Ještě jednou oficiálně požádáme Hrad, až pak bude čas na usnesení o nezpůsobilosti

Den po sečtení výsledků sněmovních voleb Česko v přímém přenosu sledovalo, jak z prezidentského sídla v Lánech odjíždí do Vojenské ústřední nemocnice sanitka s prezidentem Milošem Zemanem, jehož zdravotní stav se očividně zhoršil. Novináři stojící před nemocnicí pak informovali o tom, že prezident byl při převozu pravděpodobně v bezvědomí a hlavu mu podpírali záchranáři. Prezidentská kancelář přitom veřejnosti už týdny odmítá poskytnout informace o stavu Miloše Zemana a nestalo se tak ani tentokrát. V souvislosti s nastávajícím povolebním vyjednáváním tak mezi politiky začínají sílit diskuze, jestli není na čase použít článek 66 Ústavy. Podle něho může parlament přijmout usnesení, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad a jeho pravomoci částečně přejdou na předsedu vlády a šéfa sněmovny. „Chystáme se nyní na to, že připravíme oficiální písemnou žádost, abychom ještě naposledy upozornili, že vzhledem k situaci je potřeba sdělit nejen to, že zdravotní stav prezidenta je stabilní, ale především jestli se nachází ve stavu, kdy je schopný vykonávat úřad prezidenta republiky,“ vysvětluje předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s dodatkem, že někteří jeho kolegové takto trpěliví nejsou.

Jak se na situaci kolem nejasného zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana jako druhý nejvýše postavený ústavní činitel díváte?

Stejně jako většina této země jsem znepokojen z toho, jak prezidentská kancelář a lidé okolo pana prezidenta o jeho zdravotním stavu informují. Ano, není nám nic do konkrétní diagnózy a například do otázky, jaké bere léky. Veřejnost by ale měla vědět, jestli se prezident nachází v takovém stavu, aby mohl zastávat svůj úřad. Navíc zmíněné neinformování vede k tomu, že se o prezidentově zdraví nakonec bavíme takto ve spekulacích a všichni vyslovujeme soudy, což nepřidá na klidu, který by blízcí určitě uvítali. A zdrojem této atmosféry je paradoxně ten, kdo k citlivosti a klidu vyzývá – tedy Kancelář prezidenta republiky. Nemám žádnou radost z toho, že je pan prezident nemocný a je v nemocnici. Máme tu ale nově zvolenou  jasnou parlamentní většinu a pravděpodobně už se rýsuje i vláda. Přeju mu, aby se co nejdříve uzdravil, mohl koordinovat tato jednání a plnit svou roli. Není tak extrémně významná, jak se prezentuje, ale stále významná je.

Máte jako předseda Senátu jiné informace než veřejnost, co se zdravotního stavu hlavy státu týče? ÚVN jen bez podrobností uvedla, že jeho stav je stabilizovaný. Komunikuje s vámi třeba hradní kancléř Vratislav Mynář, nebo jste se pokoušel vy sám osobně něco zjistit?

V tuto chvíli nemám žádné jiné informace než jsou ty veřejnosti přístupné. Nepokoušel jsem se zatím na Pražské hradě někoho oslovovat - považoval jsem za logické, že kdyby došla situace do takto závažného stavu, bude se tak dít. Prezidentův tým by si měl uvědomit, že mají v rukou obrovskou odpovědnost jak vůči zdraví pana prezidenta a odpovídající péči, tak vůči tomu, že prezident je instituce, která má z Ústavy dané určité pravomoci a kompetence a má je plnit. Pokud to není možné, musí o tom veřejnost vědět.

Prezidentská kancelář ale stále mlčí, i když byl prezident v neděli po schůzce s premiérem odvezen sanitkou do Vojenské ústřední nemocnice, s největší pravděpodobností v bezvědomí.

Pravda je, že jsem učinil už několik veřejných výzev, aby Pražský hrad komunikoval. Chystáme se nyní na to, že připravíme oficiální písemnou žádost, abychom ještě naposledy upozornili, že je vzhledem k situaci potřeba sdělit nejen to, že zdravotní stav prezidenta je stabilní, ale především jestli se nachází ve stavu, kdy je schopen vykonávat úřad prezidenta republiky.

Z právního pohledu je situace jasná. Už nyní se může parlament, respektive obě komory usnést na tom, že prezident není schopen vykonávat svou funkci. Ale jak se díváte na politickou rovinu toho, že by byl zbaven pravomocí podle článku 66 Ústavy?

Osobně bych si představoval, abychom nejprve udělali vše pro to, aby kancelář prezidenta začala pravidelně, citlivě a lidsky informovat. První fáze je chystané oficiální vyzvání k takovému chování. Já jako Miloš Vystrčil jsem velmi proti tomu, abychom s touto žádostí rovnou spojovali fakt, že už se chystáme na vyslovení nezpůsobilosti. Takto by slušná konverzace neměla vypadat. Pojďme krok po kroku. Další věci ponechme vývoji.

Na druhou stranu předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba avizoval, že 19. října se budou návrhem na vyslovení nedůvěry zabývat. Bojíte se tedy dopadu tohoto kroku na společnost?

Ne, to určitě ne. Já už bych jen nerad šel do spekulací, jaké budou následné kroky. Ústavní právníci už další případné postupy rozebrali, nechci to opakovat. Když je znovu budeme spolu probírat, budeme jen zvětšovat sněhovou kouli spekulací okolo prezidentova zdraví. Všem je nám jasné, co se může stát, ale jak znovu říkám: za mě je důležité nejprve oficiálně z pozice Senátu vyzvat kancelář prezidenta, pak se uvidí.

Ale na druhou stranu je tu termín, odkdy aktivně činícího prezidenta česká politika potřebuje. Nejpozději do třiceti dnů od voleb, tedy 9. listopadu, se sejde nová poslanecká sněmovna a zvolí si mimo jiné nového předsedu. Poté podá současná vláda Andreje Babiše demisi – a zde je potřeba, aby prezident jmenoval nového. Jak dlouho lze tedy s případným hlasováním čekat?

My teď velmi rychle podáme zmíněnou oficiální žádost. A myslím si, že další postupy nebudou trvat dlouho. Uvidíme, jaká reakce přijde z Pražského hradu, poté už jsme během jednotek dní připraveni spustit celý proces. A chtěl bych zdůraznit, že nám nezbyde dělat nic jiného než spustit proces dle článku 66 Ústavy. Kancelář prezidenta republiky nás k tomu přiměla, mně osobně to přijde nehodné úřadu prezidenta republiky. Nechci mluvit za celý Senát a ani nemůžu, protože někteří senátoři jsou mnohem méně trpěliví než já - a mají pocit, že veřejných výzev už bylo dost. Já bych stále byl pro pár dní, v tomhle jsem zdrženlivý – pořád se jedná o instituci prezidenta.

Myslíte si, že kdyby většina přítomných senátorů odhlasovala usnesení o nezpůsobilosti prezidenta vykonávat úřad, našla by se stejná většina i ve sněmovně? Ať už v té odcházející, či nově zvolené?

I proto bych rád vyčerpal všechny možnosti, které máme. Nejsilnější nástroje bychom měli použít až na konec. Když využijeme vše, myslím, že zodpovědní ústavní činitelé pak k takovému usnesení budou přistupovat s vědomím, že všechny předchozí kroky už byly vyčerpány - a nezbývá nám nic jiného než prezidenta zbavit jeho pravomocí.