Nálety drony vyvolaly emoce mezi ministry, i proto sankce prošly

Státy Evropské unie tento týden uvalily sankce na pět íránských představitelů, kteří jsou zodpovědní za útoky drony na Ukrajinu. Klíčovou roli v jejich prosazení sehrála česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která vyjednávání v Bruselu vedla. „Bombardování na všechny tak zapůsobilo, že nám fandili,” říká v rozhovoru pro Respekt, ve kterém popisuje rekordně rychlou cestu k novému postihu vůči íránskému vedení.

Kdy padlo rozhodnutí, že budete chtít prosadit nové sankce na Írán?

Na schůzce ministrů zahraničí zemí EU v pondělí hodně z nich upozorňovalo na bombardování obytných domů a infrastruktury na Ukrajině íránskými drony. K tomu byla naplánovaná videoschůzka s ukrajinským ministrem zahraničí, která ale nemohla začít včas, protože Dmytro Kuleba musel utíkat do krytu kvůli dalším náletům. Z bunkru pak vedl debatu s ministry a chvílemi ho nebylo úplně slyšet. Na konci řekl „Promiňte, wifi v našich bunkrech není úplně dobrá, pracujeme na tom.“ Kuleba žertoval, ale celá ta situace na ministry zapůsobila, vyvolalo to velké emoce v sále. Když schůzka skončila, začali jsme s kolegy mluvit o tom, že bychom přijali nové sankce na Írán a ještě ten večer jsme se smluvili s ostatními velvyslanci při EU, že se pokusíme najít patřičné důkazy a podklady.

Mezi zeměmi EU a Íránem momentálně probíhá debata o jaderné dohodě. Neměl některý stát proti sankcím výhrady, s argumentem, že by to mohlo zhatit vyjednávání?

Přiznávám, že jsem se spojitosti s íránskou dohodou trochu obávala, ale bombardování na všechny tak zapůsobilo, že neměl, opravdu ne. Všichni nám fandili. Shodou okolností jsem se v té době potkala mimo jiné s lidmi, kteří dohodu s Íránem vyjednávají. Říkala jsem jim, že to chceme udělat a oni reagovali, že tohle je tak mimořádná situace, že jejich snahy musí jít stranou. Během pondělka a úterka jsem pak obvolala nebo obešla všechny kolegy velvyslance do jednoho a domluvila se s nimi, že to chceme udělat co možná nejrychleji, ještě před začátkem Evropské rady (summitu lídrů EU, pozn.red.) ve čtvrtek odpoledne.

Co jste pro to museli udělat?

Když už byly sankce napsané, využili jsme toho, že zasedali, ve středu odpoledne, kolegové velvyslanci z takzvaného Coreperu I., skupiny, která řeší záležitosti spojené s vnitřním trhem. Dali jsme jim to k formálnímu projednání, abychom popohnali celý ten systém, protože my v Coreperu II. jsme ten den už nezasedali. A rozhodli jsme se pro písemnou proceduru přijetí sankcí, abychom nemuseli čekat na žádné zasedání žádné Rady ministrů. Písemná procedura se má používat ve výjimečných situacích a tohle byl ten případ. Sankce pak skutečně vstoupily v platnost ve čtvrtek.

Nikdo se nedivil, proč to nenecháte projít standardní procedurou, proč tak spěcháte?

Ptali se mě ze sekretariátu Rady EU, proč to řešíme takto. A my jsme zdůvodňovali, že spěcháme, protože nejefektivnější je rychlá odpověď. Že jsme s členskými státy domluveni a netrváme na tom, který sbor konkrétně sankce projedná. Po právní stránce to bylo zcela v pořádku.

Jaký typ důkazů jste pro sankce potřebovali? Íránci se s drony na Ukrajině nijak netajili.

Pro každé sankce potřebujete dostatek důkazů, aby uspěly před případným soudem a ten neřekl, že jsme dané osoby nebo entity zařadili na seznam neoprávněně. Těchto soudních procesů bylo v minulosti hodně.

Kdo dodal důkazní materiál a co to bylo?

Nemůžu říct, kdo přesně je dodal, ale šlo to od několika členských států. Byla mezi nimi i Francie, která náš postup velmi schvalovala a zapojila se do sběru důkazů; Francie je přitom jednou ze stran, která vyjednává dohodu s Íránem. A ten materiál může být cokoli - fotografie, telefonát, důkaz, že dotyčný člověk byl na určitém místě v určitou chvíli. Můžou to být i veřejné zdroje, například novinové články.

Sankce byly uvaleny na 5 Íránců a 3 íránské entity. O jaký typ lidí jde a proč právě tento relativně nízký počet?

Jedná se o vysoké představitele Íránu, kteří byli byli přímo zodpovědní za bombardování Ukrajiny. Jde například o generálmajora Mohammada Bagheriho, náčelníka štábu íránských ozbrojených sil, nebo brigádního generála Saeeda Aghajaniho, který je velitelem bezpilotních prostředků v rámci Islámských revolučních gard. Z entit jde hlavně o společnost Shahed Aviation Industries, která vyvíjí drony Shahed. Kolegové, kteří dávali dohromady důkazní materiály, usoudili, že jsou to ti hlavní a my jsme u nich měli dostatek důkazů, abychom na ně uvalili sankce. Někteří z nich už na seznamu byli, teď se důvody pro obstavení jejich majtetku v EU a zákaz vstupu rozšířily o Ukrajinu.

Sankce na Írán za drony byly schváleny během tří dnů. Stane se podobná rychlost standardem?

Určitě ne. Tohle byla skutečně i velmi spontánní reakce daná hrůzou těch náletů. V minulosti sankce trvaly měsíce, teď během ruské války proti Ukrajině se ukázalo, že jsme toho schopni rychleji, během týdnů. Ale tu byrokracii - sběr důkazů a sepsání sankčního seznamu - ne vždy urychlíte. Byrokracie v tomto případě není hanlivé označení, sankce musí být nenapadnutelný text. Kolegové právníci spolu s našimi sankčními experty na tom odvedli veliký kus práce, pak je nutné přeložit to do všech jazyků EU, což nějaký čas trvá. Je to týmová práce a my jsme měli štěstí, že tentokrát všechno klaplo.