Nikoho vhodnějšího než Rakušana nemáme 

I když v Poslanecké sněmovně v posledním červnovém týdnu zpravidla nikdo není, Lukáš Vlček (40) je výjimkou. Po víkendové volbě nového vedení hnutí STAN se totiž stal prvním místopředsedou a hlavní pomocnou rukou svého stranického šéfa Víta Rakušana. A už nyní ví, že to bude náročný úkol. Starostové se během posledního roku stali z rostoucí politické hvězdy do role problematického člena vlády Petra Fialy, když veřejně museli vysvětlovat kontroverzní sponzorské dary, odjezd šéfa poslaneckého klubu na zahraniční pobyt nebo korupční kauzu. „Jsou věci, které si na celostátní úrovni nemůžete dovolit. Proto nechápu určitý amatérismus Petra Gazdíka: proč se s některými lidmi pravidelně potkávám? To je sobecké, protože ohrožuju hnutí jako celek,“ říká Vlček.

Na sněmu hnutí STAN padlo mnoho slov o ztrátě důvěry voličů a o tom, jak ji získat zpátky. Nabízí se proto otázka, co podle vás znamenalo největší zásah do důvěry ve Starosty?

Řadu lidí ze STAN znám, protože se v komunální politice pohybuju od svých 24 let, kdy jsem dělal starostu, potom jsem dělal pro Svaz měst a obcí a poté se účastnil různých vzdělávacích projektů. Znám tedy jejich mentalitu a zásah do důvěry spatřuji v prvé řadě v tom, že starostové jsou ohromní srdcaři, záleží jim na jejich práci - a to o víc jsou poté zklamaní, když je někdo z vedení zklame. A to souvisí i s důvěrou voličů, kteří si rovněž prošli zklamáním z naší práce.

Nejste moc konkrétní. Nedá se považovat za největší zásah do důvěry veřejnosti to, že jste se zaštiťovali pojmem protikorupční a transparentní hnutí a teď se ukazuje, že to tak stoprocentně neplatí a někdejší předseda Petr Gazdík se stýkal s mužem považovaným dnes policií za hlavu korupční chobotnice?

Máte pravdu. Můžeme stokrát říkat, že jsme jiní, ale tahle rána do pověsti se bude odpracovávat dlouho. Obměnili jsme vedení, i když ne úplně, ale je to dosažení maxima možného. Chcete udělat změnu, ale zároveň udržet hnutí v chodu.

Jak to myslíte?

Kontinuitu vidím převážně ve Vítu Rakušanovi. Vstupoval do hnutí už jako druhá generace. První generace jsou zakladatelé kolem Gazdíka, Polčáka a Farského. Sám se počítám do druhé až třetí generace. Jinak záleží na tom, co se stalo. Lidi, kteří udělali chybu, jako byla komunikace Jana Farského, nemusíte přece odepsat úplně. Nemůžete tam nechat Petra Gazdíka, ale Jan Farský je pro budoucnost hnutí důležitý: cítím u něj, že má ohromnou chuť svůj problém odpracovat.

Překvapilo vás, když Vít Rakušan dostal na sjezdu 292 z celkem 305 hlasů, i když se hnutí nachází v době největší politické krize?

Nepřekvapilo. Lidé v hnutí mu věří stejně jako já.

Nešlo by se na to dívat i tak, že se v této krizi nikdo o post šéfa přihlásit nechce a Vít Rakušan je jedinou možností? Na sněmu zazněla slova o absenci vnitřní kritiky…

Vít Rakušan je ministr, první vicepremiér a má na starosti řešení aktuálních krizí od požárů v Českém Švýcarsku až po covid nebo uprchlickou krizi. Pro budoucnost STAN naopak dává velkou logiku, že tak někdo vysoce postavený bude předsedou strany. Navíc  bych neřekl, že je to jediná možnost, ale naopak nejvhodnější člověk pro zvládnutí této těžké situace, ve které jako hnutí jsme.

A už jste začali ve hnutí své chyby odpracovávat, abych použila vaše slova?

Já jsem kariérní politik, vstoupil jsem do politiky ve dvaceti, poté se stal starostou, jak jsem zmiňoval. Politická strana je pro mě organismus, kde jednotliví aktéři hrajou svoje role podle toho, jak mohou být pro hnutí přínosem, nebo rizikem. A my jsme při postupu mezi krajským a celostátním patrem nedokázali podchytit rizikové věci – že někdo má styky z minulosti, někdo se rasisticky vyjadřuje. Jsou věci, které si na celostátní úrovni nemůžete dovolit. Proto nechápu určitý amatérismus Petra Gazdíka: proč se s některými lidmi pravidelně potkávám? To je sobecké, protože ohrožuju hnutí jako celek.

Jak to chcete změnit?

I proto na nově zvoleném předsednictvu, které se konalo v úterý, byla debata o přenastavení vnitřních kontrolních mechanismů. Musíme být na sebe výrazně tvrdší, chceme-li opravdu hrát první ligu i ve vládě. Pokud někdo bude „rizikovější“, musí tu být přece mechanismus, který řekne „tohle není nic osobního, ale tvoje pověst a historie může ublížit hnutí“. Definovali jsme si také problémové oblasti, které musí projít co nejrychlejší revizí – od financování až po komunikaci dovnitř hnutí.

A to doposud nefungovalo? Máme to chápat tak, že STAN od vstupu do celostátní politiky před více než deseti lety neměl žádné mechanismy na to, jak prověřovat svoje lidi, jak strategicky přemýšlet o potenciálních hrozbách pro značku a tak dále?

Nějaké mechanismy hnutí mělo, ale nefungovaly správně a bezchybně.

Byl jste zvolený prvním místopředsedou STAN. Jaká bude vaše úloha?

Chci hrát vnitřní, technokraticko-manažerskou funkci. Mám organizační a komunikační talent, proto se můj styl práce bude odvíjet v tomto duchu. Mou rolí bude více propojit programové věci uvnitř sněmovny a Senátu, komunikovat myšlenky vedení dovnitř strany a být k ruce Vítu Rakušanovi.

Zmiňujete komunikaci směrem k Senátu, což se uvnitř hnutí hodně řeší. A to mimo jiné proto, že senátní klub STAN, jehož členy jsou také nezávislí, často vyznává jiné pozice než třeba sněmovna či vedení strany. Jak byste vy definoval hnutí STAN? Váš předseda mluví o tom, že STAN je bez ideologie. Vážně stačí být pouze starostou, který věří v decentralizaci a uznává desatero „abstraktních“ hodnot, které by podepsala možná každá strana v dnešní sněmovně?

Velké ideologie skončily na konci milénia, dnešní politika je mnohem rychlejší a praktičtější, lidé chtějí řešení problémů. Říct, že nějaká strana má vyhraněnou ideologii, podle mě není možné.

To by s vámi některé strany možná nesouhlasily. Minimálně by se dalo říct, že jsou čitelnější v tom, co si o světě myslí. Když zástupci STAN říkají, že jim jde o kvalitu života občanů na nejnižší úrovni, snadno se dostanete do situace, že jednotlivci ze STAN si do tohoto pojmu promítají jiný obsah.

Z názvu některých stran vyplývá, co si myslí o světě. Třeba ČSSD jako sociální demokracie. Z našeho názvu to nevyplývá tak, abyste si to dokázala okamžitě představit. STAN představuje středopravicový liberalismus s velkým důrazem na proevropské hodnoty. A jistě, je tam i pragmatismus, který se projevuje v tom, že chceme řešit problémy co nejblíže místu jejich vzniku. Ale máte pravdu v tom, že jinak bude vnímat pojem kvalita života já a někdo jiný z hnutí – a možná to je dobře.

Pro voliče však nemusíte být čitelní. Vůbec nepřemýšlíte nad tím, jak hnutí udělat srozumitelnější pro veřejnost?

Samozřejmě, že přemýšlím. V případě Senátu si myslím, že nemusíme mít tak velký klub, kde se budou vyskytovat názory a politici, kteří se svými projevy nebo dokonce zákonodárnými iniciativami pohybují mimo náš program a zmíněný středopravicový liberalismus.

Mohl byste být konkrétní?

Nechci někoho jmenovat přes média. Mým úkolem bude komunikace se senátory - a to jsou přesně ty otázky, které bych s nimi chtěl řešit. Většina naší nečitelnosti je podle mého názoru způsobena tím, že jsme spolu málo intenzivně komunikovali.