vše pro to, aby lidé věděli, že on už je odteď ten hodný.

Když unikne něco ze spisu do médií, vyšetřuje se obvykle, kdo to vynesl ven, nikoliv novináři. Hledají a vyšetřují se ti, kdo to měli utajit, ale rozhodli se to neutajit. Na Slovensku je obvyklé obviňovat novináře?

Na Slovensku už několikrát obvinili novináře kvůli utajované informaci, ale nevím o tom, že by byl někdo potrestán. Je to tak, jak říkáte: pokud jde o vyzrazení utajované informace, tak je logické šetřit, jak se utajovaná skutečnost dostala na veřejnost. My jako novináři jsme přemýšleli jen tím způsobem, zda je, či není ve veřejném zájmu, abychom o tom napsali. Byl jsem o tom přesvědčen před třemi lety a jsem o tom přesvědčen i dnes.

Jak jste o tom tehdy jako šéfredaktor přemýšlel, co jste brali v úvahu?

Velmi vážně a důkladně jsme to samozřejmě zvažovali. Všechno, co se týkalo vraždy Jána Kuciaka, je velmi explozivní, je to velmi citlivá záležitost. I proto, že si uvědomujeme, že nejsme v běžné pozici novinářů, že jsme se stali součástí toho případu, protože Ján Kuciak byl jedním z nás. Komando Petera Tótha sledovalo pro Mariana Kočnera spolu s Jánem Kuciakem i mé kolegy, na policii tehdy pro Kočnera nezákonně lustrovali i mě osobně a další mé kolegy-novináře. Takže to není úplně normální novinářská situace, a proto by měli být novináři zdrženliví a velmi seriózní. To jsme měli vždy na paměti.

Co převážilo?

V tomto případě převážilo, že je to důležitá informace pro veřejnost. Je důležité, aby věděla, že bývalý novinář, bývalý šéf kontrarozvědky a bývalý spolupracovník Mariana Kočnera se rozhodl vypovídat. Jeho výpovědi byly v procesu s Marianem Kočnerem důležité. A není možné, abychom my jako veřejnost nevěděli a zapomněli na to, že byl toho všeho součástí. To, že vypovídá, mu zajistilo podle všeho svobodu, myslím, že jinak mohl být stíhaný i on - spolupracoval s Kočnerem na mnoha věcech. Ale to neznamená, že mu to má kromě zabezpečení svobody zajistit i vymazání mozků a paměti celé země.

Článek, který Peter Tóth napadl trestním oznámením, informuje především o tom, že to byl on, kdo zajistil pro Kočnera sledování a snímky dne Jána Kuciaka i dalších novinářů. Pokud byste vy ani jiní novináři o jeho svědectví nenapsali, znamenalo by to, že by zůstalo pro veřejnost tajemstvím, kde se vzaly ty fotky, podle nichž se orientovali vrazi Jána Kuciaka?

Přesně tak. Pro nás bylo před těmi třemi lety i teď důležité, že Marian Kočner měl lidi - Petera Tótha, který na to měl další lidi -,  kteří sledovali novináře a dopadlo to vraždou Jána Kuciaka. Netvrdím, že se Peter Tóth podílel na přípravě vraždy Jána Kuciaka, na to nemám důkaz. Ale fotografie, které pořizoval při sledování novinářů, se objevily v rukou vrahů, to už je potvrzené soudem. Nemyslím si, že bychom o tomto měli mlčet.

Peter Tóth se rozhodl spolupracovat s policií dlouho po vraždě Jána Kuciaka, až ve chvíli, kdy zatkli Kočnerovu kumpánku Alenu Zsuzsovou - vypadalo to tehdy, že mlčel o tom, že fotil pro Mariana Kočnera oběť pozdější vraždy, dokud mu nic nehrozilo.

Ano, bylo to osm měsíců po vraždě; osm měsíců Peter Tóth mlčel.

A dostala slovenská veřejnost někdy logické vysvětlení, proč Peter Tóth nenabídl policii svědectví hned, když zjistil, že muž z jeho sledování se stal obětí vraždy?

Víme jen to, co Peter Tóth říká, ale nevěřím mu. Je to nelogická odpověď. Říká, že se po vraždě Jána Kuciaka zeptal Mariana Kočnera, jestli s tím má něco společného, a dostal odpověď, že ne - a té věřil, protože byli dobří přátelé. A tvrdí, že nevěděl, že by sledování novinářů mělo mít souvislost s vraždou. Ale v momentě, kdy zavřeli Alenu Zsuzsovou, prý pochopil, že to je ta osoba, se kterou komunikoval, a tehdy se mu to poskládalo. Je to samozřejmě možné, nevím, ale logicky to nezní. Peter Tóth se po celý život tváří, že je jeden z těch bystřejších, tak si nejsem úplně jistý, že potřebuje osm měsíců na to, aby si to poskládal.

Peter Tóth byl spojka mezi Kočnerem a Zsuzsovou, když byl Kočner ve vazbě - už v době vyšetřování vraždy Jána Kuciaka - kvůli podvodu se směnkami. Co se ví o jeho roli?

Ano, Peter Tóth chodil celé měsíce do vězení za Marianem Kočnerem, byl jedním z pěti lidí, kterým Marian Kočner z vězení telefonoval, dělal spojku mezí ním a Zsuzsovou i v jiných případech. Je těžké uvěřit, že se v Peteru Tóthovi ozvalo po osmi měsících svědomí a chtěl náhle napravit, co spáchal. Spíš si myslím, že pochopil, že se to už nedá udržet, že už to celé nejde zastavit.

A jak si vysvětlujete, že tři roky staré trestní oznámení na Moniku Tódovou a Konštantína Čikovského bylo už jednou prokuraturou odloženo - a teď, těsně před tím, než by došlo k promlčení, zase ožilo?

V principu si myslím, že je úplně v pořádku, aby policisté  s prokuraturou vyšetřovali všechno, co je podle nich podezřelé. Ale tady vypadá velmi podezřele naopak to vyšetřování. Opravdu může být důvodem lhůta, která se blíží, kdy by došlo k promlčení, a že to nechtěli nechat spadnout ze stolu. Ale myslím si, že to nebude kompletní odpověď. Nemám na to důkaz a neříkám to jako jistotu, ale může to souviset s tím, co poslední  týdny na Slovensku zažíváme. Je to válka mezi policisty, mezi prokurátory. Právě se tu odehrává opravdu zásadní boj, zda se budou nadále vyšetřovat lidi, kteří jsou obviněni z korupčních a jiných vážných trestných činů z doby vlád Roberta Fica. Za poslední týdny se výrazně zpochybnilo toto vyšetřování, a čtyři vyšetřovatelé dokonce minulý týden skončili ve vazbě. O tom všem píšeme každý den a Monika Tódová je v tom jednou z nejaktivnějších. Nemám na to důkaz, ale součástí tohoto aktuálního boje policistů a prokuratury je i bratislavská prokuratura. Nedokážu se zbavit špatného pocitu, že za tím obviněním novinářů může být i nějaký typ pomsty.

A bratislavská prokuratura je i tím, kdo vrátil do hry to odložené trestní oznámení Petera Tótha na Moniku Tódovou a Konštantína Čikovského a obvinil je?

Ano.

Pozorovat z dálky dění na Slovensku je teď dost náročné. Příběh, jak Slovesnko čistí policii, prokuraturu a soudy po korupční a klientelistické Ficově éře, dostává špatně srozumitelné trhliny; není jasné, co se to vlastně děje. Zatčení čtyř policistů inspekcí je součástí války o to, co ze závažných kauz bude vyšetřeno, a co ne?

Ano, že je to součástí války, je úplně jasné. Je to vyřizování účtů mezi sebou navzájem. Ti čtyři vyšetřovatelé šetřili i podezření z korupce na policejní inspekci a policejní inspekce je zavřela dřív, než by oni zavřeli inspektory. To je teď součást toho slovenského příběhu. Ti čtyři policisté jsou ve vazbě kvůli nepodstatnému příběhu v tom všem. Dnes máme ve vězení například bývalého speciálního prokurátora, byli ve vazbě dva policejní prezidenti - jeden spáchal sebevraždu, druhý v ní stále je. Právě v pondělí rozhodl soud o trestu 14 let pro bývalého speciálního prokurátora Kováčika za korupci, desítka soudců je ve vazbě, bývalí státní tajemníci byli ve vazbě, oligarchové byli ve vazbě. A to jsou případy, které řešila právě tahle skupina vyšetřovatelů, z níž teď čtyři zatkli. To jsou ti, kteří dělají nejzávažnější případy, a do vazby je teď inspekce dala kvůli případu úplně malých mafiánků, kteří v tom všem hrají minoritní úlohu. Špatně se  v tom orientuje nejen lidem z dálky třeba v Česku, ale i tady na Slovensku.

Jak se v tom orientujete vy, šéfredaktor novin, které o tom denně píší?

Snažím se pořád si opakovat dvě věci. Doteď stačilo poslouchat Roberta Fica a měl jsem víceméně jistotu, že to, co říkal, je to naopak, než říká. Od jistého momentu už to nestačí, protože ve vazbě už skončil i bývalý šéf tajné služby, kterého nominovala tato vláda, byl to nominant šéfa koaliční strany Sme rodina Borise Kollára. A už je víc těch, kteří už nejsou Ficovi lidé a skončili ve vazbě. Takže už se v tom nedá orientovat jen podle toho, co říká Fico. Proto teď mám druhou pomůcku, takovou zkoušku správnosti - snažím se vždy podívat na trestné činy, o které jde. Na jedné straně jsou vyšetřovatelé, kteří stíhají největší ryby v tomto státě, exponované lidi z Ficova nebo už i z dnešního politického režimu a pokoušejí se je potrestat, když jim dokážou korupci nebo jiné závažné trestné činy. A na druhé straně máme policejní inspekci, která chce toto vyšetřování zastavit. Protože skutky, za které dali do vazby ty čtyři vyšetřovatele, jsou tak absurdní a stojí tak na vodě, že to  není skutečný důvod zatčení. Zatkli je kvůli tomu, aby nemohli dále vyšetřovat ty velké případy.

A jakou roli v tom hraje bratislavská prokuratura?

Bratislavská prokuratura je tou, která dozoruje případy zatčení těch čtyř vyšetřovatelů. Speciální prokuratura by k tomu nikdy nedala souhlas, ta je na straně stíhání velkých zločinů.

My v Česku nemáme speciální prokuraturu. Myslela jsem, že speciální prokuratura je speciální tím, že dělá tyhle velké věci, jako je například obvinění policistů.

Je to tak. Ale ty čtyři policisty nezatkli kvůli korupci, to by skutečně dělala speciální prokuratura, zatkli je kvůli zneužití práv veřejného činitele.

Co znamená obvinění novinářů z hlediska šéfredaktora? Bude to znamenat nějaké formální opatření, například odstavení těchto novinářů od určitých témat, což mohlo být cílem, nebo zůstane vše při starém?

Je to tři roky starý text. Nevidím žádný důvod pro nějaká opatření. Ale samozřejmě, že kdybychom se dostali do situace, že by bylo třeba psát znovu o Peteru Tóthovi, tak to asi bude dělat v redakci někdo jiný.

Máte na obvinění novinářů reakce čtenářů a veřejnosti?

Musím říct, že reakce kolegů novinářů byla až dojemná, obrovská, velmi silná, všichni kolegové ze seriózních médií se ozvali a křičí, že tohle není v pořádku. Reagují dokonce i politici - mluvil o tom už i premiér, ministryně kultury, v parlamentu se o tom mluvilo, vyvolalo to obrovskou reakci. A reakce našich čtenářů je také masivní, mám plný inbox podpůrných zpráv od našich čtenářů. Věřím, že vědí, že vše děláme ve snaze přinést jim informace.