Němcová: Rozhodující byla schopnost domluvit se na podpoře s dalšími stranami
S jasnou vítězkou prvního kola senátních voleb v okrsku Praha 1 o koalicích a ústavním pořádku
Pravicovým opozičním stranám se podle výsledků senátních voleb v Praze vyplatilo spojit síly a domluvit se na společných kandidátech. Všichni tito kandidáti postoupili do druhého kola, přičemž dlouholeté poslankyni ODS Miroslavě Němcové chyběla jen necelá dvě procenta, aby ji voliči zvolili do Senátu už v prvním kole. V druhém kole musí porazit senátora a někdejšího rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla - tedy dalšího kandidáta, který má podporu hned několika stran, konkrétně lidovců, Zelených a Senátor 21. Hampl, který obhajuje mandát, obdržel přes 20 procent hlasů - řekl, že rozdíl čekal, nicméně přiznal, že o trošku menší.
Byla jste blízko vítězství hned v prvním kole. Čím si tak velkou podporu vysvětlujete?
Na výsledku se podepsalo to, že mě lidé znají – a vyhovuje jim, že taková jakou mě znají, skutečně jsem. Mohli si to ověřit dlouhodobě, jsem konzistentní a nejednám účelově. V kampani zjistili, že dělám jen to, co jsem dělala předtím. Snažím se dávat důraz na to, abychom zůstali dál demokratickou zemí, kde prezident ani premiér nebudou neustále atakovat ústavní principy a demokratické základy.
Zmínila jste, že vám pomohlo to, že jste známá tvář. Myslíte, že by to fungovalo i mimo Prahu?
Neumím říct, jak by to bylo všude po republice, i když jsem ji projela několikrát. Vždycky jsem se setkávala s docela příjemnou atmosférou. Tady v Praze a doma na Vysočině jsem ale cítila, že se ty moje dva domovy propojily. Už 12 let bydlím na Malé straně, a když jdu kolem obchůdků a poklábosíme, tak lidé vidí, že jsem normální člověk a umí posoudit mé názory.
Během kampaně jste několikrát dostala dotaz, zda by nebylo strategičtější kandidovat např. na Vysočině, kde mají opoziční strany senátorské křeslo asi méně jisté než v Praze. Nelitujete toho trochu vzhledem k té obrovské podpoře, kterou jste dostala?
Já jsem sem nešla kvůli jistotě. Nikdo v jakékoli soutěži neví, zda jde na jistotu. Ze začátku jsem naopak slyšela výhradu, že nejsem dost pražská - což mi přišlo úsměvné. Vždycky když přijedu někam na venkov, jsem považovaná za Pražáka, ale když jsem v Praze, tak jenom někdy - a musím říct, že výtka přichází spíš z politických kruhů. V podstatě mi to přišlo jako argument, když už nevíte kudy kam. Považuji se za člověka se dvěma domovy, v Praze žije moje rodina. Lidé si to takhle vyhodnotili, vědí, že jde o něco úplně jiného než o to, odkud člověk je. Jde o to, zda je někdo dost silný, nelekne se a bude čelit prezidentovi a premiérovi, které považuje za nejdestrukčnější síly pro náš demokratický systém.
Dá se asi předpokládat, že senátorské křeslo ve druhém kole získáte. A budete asi hned od začátku jednou z jeho nejvýraznějších tváří. Jak takového postavení plánujete využít?
Tak, jak jsem to dělala doteď. Budu v Senátu posilovat proud, který z něj dělá emancipovanou instituci. Na rozdíl od Sněmovny, která je podřízena vůli prezidenta, jenž diktuje předsedovi vlády, kdo bude a nebude ve vládě. Já chci být v proudu, který obnoví důvěru občanů v demokratický princip. Přesvědčí je, že vždycky stojí za to ho obhajovat, ať jsou doby lepší či horší.
V čem vidíte rozdíl oproti práci v Poslanecké sněmovně?
Právě v tom, že teď začíná být Senát brán vážně - na rozdíl od doby před pěti šesti lety. A já budu ještě důrazněji upozorňovat na jeho roli. Teď se v posledním průzkumu ukázalo, že Senát přeskočil Poslaneckou sněmovnu, pokud jde o důvěru občanů – to je velmi pozitivní.
Senátoři mají individuálnější roli než poslanci. V kampani jste se profilovala jako jasně proevropská kandidátka, umožní vám tedy post senátorky, abyste se třeba víc emancipovala od euroskeptického proudu v rámci ODS?
Nepřicházím se vymezovat vůči nikomu. Přicházím dělat týmově dobrou práci, abychom byli pro občany jako Senát silou, která jim bude dávat důvěru, že se dokážeme dohodnout ohledně toho, co je před námi – tedy zejména udržování ústavního pořádku. Můžeme se dělit v řadě ostatních otázek, ale nepřicházím se proti nikomu vymezovat.
Jak chcete být slyšet v rámci ODS v debatě o možném spojování s dalšími stranami do parlamentních voleb?
To téma bylo vidět již teď. V mnoha krajských koalicích už ODS účinkuje, je to vidět i v mnoha senátních okrscích. Tento trend bude určitě pokračovat směrem k volbám a já jsem byla jeho protagonistou už předtím; jsem přesvědčená, že je to správná cesta. Zpětně viděno jsem si jistá, že právě schopnost domluvit se byla v mém případě rozhodující. Že si lidé řekli, má smysl dát mi hlas s důvěrou, že strany, za které jsem kandidovala, se budou schopné se domluvit i v dalších volbách.
Myslíte, že tlak na sjednocování urychlil krok Mikuláše Mináře, který opustil spolek Milion chvilek pro demokracii a ohlásil vstup do politiky?
Ne, koalice byly hotové už předtím. Všechny snahy, rozhovory, debaty uvnitř stran se odehrávají už tři čtvrtě roku. Jestli jsme schopní nějakých koalic a za jakých podmínek; na spoustě míst jsou osobní animozity…
Zatím to vypadá, že hnutí STAN se přibližuje spolupráci s Piráty. Vnímáte to tak, že ODS se bude muset dohodnout s TOP 09 nebo KDU-ČSL?
Pro mě v kampani byli nejlogičtějšími partnery TOP 09 a STAN. Hodnoty máme stejné, máme k sobě blízko – to je vidět třeba na hlasování ve Sněmovně. Ale v některých otázkách se lišíme – a byl to skoro politický majstrštyk umět překonat jak personální, tak programové cíle, aby spolu tyhle subjekty mohly jít společně.
Kdy by se za ODS mělo v této věci podle vás rozhodnout?
Nejsem ve vedení ODS, na to neumím odpovědět.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].