Nejfalešnější argument je, že stejnopohlavní svazky ohrozí manželství mezi mužem a ženou

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se chystá zaštítit dvě témata, která budou zásadní nejen pro sněmovnu, ale i pro celou společnost. Návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy a Češky už je na programu schůze, návrh na uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry bude předložen během června. U obou bodů se očekává bouřlivá a dlouhá diskuze. „Pro mě je klíčové dostat se k samotnému hlasování, abychom z toho neudělali vyhrocené téma, kdy se nedospěje k rozhodnutí parlamentu. V tomto směru jsme bohužel jako politická reprezentace názorově pozadu oproti společnosti, která je v mnohém otevřenější,“ říká Pekarová Adamová zejména k druhé normě.

Návrh na uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry se do sněmovny dostane už podruhé. Není ještě formálně předložen, nicméně vy jste před volbami i po volbách říkala, že se ho chystáte podpořit z pozice poslankyně. Platí to pořád?

Ano, myslím, že nastává čas, kdy bychom mohli zákon předložit. Je jasné, že to nebude vládní zákon vzhledem k tomu, že vláda není v tomto tématu jednotná a není v programovém prohlášení. Bude se jednat o poslaneckou iniciativu, ke které se ráda připojím.

Takže jste ani nezkoušela přesvědčit kolegy z vlády, aby to zvážili? Přece jenom vládní návrh zákona dostává lepší legislativní péči, je to určité gesto ohledně jeho důležitosti…

Nezkoušela, přišlo by mi to jako marná snaha, navíc poněkud neférová. Už před volbami při vzniku koalice Spolu bylo jasné, že to nebude téma, které je pro nás všechny jednotící. Bylo by zbytečné se snažit vyčerpávat debatou nad tím, že by to měl být vládní návrh. A já si nemyslím, že pro návrh sám je důležité, jestli ho podává vláda, nebo vzejde z řad poslanců. Důležitý je jeho následný osud.

Proč právě nyní podle vašeho názoru nastává čas zákon předložit?

Neměli bychom úplně čekat, víme, že debata o manželství pro všechny je dlouhá a vyčerpávající. Zažili jsme si to v minulém volebním období, kdy kvůli tomu nedošlo ani na samo hlasování. Je půl roku po volbách – a tedy čas, abychom tuto debatu a možnost hlasování otevřeli co nejdřív. I když chápu, že pro mnohé je to i tak dlouhé čekání. Jsem v kontaktu s organizací Jsme fér, která na novele pracovala, a vím, že se k této změně připojí poslanci napříč politickými kluby. Nicméně nemám zatím právo prozrazovat větší detaily.

Jak jste říkala, ve vládě jste se domluvili, že téma „manželství pro všechny“ nebudete hromadně politicky podporovat. Nesetkala jste se s kritikou, že návrh předkládáte coby předsedkyně Poslanecké sněmovny, což může být přece jen minimálně pro někoho jeho symbolickým povýšením?

Jsem zároveň jednou z dvou set poslanců a poslankyň, nemám větší pravomoci, co se zákonodárné iniciativy týče. Vnímám to tedy jako vlastní poslaneckou iniciativu. Kdybych se ohlížela na to, že jsem předsedkyní sněmovny, spousta věcí by mi byla zapovězena. V debatě o tomto návrhu by to podle mě nemělo sehrát roli.

Jaké argumenty slýcháte od kolegů z vládních i nevládních stran, kteří jsou proti?

Už v minulém období jsme viděli, že jde v zásadě o dvě skupiny. Jedna skupina nechce připustit, že by stejnopohlavní páry měly mít rovná práva z hlediska sňatků, protože vnímají velkou symboliku slova „manželství“. Zároveň říkají, že nejsou proti stejným právům, ale proti názvu. Poté jsou tu kolegové z SPD, kteří mají stranicky jasné zadání, že mají být proti, protože je to v souladu s jejich voliči a kulturní válkou, pro kterou tohle téma používají. A poté jsou tu zastánci, mezi které se řadím já: mají pocit, že v evropském kontextu v 21. století bychom měli mít všichni stejná práva, nikoli je rozdělovat podle sexuální orientace. Nicméně vše se ukáže v debatě, nemám v nové sněmovně změřeno, jak přesně vypadá názorové rozložení. Podle mého názoru to bude hodně vyrovnané, stejně jako minule.

Předseda SPD Tomio Okamura dokonce při minulém projednávání návrhu řekl, že by jako adoptované dítě „radši skočil z okna než skončit u stejnopohlavního páru“. Přemýšlíte jako předsedkyně sněmovny nad tím, jak debatu o zavedení manželství pro stejnopohlavní páry udržet v rovině relevantních argumentů a vyvarovat se podobně necitlivých prohlášení?

Já bych si samozřejmě přála, aby se nám podařilo debatu kultivovat. Byl to smutný obrázek politiky SPD, která se snaží oslovit nejradikálnější část společnosti. Podle průzkumů zmíněné iniciativy Jsme fér je jen šestnáct procent lidí vysloveně proti - a na ty SPD bude cílit. Musíme se obrnit určitou trpělivostí a schopností nahlížet na to, že je to politický účel SPD. Nicméně jak vidíme v zahraničí, kultivovaná debata je možná. Pro mě byla inspirativní diskuze ve Velké Británii, kde se konzervativci pod Davidem Cameronem vyslovili pro manželství pro všechny. Zdůvodňovali to tím, že je to ochrana vztahu a péče o vztah - nejde jen o otázku založení rodiny. A také my bychom měli mít zájem, abychom každému vztahu umožnili maximální práva, ochranu, ale i vzájemné povinnosti. To jde ruku v ruce.

Když odhlédneme od postoje SPD, ale budeme se bavit o dalších argumentech proti. Co na tyto názory říkáte? Chápete je?

Mám do jisté míry pochopení pro to, že pro mnohé jsou podobné změny něco, s čím se jim těžko sžívá. Mají zažité schéma, jak má vypadat „rodina“. Sice tímto náhledem nevypadá dost často ani dnes a vůbec tak nevypadala v minulosti, ale oni to vnímají jako ideál, který nechtějí opustit. Nemám pochopení pro argument, že se rozšířením možnosti uzavírat manželství institut manželství zlehčuje, alespoň z mé perspektivy není pravdivý. A tím nejfalešnějším argumentem je za mě to, že jde o ohrožení manželství mezi mužem a ženou. Pokud někomu vadí sňatky stejnopohlavních párů, ať do nich prostě nevstupuje. To je tendence zasahovat druhým lidem do jejich životů a určovat ve vztahové oblasti, co se smí a co nesmí. A teď jen pro formu podotýkám, že nemyslím anomálie a excesivní interpretace, které někteří v argumentaci zneužívají s tím, že se bude moct brát člověk s opicí a podobné nesmysly.

Co byl pro vás nejsilnější argument, abyste rozšíření možnosti uzavřít manželství podpořila?

Pro mě je to právě ochrana vztahu - toho, že jim z pozice zákonodárce mohu umožnit něco, co považuji za samozřejmé. A hlavně si umím představit, jak by mi bylo, kdyby mně někdo zamezil uzavřít manželství a nedovolil mi zpečetit vztah, a tím ho vlastně ochránit.

Zmínila jste, že podpora pro návrh bude napříč politickým spektrem a klasické dělící linie neplatí - strany tady mají většinou volná hlasování, protože jde o tzv. hodnotovou otázku. Jak přemýšlíte nad tím, že ke změně názoru je tedy potřeba jiný postup, než je běžné politické vyjednávání? Jde vůbec změnit hodnotový pohled na svět, který vychází z naprosto jiných principů?

V minulém volebním období se ukázalo, že je potřeba pečlivě volit taktiku při projednávání zákona. Proti návrhu se objevil protinávrh, dokonce ústavní zákon na tzv. ochranu manželství, kdy mělo být v ústavě zakotveno, že manželství je jen svazek muže a ženy. Jde o vedení rozhovorů nejen s kritiky, ale především s těmi nerozhodnutými, kteří jsou ve finále nejklíčovější. To nic nemění na tom, že se snažím k druhé názorové straně přistupovat s respektem - tak, jak bych si přála, aby oni přistupovali k mým argumentům. Nerada bych, aby to dopadlo jako minule, kdy pro část politiků bylo tohle téma natolik ožehavé, že nechtěli připustit ani hlasování o návrhu.

Pojďme být konkrétnější. Když pomineme SPD, tak nejvíc odpůrců vůči manželství pro stejnopohlavní páry najdeme uvnitř KDU-ČSL a ODS, vašich koaličních partnerů ve Spolu. Někteří z nich se podepsali i pod zmíněný ústavní zákon. Vedete diskuze s opinion-makery mezi lidovci a občanskými demokraty, jak to vnímají, a co říkají na argument, že podle průzkumů 67 procent české společnosti podporuje manželství i pro stejnopohlavní páry?

Diskuzi vedeme, ale spíše vlažně, protože zákon není zatím předložený. Jakmile se to stane, budeme se o něm bavit intenzivněji. I v rámci našeho klubu máme volné hlasování v podobně založených otázkách - v TOP 09 je to rovněž vnímáno víc jako otázka etická než politická. A ODS a lidovci to mají podobně, byť KDU-ČSL je mnohem silněji proti než občanští demokraté. Pro mě je klíčové dostat se k hlasování, abychom z toho neudělali vyhrocené téma, kdy se nedospěje k rozhodnutí parlamentu. V tomto směru jsme bohužel jako politická reprezentace názorově pozadu oproti společnosti, která je v mnohém otevřenější…

A jedná se vážně o etickou otázku? Není to politická otázka jako každá jiná, když soudy říkají, že nemohou určovat, jestli se jedná o diskriminaci, protože je to na rozhodnutí zákonodárce, který má takové společenské změny posuzovat? Ostatně můžeme to říct i tak, že vše je politickou otázkou - protože jen parlament má zákonodárnou moc. Pokud říkáte, že je to etická otázka, nezbavujete se s tím částečně politické odpovědnosti za to, že jako zákonodárci máte možnost měnit, či neměnit aktuální stav věcí, respektive životy českých občanů?

Ve vnímání poslaneckých klubů je na každém, jak se rozhodne. Nikdo nechce vázat své kolegy jednotným hlasováním. I proto jsme z toho v koalici Spolu nechtěli dělat téma před volbami - protože jsme se na tom jednoduše neshodli. Tím jsem myslela, že jde o etickou otázku, a nikoli o jasný politický programový bod.

Spolu je konzervativní koalicí i ve společenském rozměru. Není pak z pohledu konzervativce lepší či alespoň pragmatičtější nechat rozšíření možnosti uzavírat manželství projít a uzákonit ho, zvlášť když premiér Petr Fiala i další zástupci ODS nebo lidovců mluví o tom, že by neradi dodávali náboje populistickým tendencím a kulturním válkám v Česku? Když prošlo registrované partnerství, přestalo být citlivým tématem, na kterém mohou získávat politické body strany či hnutí typu SPD.

Souhlasím a jsem stejného názoru. Nakonec se ukáže, že je v zájmu všech, když zákon projde. Jak říkáte, podobné debaty provázely i registrované partnerství - a každou takovou změnu, která se týká menšiny, provází vypjatější debata. Ohlédneme-li se zpět, tak dnes registrované partnerství ani ve sněmovně, či dokonce ve společnosti nikoho nevzrušuje, protože jsme se posunuli dál. Abychom nemuseli dále procházet touhle nepříjemnou debatou pořád dokola, umím si představit, že někteří kolegové by mohli vyslyšet i tenhle argument – tedy že principiálně nesouhlasí, ale v zájmu politické kultury by měli návrh nechat projít. Něco jako ideální okamžik pro debatu na tohle téma neexistuje.

Když jsme u opakujících se debat, platí to i pro zavedení korespondenční volby - což je jedno z dalších témat, které dlouhodobě akcentujete. Senátní návrh zákona už je na programu sněmovny, ale zatím nedošlo k projednání ani v prvním čtení. Stihne se zavedení korespondenční volby tak, aby krajané v zahraničí mohli v lednu 2023 volit nového českého prezidenta?

Každým týdnem se šance vzdaluje, ale pokud se bavíme ke konci května, ještě je to možné stihnout. Je však jasné, že se jedná o jedno z klíčových témat, které se opozice rozhodla obstruovat. Shodne se na tom nejen SPD, ale také ANO, protože obě strany chtějí zasáhnout do prezidentské kampaně. A z dat, které máme k dispozici, korespondenční volba SPD ani ANO zásadně nepomůže. Naopak může rozhodnout v jejich neprospěch, protože prezidentské volby jsou v druhém kole poměrně těsné.

Ale vládní koalice má dostatek hlasů. Proč se nedaří zákon protlačit?

Je to tím, že obstruovaných témat je mnoho. V každém volebním období si opozice našla téma, které bylo natolik zásadní pro jejich voliče, že obstruovala vládní iniciativu. Ale bylo maximálně jedno či dvě. Nyní jsme během půl roku svědky už šestého tématu a paralýzy sněmovny. A z debat s opozicí vím, že zrovna u korespondenční volby nejsou ochotni k žádnému kompromisu. Upřímně, probíhá debata o prioritách návrhů, u kterých jsme ochotní obstrukce vydržet. Za TOP 09 se snažím prosadit, aby to byla i korespondenční volba, i když se budou obstruovat všechna tři čtení.

Můžete vyloučit, že při vyjednávání nedojde k tomu, že by vládní většina hladké přijetí korespondenční volby vyměnila za to, že nebude platit už na prezidentské volby v lednu 2023?

Je to pro opozici určitě otázka k debatě. Ale za nás musí být ambicí, aby se korespondenční volba týkala i této prezidentské volby. Není důvod odkládat ji, když už zákon bude schválený.

Zavedení korespondenční volby máte v programovém prohlášení vlády. Jedná se tedy o otázku, kvůli které byste byli ochotní změnit i jednací řád sněmovny, aby návrh prošel a platil už pro tyhle prezidentské volby?

I změna jednacího řádu je zákon – a byl by z řad opozice také obstruován.

Nicméně jen jednou. A možná by to pak znamenalo hladší průběh pro všechny vaše priority.

Máte pravdu, že přes počáteční odmítání jsem se posunula k tomu, že bychom měli o změně jednacího řádu jednat. Proto jsem dala dohromady pracovní skupinu napříč poslaneckými kluby, v níž chceme podobu jednacího řádu řešit. Nemyslím si však, že by se to stihlo dřív než schválení korespondenční volby. To je prakticky vyloučené. Musíme prostě obstrukce vydržet, pokud chceme voličům umožnit hlasování ze zahraničí.

A váš odhad, do kdy jde potřeba zákon schválit, aby se nadcházející prezidentské volby ze zahraničí stihly?

Třetím čtením by návrh měl projít nejpozději v říjnu či na začátku listopadu. Času už vážně moc nezbývá.