Koronavirus ukázal Paříž bez aut a lidem se to zalíbilo

Paříž prochází velkou dopravní transfromací. Koronavirus na jaře donutil radnici snížit kapacitu metra - a ve snaze předejít návratu lidí do aut tak začalo město ve velkém rušit parkovací stání a místo nich zavádět cyklostezky. Z více než 80 tisíc parkovacích míst jich má většina zmizet, naopak cyklotras přibylo 50 kilometrů. O této proměně pojednává hlavní materiál aktuálního vydání Respektu s titulkem V Paříži na kole. Následující rozhovor je jeho doplněním. „V karanténě se vše uzavřelo a lidé pochopili, že město může vypadat i jinak,“ říká v něm k prosazování změn místostarosta Paříže Hermano Sanches Ruivo. Před měsícem šel do voleb na jedné kandidátce se socialistickou starostkou Anne Hidalgo a doprava byla jedním z hlavních témat. Jejich tým s přehledem vyhrál - risk s podporou kol na úkor aut se zjevně vyplatil a bude se v něm pokračovat.

V českých městech vaši politiku nikdo nepraktikuje, přinejmenším ne tak razantně. Jak lze takové změny prosadit?

Měli jsme v určitém slova smyslu štěstí. Na přelomu roku ochromila metro velká stávka a hodně lidí si ke kolu díky tomu našlo cestu. Koronavirus pak všechno dění zastavil a lidé si uvědomili, že město je nejednou úplně jiné. Bez dopravních kolapsů, bez znečištění, bez hluku… A zalíbilo se jim to. Ukázalo se, jak moc město potřebuje změnu, a že je třeba kola podporovat.

Budete tedy s podporou kol pokračovat? Čeho chcete dosáhnout do dalších voleb?

Aby i ti, co si nikdy neuměli představit život v Paříži bez auta, pochopili, že to jde. Že po městě se dá stejně tak dobře pohybovat i na kole. A také že to jde bezpečně a pro každého - na tom bude třeba zapracovat. V Paříži jde hodně i otázku zdraví. A to nejen v tom smyslu, že jízda na kole je dobrá pro tělesnou kondici, ale hlavně kvůli kvalitě ovzduší.

Mnozí z těch, kdo auto potřebují nebo na něj byli zvyklí, si teď určitě stěžuje. Co na takové stížnosti odpovídáte?

Ano, řidiči to teď nemají lehké, to je zřejmé. Nechceme upírat auto těm, kdo ho potřebují. Ale hodně Pařížanů dál používá auto, jako kdyby to byla norma – i když mají jiné možnosti. To bychom rádi změnili: aby ubylo těch jízd, kdy existuje alternativa. Také je třeba snížit počet aut, která městem jen projíždějí. Je zkrátka třeba přijmout fakt, že automobilová doprava už není priorita. Změnit myšlení lidí takhle najednou není jen tak, ale mladší generace už jsou k takové změně vstřícnější. Pro mě bylo nemyslitelné, že bych v osmnácti netoužil po autě. Pro lidi z mojí generace tohle všechno znamená změnit způsob života. Můj syn po mě naštěstí v osmnácti už žádné auto nechce.

Po Paříži od koronaviru vzniklo 50 kilometrů nových provizorních žlutých cyklostezek, často místo parkovacích stání nebo pruhů pro auta. Starostka Hidalgo prohlásila, že když vyhraje volby, už nové cyklopruhy nechá natrvalo. Platí to?

Víceméně ano. Bude potřeba udělat revizi, zda skutečně všechny změny mohou zůstat, což by mohlo trvat tak rok. Ale ukázalo se, že nové cyklopruhy potřebujeme. Lidé je používají. Musíme také spolu s policií dosáhnout toho, aby nová značení všichni respektovali. A zároveň zapracovat na tom, aby pravidla dodržovali i cyklisté.

Už v lednu starostka přišla s plánem, že z 83 tisíc veřejných parkovacích stání jich 60 tisíc zruší. To již proběhlo?

Je to plán na příští dva roky. Ale už během koronaviru jsme s ním pohnuli víc, než jsme čekali.

Kam se všechna ta auta podějí?

Do podzemních garáží. Nebo je lidé prodají, případně je mohou nechat za městem, třeba u své druhé nemovitosti, pokud nějakou mají. Cíl zkrátka je, aby Pařížané i lidé dojíždějící z předměstí auta ve městě nepoužívali. Pro lidi z předměstí chceme víc parkovišť na vjezdu do Paříže, aby dál jeli metrem, vlakem nebo na kole.