Ženy často nedostávají dostatečnou podporu ani od kolegů uvnitř strany

Koalice Pirátů a STAN v úterý na pražském nábřeží za Rudolfinem představila svůj volební program. Dvojice šéfů stran - pirát Ivan Bartoš coby kandidát na premiéra a starosta Vít Rakušan, který vede kandidátku ve středních Čechách -  uvedla lídry krajských kandidátek. Mnohé pozorovatele přitom překvapilo, že mezi nimiž byla jediná žena, poslankyně Olga Richterová. „Myslím, že Piráti jsou jednou ze stran, které na ženskou otázku dbají nejvíc, ale bohužel to v úterý nebylo vidět,“ říká  k tomu senátorka Adéla Šípová, která kandidovala právě za Piráty a otázce gendrové rovnováhy v politice se chce začít i v souvislosti s touhle událostí věnovat.

Patnáct mužů a Olga Richterová schovaná úplně na straně. Vysílá tím strana na veřejnost dobrý signál?

Upřímně musím říct, že mě ta fotografie také dost zarazila. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že je vidět, nakolik je politika pořád mužskou záležitostí. Byla bych ráda, kdyby tam byly vidět kvalitní kandidátky, které Piráti mají. Namátkou moje asistentka Klára Kocmanová, která je lídryní Pirátů ve Středočeském kraji. Je mi velmi líto, že tam není. A není jediná - je to celé nešťastné rozvržení. Bylo by vhodné je světu ukázat.

Může to koalici ublížit ve volbách?

Obávám se, že ano… Nevysílá to dobrý signál. Kdybych já byla obyčejný volič, tak by mě to zarazilo.

Gender je teď prakticky světové téma číslo jedna. Kdyby například v Americe vystoupila strana s jednou ženou, roznesli by ji na kopytech. Zaspali v tomhle Piráti? I v poslaneckém klubu je 22 členů a z toho 19 mužů.

Myslím si, že žádná jiná strana by mi nedala takovou šanci, jakou jsem dostala minulý rok, když mě Piráti na kandidátku nominovali. Oproti tomu tuhle převahu považuji za systémovou chybu, protože pokud o této otázce strana hovoří delší dobu, tak by se to mělo promítnout do finálního obsazení. Už nějakou dobu funguje platforma Pirátky na palubě, kde se podobné věci ostře kritizují. Tudíž chci říct to, že vnitrostranicky se tahle záležitost řeší, ale bohužel to pořád není vidět.

Pracují strany aktivně s ostychem žen? Mají pro ně speciální programy, mentoring nebo jinou formu podpory?

Uvnitř Pirátské strany něco takového existuje. Máme nejen zmíněné Pirátky na palubě, ale i různé kruhy, kde se opravdu řeší, pokud dochází k nepříjemným situacím. Takže podpora tu je. Už tento čtvrtek by měla být schůze, na níž se bude řešit dotazníkové šetření uvnitř strany – zjišťovalo právě to, proč nejsou ženy, které se “nalodí“ do strany, aktivnější a co je vlastně od tohoto angažmá odvádí. Existuje i pracovní skupina, jejíž cílem je vnitrostranický audit; to se rovněž bude projednávat tento týden. Žen, která se o politiku zajímají a zapojují se do kampaní, je hodně. Ale už méně už se rozhodnou k tomu, že by kandidovaly. Narážejí často právě na onen ostych - a to teď v rámci strany budeme řešit. Samozřejmě inkriminovaná fotografie tomu ještě napomůže, protože ukazuje, že ten problém je aktuální a závažný.

Nakolik jsme  jako Česká republika pozadu v otázce rovnoprávného zastoupení žen v politice oproti jiným zemím?

V Česku se o problematice ženského zastoupení hovoří málo; je to často jen nějaká věc na papíře, která se nakonec nerealizuje. Na vlastní kůži to prožívám v Senátu, kde ani neprojednáváme vládní strategii k rovnocennému odměňování žen a mužů. Všechno to jsou „pouhé“ dokumenty, které se v praxi nediskutují. Je to pro mě zásadní téma, o kterém hodlám mluvit.

Když je politika stále mužskou záležitostí, znamená to, že tento svět pro ženy natolik nepřátelský, že ani nemají motivaci uspět?

Je to kulturní dědictví a nějaká „společenská dohoda“. Neseme si to už z rodin, z generace na generaci. Sama to znám dobře. A každá žena, která se dostává do vedoucích pozic, tohle klima narušuje. Pro ženy je velmi obtížné proniknout do prostředí s převahou mužů, protože je to nepřirozené. Každá žena na vedoucí pozici je proto hrozně důležitá, ale musí překonávat mnohem více překážek, než by musel muž. Není to pochopitelně jen problém Pirátů, i tahle strana odráží to, co se děje ve společnosti.

Jaké jsou podle vás hlavní důvody, proč ženy nechtějí vstupovat do politiky?

Je to rodinná politika, pracovní právo, které bohužel kloubení rodiny a práce moc nenahrává. Zásadní roli zde hraje onen ostych, ne vždy tu je podpora sebedůvěry… Ženy ostatně často nedostávají dostatečnou podporu ani od kolegů uvnitř strany. Nemyslím si ale, že by to byl záměr - spíš prostě důsledek toho výrazně mužského prostředí.

Jakožto senátorka jste si těmito všemi překážkami musela projít. Jaká to byla zkušenost?

Celé je to velmi vysilující. Fotografie ze zahájení kampaně je přesně ten případ, kdy mi bylo nepříjemně - nechtěla tam stát a být jedinou ženou uvnitř tak významné mužské převahy, necítila bych se dobře. Jsem upřímně i trochu naštvaná, ten mediální výstup mohl být z mého pohledu mnohem lepší. O důvod víc, aby se do předních pozic dostalo víc kandidátek a nastala genderová rovnováha. V blízké době se pravděpodobně stanu členkou strany - a i díky téhle nešťastné záležitosti jsem se rozhodla, že se problematice začnu intenzivně věnovat.

A věříte, že by v blízké době mohl nastat nějaký zásadní zlom?

Jsem o tom přesvědčená. Sama se budu snažit, abych dokázala pojmenovávat skutečné problémy a vysvětlit je té mužské převaze. Věřím, že se o tom budeme bavit intenzivněji než dříve, aby se nám nestalo to, co na zahájení kampaně.

Autorka je spolupracovnicí redakce