Doufáme, že před koncem února vyjedou z tchajwanských linek první respirátory

Předseda Senátu Miloš Vystrčil přivezl loni v srpnu ze své cesty na Tchaj-wan nabídku pěti výrobních linek na roušky nebo respirátory. Majitel tamní firmy Autoland Technology tím chtěl poděkovat za oficiální návštěvu ostrovní demokracie, již sousední komunistická Čína považuje za svoje integrální území. Oznámení o daru přišlo na závěr Vystrčilovy cesty a detaily se vyjevovaly postupně. Český stát se v převzetí linek začal postupně utápět, když si úkol mezi sebou přehazovalo vedení několika ministerstev a Senát. Po třech měsících přešlapování na místě se tak tchajwanský podnik obrátil na českou firmu InoCure, jestli by linky nepřevzala. Jeden z jejích zakladatelů Matěj Buzgo v rozhovoru pro Respekt vysvětluje, jaké přesně čeká stroje v Česku využití, a říká: “Rozhodně na ně nebude usedat prach.”

Jste malá vývojářská firma ze středočeských Čelákovic. Jak jste se dali dohromady s tchajwanským podnikem Autoland Technology?

Krátce po návratu z Tchaj-wanu, kde jsem byl součástí podnikatelské delegace, jsme zaregistrovali nabídku Kua Li-lin, šéfa Autoland Technology, že chce státu darovat pět výrobních linek na roušky a respirátory. Obrátili jsme se proto na Senát a Česko-tchajwanskou obchodní komoru a požádali o kontakt na pana Kua, protože Autoland Technology dělá průmyslovou automatizaci v sektorech, které nás zajímají - v medicínském, kosmetickém a dalších. Zkontaktovali jsme se, měli jsme několik hlubších debat a dohodli jsme se. Momentálně je Autoland Technology autorizovaným distributorem našich výrobků na Tchaj-wanu.

Výrobní linky tedy nebyly primárním důvodem, proč jste Autoland kontaktovali?

Nebyly. InoCure se zabývá vývojem a výrobou nanovláken a jeden z důvodů, proč jsem jel se šéfem Senátu na Tchaj-wan, bylo to, že jsme se snažili najít partnera v Asii, který by byl schopný dělat servis našich linek. Autoland naopak hledal partnera pro servisování svých strojů v Evropě.

V jaké fázi debat do toho vstoupily linky na roušky?

Autoland od nás věděl, že máme zájem dodávat materiál k linkám, stejně tak jako to případně celé provozovat, řekli jsme jim to. Stejně tak o našem zájmu vědělo vedení ministerstva průmyslu a obchodu a Senátu. Kuo Li-lin dělal všechno pro to, aby je mohl převzít stát, ale i z velice objektivních důvodů toho nebyl schopen. Tak se během listopadu pan Kuo obrátil s nabídkou na nás.

V čem byl problém na straně státu?

Ten největší a hlavní spočíval v tom, že firma Autoland Technology chtěla vytvořit okolo linek nějakou silnou základnu, aby měly stroje využití a dostatek kvalifikovaných lidí okolo i v nepandemické době. Zkrátka, aby na linky pak rozhodně neusedal prach. Což bohužel naše státní instituce nebyly schopny zajistit. Médii proběhl nápad, že by se o linky starali třeba vězni, protože ukázat na jednu soukromou firmu a dát jí pět výrobních strojů jen tak nejde kvůli legislativě České republiky i EU. I logisticky je to náročná operace, musíte mít obrovské množství materiálu, velké haly, dostatek lidí. Udělat to dobře bylo reálně pro stát téměř neproveditelné.

Stát se na požadavky Autolandu vymlouval. Co specifického chtěla firma po vás?

Požadavky Autolandu nebyly nijak náročné. Chtěli, aby na Tchaj-wan přijeli na zaškolení ti lidé, kteří by pak linky měli na starosti, což je logické, protože ty stroje jsou složité. Pan Kuo dál požadoval, aby materiál do linek pocházel z Česka, případně z okolních států, protože při narušení dodavatelských tras by byla životaschopnost projektu malá. A velký požadavek byl, aby pět procent produkce šlo na humanitární účely.

To znamená vyrábět tuhle část respirátorů nebo roušek zdarma?

Ano, to byla podmínka Autolandu. Jedná se o pět procent měsíční produkce a my jsme se k tomu zavázali. Odběratelem přitom nemusí být stát, my to dokonce ani nechceme dávat státu, ale přes Česko-tchajwanskou komoru nebo Senát těm potřebným, kteří nemají na ochranné pomůcky nárok ze státních hmotných rezerv. Chceme pomůcky dodávat do škol, neziskovým organizacím, sociálním službám.

Kvůli projektu jste se spojili s pražskou firmou Good Mask. Za jakým účelem?

My jsme s Good Mask navázali spolupráci už před tím, protože zatímco my vyvíjíme nanovlákna do respirátorů, oni je vyrábějí. Je to momentálně největší výrobce respirátorů v České republice, ačkoli firma vznikla teprve loni na jaře. Když se tedy začala ukazovat možnost převzetí tchajwanských linek jako reálná, začali jsme se o tom bavit s Good Mask - a ti se tvářili nadšeně. Nyní mají výrobní kapacity na úrovni 250 tisíc respirátorů denně, s tchajwanskými stroji se ztrojnásobí - kapacita všech čtyřech linek by měla být až patnáct milionů respirátorů měsíčně. Klíčové ale je, že linky Autoland Technology přinášejí zásadní inovaci.

Jakou přesně?

Na jednu linku bude stačit jeden a půl člověka na obsluhu, zatímco na stávajících linkách pracuje zhruba deset lidí. Ti lidé zároveň budou muset být kvalifikovanější. Seřizovači nebudou mít úplně banální práci z pohledu toho, že výroba je plně automatizovaná, má spoustu mechanických dílů, které se musí jemně dolaďovat, aby respirátory, které budou padat do nějaké sběrné nádoby, byly v maximální kvalitě. Je tedy skvělé, že se budou vytvářet kvalifikovaná pracovní místa.

Vy jste byl v prosinci tři týdny na Tchaj-wanu na školení v Autoland Technology. Co jste se učili?

Byli jsme tam dva, já a náš hlavní konstruktér, nejvíc technicky kvalifikovaný člověk. Seznamovali jsme se s linkami. Nebylo to ale jen o klasických seřizovacích pracích, třeba jsme do detailu procházeli software, abychom všechno dokázali správně nastavit, rozuměli stroji v jeho celistvosti a z linek vycházely skutečně kvalitní pomůcky. Tchajwanci nám tu linku dokonce rozebrali na šroubky a museli jsme ji celou zase sestavit.

Jako test?

Ano, celý stroj rozmontovali a ještě nám záměrně pomíchali některé součástky. A na konci jsme měli ještě písemný test, v angličtině.

S jakými typy otázek?

Třeba co udělat, když levé ouško respirátoru je v nesprávné výšce vůči pravému.  Všechny odpovědi v testu musely být správně, naštěstí jsme to zvládli.

S firmou Good Mask jste kvůli tchajwanským linkám založili Evropské centrum pro výzkum a výrobu respirátorů. Co si máme představit?

Evropské centrum pro výzkum a výrobu respirátorů jsme založili zejména z toho důvodu, abychom zajistili zmíněnou humanitární výrobu. Centrum bude příjemcem linek, bude je mít ve vlastnictví a fyzicky budou v Praze v Kunraticích v sídle Good Mask, protože firma má dostatečně velkou halu a certifikát k výrobě ochranného respirátoru FFP2. Na tchajwanských linkách budeme vyrábět hlavně je, protože nejlépe ochrání proti koronaviru - ale můžeme je stejně tak využít pro výrobu roušek.

Jaká bude ekonomická rozvaha věci?

Bude to normální byznys. Máme to propočteno tak, že oba partneři budou muset dávat poměrně značnou část marže, aby se těch pět procent zdarma zaplatilo. Ono se to nezdá, ale materiály, které se používají pro výrobu nanovlákenných pomůcek, nejsou levné. V každém případě respirátory musí být cenově konkurenceschopné čínské konkurenci, to je naše červená linie.

Jakou koncovou cenu odhadujete?

Cena nanovláknového respirátoru musí být někde okolo 40 až 50 korun za kus. Cokoli nad to by snížilo dostupnost občany. A my chceme, aby respirátory byly především dostupné běžné populaci. Prodejní ceny jsou v současné době někde na úrovni pětinásobku toho, za co je vyrobíme my. Zpočátku také chceme rozdávat respirátory zdarma. Každému, kdo si řekne, nabídneme balení po deseti kusech, spustíme k tomu i speciální web, kde to půjde zdarma objednat.

Kdy přesně by měly linky dorazit do Česka a vyrobit první respirátory?

Dvě linky se už momentálně plaví po oceánu sem k nám. Předpoklad je, že by měly dorazit někdy mezi 10. až 20. únorem tohoto roku a my pak předpokládáme, že bychom stroje mohli mít do týdne zprovozněné a začít výrobu. V tom momentě už by měly vyjet první respirátory pro koncové uživatele. Doufáme, že to všechno bude ještě před koncem února.

Výše jste řekl, že jste se zúčastnil cesty šéfa Senátu Vystrčila na Tchaj-wan. V čem pro vás cesta byla důležitá? O daru výrobních linek jste se dozvěděl z novin po návratu z ostrova…

My jsme v InoCure už nějakou dobu přemýšleli, ve které asijské zemi si budeme hledat partnera. Tahle cesta nás ubezpečila v tom, že Tchaj-wan je to správné místo. Bez té cesty bychom pravděpodobně neměli odvahu při naší velikosti vůbec do podobného projektu jít. Jsme firma, která je stále ve startupovém stadiu. Je nás okolo dvaceti a zakládáme si spíš na tom, že dokážeme vyvíjet nové věci, dokážeme to dělat rychle a rychle je také uvádět do praxe. Nejsme velká fabrika s dlouhou tradicí. Vystrčilova cesta nám dala vzpruhu a teď věříme, že se díky spojení s tchajwanským partnerem vyšvihneme ze startupové fáze do světa normálního byznysu.