Hřib: Pořád mám policejní ochranu

Byl jste si už sednout na Smetanově nábřeží, kde jste uzavřeli část komunikace pro dopravu a uvolnili ho kavárnám?

Ještě ne, ale chystám se tam určitě v horizontu týdne dvou. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr z Prahy sobě intenzivně pracuje na tom, aby se zlepšila estetická stránka věci. Takže bych si tam rád sednul po těch vylepšeních.

Právě estetická stránka je jednou z věcí, která je vám vytýkána. Části lidí se nelíbí betonové zátarasy a varovné značky před místem uzavření. Vy jste s tím takhle spokojen?

Nejsem. A navíc nám v prvních dnech po otevření nepřálo moc počasí – nebylo na nějaké vysedávání na zahrádkách. Ale jsem přesvědčený, že se panu náměstkovi se ve velice krátkém čase podaří dosáhnout významného posunu a bude to vypadat civilizovaněji.

Jak si vysvětlujete, že uzavření nábřeží roztrpčilo hodně lidí?

Mě to trochu překvapuje, kritika totiž zaznívá i ze stran, které přesně na stejném místě horovaly pro zklidnění dopravy. Mám před sebou článek z roku 2012: Auta zmizí z Václaváku i z nábřeží do dvou let, slibuje primátor za ODS Svoboda. ODS dokonce tvrdila, že chce, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně, a to hned po dokončení tunelu Blanka. To znamená v roce 2014. A takových vyjádření lze dohledat řadu.

Nikdy se to ale nestalo a s řešením jste přišli vy. Proč je kolem toho tolik křiku?

My jsme přitom realizovali jen zlomek z toho, co slibovali naši kritici. Na Smetanově nábřeží jsme udělali zjednosměrnění - a takových je v Praze řada. Rozumím zmiňovaným estetickým výtkám, v současné době to opravdu není optimální. Ostatní je politika. Podle mě by přitom bylo na místě začít se skutečně bavit o dalším kroku, tedy o uzavření Smetanova nábřeží pro transit jako takový. To znamená, aby tam mohli jezdit jen rezidenti z Prahy 1, Prahy 2 a 5. Za mě by to byl ideální stav. Kdo si dnes mimochodem vzpomene, že na Karlově mostě také kdysi jezdila auta? Dnes tam nejsou a nikomu to nevadí.

Kdy byste chtěli uzavření Smetanova nábřeží pro transit prosadit?

Je to na diskusi, abychom si se všemi zúčastněnými vysvětlili, že to má smysl. Z mého pohledu čím dříve, tím lépe.

Pro mnoho lidí půjde o radikální změnu, jak ji chcete prosadit? Budete potřebovat i souhlas Prahy 1, kde vládne jiná koalice než na magistrátu.

Usnesení z posledního zastupitelstva říká, že Praha má projednávat významné změny s městskou částí a snažit se dohodnout. My jsme se ke  starostovi Prahy 1 Petru Hejmovi dobývali, nešlo to, teď nás kontaktoval dopisem. Vyšší třídy komunikací, jako je Smetanovo nábřeží, spravuje magistrát, nižší městská část. V podstatě by do toho neměli mluvit, ale my se budeme snažit o dohodu.

Když Praha 1 nekývne, jak budete postupovat? Protlačíte změnu silou?

Já bych nespekuloval, to je hypotetická otázka.

V čele Prahy jste rok a půl. Pokud se vám podaří dokončit celé čtyři roky, v čem bude Praha jiná, než když jste ji přebíral?

Myslím, že jiná bude v mnoha ohledech. Budeme mít rozestavěné metro D, mělo by dojít k odemknutí některých klíčových brownfieldů - mluvím o prostoru Bubny nebo nákladového nádraží Žižkov. Umožní to stavbu rezidenčního bydlení v místech širšího centra Prahy, rozjelo by to výstavbu nových bytů. Také by se zrychlit povolování nových staveb, za minulý rok jsme měli kolem pěti tisíc nových zahájených bytů, to je rekord za posledních deset let. A samozřejmě usilujeme o transparentnost. V půlce roku chceme přijít s portálem Pražana, kde si lidé budou moci vyřídit své záležitosti s městem on-line. Máme rozklikávací rozpočet, pracujeme na dalších věcech, které by občanům měly vnést lepší vhled do toho, co a jak město dělá. Dochází k úpravám veřejných prostranství, jedná se o rekonstrukci Václavského náměstí nebo Výstaviště Praha. Už teď je tam nový gastro pavilon, veřejné grily, sportoviště.

Mně v Praze dlouhodobě chybí pocit metropole, kde je příjemné žít. Často jde o drobnosti: v estonském Tallinu mají skoro všude veřejnou wi-fi, v každém švédském městě jsou veřejná ohniště, ve Vídni je nejlepší veřejná doprava a dostupné bydlení. Takovou změnu, s níž bych se víc identifikoval, jsem tu zatím nezaregistroval.  

Pochopitelně trvá, než se ty věci připraví. Nejrychleji viditelné budou asi naše IT projekty, ale na ně si nesáhnete, když se projdete po Praze. Nicméně myslím, že právě rekonstrukce Václaváku si všimne každý.

Tu ale započali již vaši předchůdci.

Ano, ale nikdo z nich ji nedokázal dotáhnout. Naše koalice ano.

Co tedy bude spojené se jménem Zdeněk Hřib?

Je nutné vnímat realitu koaličního vládnutí, my máme třetinu koalice. Spadá pod nás IT, evropské fondy, vnitřní a vnější vztahy, názvosloví. A také školství, sport a věda a bydlení a transparentnost. Nápady z těchto oblastí prosazujeme v radě. Když se ptáte, co jsem prosadil já, tak teď připravuji konferenci o digitalizaci v Praze, kde bude řeč o usnadnění komunikace města a jeho občanů - a představíme tu další posuny. Viditelnou změnou je záchranný program Covid Praha, kdy reagujeme na dopady koronaviru na podnikatele, protože vláda na nás jaksi zapomněla. Nalili jsme do něj šest set milionů korun.

Jak je to s vaším slibem vysadit milion stromů za osm let? Kolik už jich je?

To je věc, na které intenzivně pracujeme s koaličním partnerem Petrem Hlubučkem. Zatím plán plníme, za rok a půl jsme vysadili sto dvacet pět tisíc stromů.

Řada voličů si s příchodem vaší koalice Pirátů, Spojených sil pro Prahu a hnutí Praha sobě slibovala změnu politického stylu. Měsíce se ale vzájemně hádáte, obviňujete, a to vše na veřejnosti. Proč si to nedokážete vyříkat za zavřenými dveřmi?

Podívejte, jsme koalice složená ze tří subjektů, v některých případech narážíme na rozdílné názory - a jako Piráti jsme transparentní strana, nebudeme skrývat, co si myslíme. Takže dochází k více či méně intenzivní politické diskusi. Chápu, že občany to nezajímá, ale k politice to patří.

K velmi otevřené výměně názorů došlo nedávno mezi vámi a opoziční zastupitelkou z ODS Alexandrou Udženija. Nelíbil se jí váš postup během nočního jednání zastupitelstva, které jste řídil. Řekla vám, že jste „hovado“ a „vidlák ze Slavičína“, odkud pocházíte. Vy jste jí vytkl, že na zastupitelstvu popotahuje z elektronické cigarety - s tím, že „tady nejste na Balkáně, tady se nekouří“. Udženija má kořeny v Srbsku, byla to tedy etnické narážka?

Já jsem jí nepředhazoval, že je z Balkánu, já jsem chtěl, aby prostě přestala kouřit v sále. K tomu jsem ji opakovaně vyzval. Jinak určitě není nic špatného na tom, že paní Udženija pochází z Bělehradu, ale to ji stále neopravňuje kouřit na zastupitelstvu.

Právě že na tom nic špatného není, proč jste měl tedy zapotřebí připomínat jí balkánský původ? Působí to xenofobně…

Ale to není xenofobní vyjádření. Já nemám žádný problém s lidmi, kteří žijí na Balkáně, dokonce ani s lidmi, kteří z Balkánu pocházejí a žijí tady. Já jsem například umožnil chorvatské velvyslankyni zapůjčení rezidence primátora k historickým oslavám. Rezidence se jinak nepůjčuje, je to velice výjimečné. Jde o jasný důkaz, že nemám předsudky vůči lidem z těchto zemí.

Když jste jí něco vytýkal a v druhé části věty zmínil její původ, zní to prostě xenofobně. Přemýšlel jste zpětně o tom, že to bylo zbytečné a že byste se jí měl omluvit?

Z mého pohledu není nic špatného na tom, odkud člověk pochází. Ten problém je v tom, že kouřila v místnosti zastupitelstva.

Takže na těch slovech trváte? Řekl byste to znovu?

To mi něco podsouváte. Ale jestli bych ji napomenul znovu za kouření, tak to bych ji rozhodně znovu napomenul.

A stejnou větou?

Ježíšmarjá, to teď fakt nevím.

Jak vidíte své další působení v politice? Chcete jako primátor pokračovat i po dalších volbách, nebo chcete postoupit do centrální politiky?

Já vidím svůj úkol v tom, že na magistrátu splním předvolební sliby. Skutečně chci, aby Praha byla městem pro život a moje děti se za pár let nerozhodly z Prahy odejít, protože tady nenajdou bydlení a raději pojedou do Vídně nebo jinam. V Praze vidím stále hodně práce, na celonárodní úroveň nemířím.

Takže příští rok nebudete kandidovat do Poslanecké sněmovny, jak se o tom spekuluje?

Ne, tam se kandidovat nechystám. Ani by to nešlo dohromady s pirátskou politikou nekumulovat funkce.

V posledních parlamentních volbách jste si dali pro potenciální vládní účast jistá omezení: nesedět v ní s extrémisty z KSČM a SPD ani s trestně stíhaným premiérem, ANO by v kabinetu nesmělo mít převahu. Platí to stále?

Myslím si, že to jsou podmínky, které se pravděpodobně budou opět opakovat v povolební strategii.

Abyste mohli sedět ve vládě, v což doufáte, bude to tedy zřejmě muset být jiná vláda než s trestně stíhaným Andrejem Babišem. Co chcete udělat pro to, abyste ho porazili a mohli vládu sestavovat?   

Především pirátští kolegové z Poslanecké sněmovny musí voličům ukázat, že splnili to, co jim slibovali. Měli jsme zhruba šestnáct priorit, plus samozřejmě musíme jako strana nabídnout rozpracovaný lákavý program. Za důležité oblasti považuji ekonomiku a daňové reformy, hlavně jejich zjednodušení. Zcela určitě reformu penzí a zdravotnictví.

Jste zastáncem toho, aby Piráti kandidovali v nějakém společném opozičním bloku, abyste dosáhli lepší na volební čísla, jak o to usiluje například TOP 09?

Příznivcem předvolební koalice na celonárodní úrovni v tuto chvíli nejsem. Myslím si, že je vhodnější, aby Piráti nabídli autentickou politiku.

V posledních týdnech se o vás hodně psalo v souvislosti s přidělením policejní ochrany. Máte ji stále?

Ano, mohu potvrdit, že policejní ochranu mám stále. Ale bohužel nemůžu mluvit více o detailech.

Je teď tady někde s námi?

Teď tady s námi není - vyloženě se nečeká, že mě budete nějakým způsobem vraždit zrovna vy před zapnutým diktafonem.

Když vám policie na začátku dubna ochranu doporučovala, měl jste pochybnosti ji přijmout?

Ne - a měl jsem nějakou chvíli na rozmyšlenou. Nejprve mě o tom informoval jeden z členů vlády, pak se mnou mluvila policie. Tam jsem byl seznámen s důvody, proč bych o ni měl požádat a neodmítat ji. Ty důvody se zdály relevantní. Později se tím zabýval i bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, který to nerozporoval. Rizika shledal za věrohodná.

Jak před časem informoval Respekt, vy a dva další komunální politici jste dostali ochranku v reakci na příjezd ruského diplomata, ve skutečnosti ruského zpravodajce, který byl pro vás vyhodnocen jako bezprostřední riziko. Můžete to potvrdit?

Jak už jsem zmiňoval, bohužel se nemůžu vyjadřovat k důvodům té ochrany.

Ve vašem případě mělo Rusy popudit, že jste zastřešil aktivitu na přejmenování náměstí před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Šlo o opozičního politika kritického k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který byl zavražděn pod okny Kremlu. Podobně jste podpořil přejmenování jedné z ulic na ulici Anny Politikovské, což byla novinářka opět zavražděná v Rusku za své investigativní reportáže o Putinově zneužívání moci. S ochrankou žijete druhý měsíc, stálo vám to za to?

V případě přejmenování na náměstí Borise Němcova jsme reagovali na petici občanů. A když jsme ji vyhodnotili kladně, tak přece nebudeme jako řádně zvolení komunální politici podřizovat svá rozhodnutí nějaké cizí velmoci, které se to nelíbí. Notabene velmoci, která nás desetiletí okupovala. To bychom daleko nedošli. Na tom, jak se to celé událo, bych tedy nic neměnil. Jestli to v Česku se svobodou projevu a politického rozhodování myslíme vážně, nesmíme se bát dělat rozhodnutí, která někoho mimo náš stát podráždí.

Jak si podrážděnou reakci Ruska vysvětlujete?

Prostým faktem je, že my máme v ústavě garantované právo na samosprávu. Je tu místní samospráva, dokonce víceúrovňová, ta vykonává svobodná politická rozhodnutí. Tohle je věc, která je obtížně pochopitelná pro autoritativní režimy na východě. A to nejenom pro Rusko, ale i Čínu. Ty by chtěly vše zřídit shora a po jejich. Není naše chyba, když nechápou, že jinde to může fungovat i jinak.

Chystáte další přejmenování náměstí či ulic, která by nějaké velmoci vadila?

Za přejmenováním náměstí na Borise Němcova je občanská petice. Vyjadřovala se k ní odborná komise, zda tu nejsou administrativní a jiné překážky. Jestli tam třeba nebydlí hodně lidí, kteří by měli problémy s výměnou dokladů. Nic takového nebylo, takže jsme petici vyhověli. Nebylo to tak, že bych ráno vstal, podíval se z okna, řekl si co přejmenovat - a napadlo mě náměstí Borise Němcova. Byl to dlouhodobý proces iniciovaný Petrem Kutílkem ze strany Zelených. Nevím o ničem podobném, co by se chystalo.

Kromě Ruska jste se dostal do konfliktu s Čínou. Praha vypověděla smlouvu s Pekingem, Čína na to reagovala podobným krokem. A následně trestala kulturní tělesa, která měla v názvu slovo Praha, že nesmí v Číně vystupovat. Dostal jste se pod přímý tlak i vy sám?

Naším cílem bylo odpolitizování spolupráce s Čínou, naši předchůdci dostali do smlouvy mezi Prahou a Pekingem klausuli o jednotné Číně. To tam nemělo co dělat. Čína s námi nejednala s respektem, šikanovali naše orchestry. Mému šéfovi protokolu volal zástupce čínské ambasády, tlačil na to, abychom neuzavírali smlouvu s Tchaj-pejí, hlavním městem Tchaj-wanu, jehož nezávislost Čína neuznává. Jindy mu zase posílal zašifrované e-maily, ve kterých se dovolával jeho aktivního zásahu za účelem zrušení plánovaného slavnostního přijetí předsedy tibetské exilové vlády na půdě pražské Staroměstské radnice či tradičního vyvěšení tibetské standarty na budově Nové radnice. Slibovali, že když to zařídí, vezmou ho třeba někdy na oběd. Komické.

A v případě Ruska?

V případě Ruska zase mojí tiskovou mluvčí kontaktovalo několik ruských propagandistických médií, třeba televizní kanál ministerstva obrany Zvezda, s prosbou o zastavení demontáže pomníku maršála Koněva. Co se týče tzv. desky Osvobození na Staroměstské radnici (současné vedení Prahy odmítá desku vrátit na místo kvůli historické nepřesnosti, v českém textu je podle něj zanedbávána role Pražského povstání - pozn. red.), tak jsem byl pozván na schůzku k předsedovi Sněmovny Vondráčkovi, který používal v této věci velice podobnou argumentaci jako ruský velvyslanec.

Když jsem vstupoval zadním vchodem do budovy magistrátu, zaujala mě cedule PPF banky kontroverzního podnikatele a „nejbohatšího Čecha“ Petra Kellnera, která tu má pobočku. V této bankovní instituci má hlavní město Praha historicky složenou většinu svých prostředků – dohromady přes padesát miliard korun. Kellner je podezříván z ovlivňování zahraniční politiky kvůli svému byznysu v Číně. Chce Praha dál v bance zůstat?

Optimalizací správy těchto financí se zabývá pan náměstek Vyhnánek. Skladba úložek se postupně mění v tom smyslu, že se ty peníze dávají jinam.

Byl jste vy sám v nějakém kontaktu s Petrem Kellnerem?

Zaslali mi své výroční zprávy, tam bylo úvodní slovo Petra Kellnera, kde mluvil o konzervativní politice - nebo co to tehdy bylo. Možná bych to tady ještě někde našel. Jinak se mi neozývá, nevidím k tomu důvod. Ta komunikace probíhá jinak. Jak už bylo zveřejněno, zaplatili si PR agenturu, která měla nějakou síť politiků a novinářů - psali proti mně a dalším k Číně kritickým politikům.

Čína nyní pohlcuje Hongkong. Velká Británie nebo Tchaj-wan nabízejí pomoc lidem, kteří se rozhodnou před čínskou represí odejít. Uvažuje o něčem podobném Praha? Nebo jste již podnikli i konkrétní kroky?

Velká Británie i Tchaj-wan jsou s ohledem na své silné historické vazby vůči Hongkongu a Čínské lidové republice v docela jiném postavení než Praha, která nikdy s Hongkongem intenzivněji nespolupracovala. Ale každopádně zůstává i nadále z principu otevřeným velkoměstem, které se může stát pro tamní exulanty novým domovem.