Čižinský: Snad pojedeme dál bez ODS i bez ANO

Sledujete předvolební průzkumy? A věříte jim?

Tak průzkumy jsou průzkumy a výsledek je výsledek. Pro mě jsou důležité trendy a ty, pokud vím, se vyvíjejí tak, že SPOLU v Praze klesá, naopak Praha Sobě a Piráti rostou a Starostové jsou nad pěti procenty. Z toho pro mě plyne, že pokračování koalice, tak jak vedla Prahu čtyři roky, je realistické.

Opravdu? Ve stávající sestavě, i když část Spojených sil odešla do tábora ODS a SPOLU?

Ano, ve spojenectví nás s Piráty a STAN.

V průzkumu volebního potenciálu jste naposledy jako Praha Sobě vyšli až čtvrtí, obě pražské opoziční síly – ODS i ANO – jsou před vámi. Není to pro vás po čtyřech letech u moci zklamání? Špatná vizitka?

To si řekněme až po volbách. Když se podívám na stejný průzkum před čtyřmi lety, tak nám dával potenciál 15,5 procenta a ve volbách jsme dostali 16,5 procenta. Byli jsme jediní, kdo svůj potenciál přečerpal. To proto, že tyto průzkumy mají velmi omezenou možnost zachytit občanské kandidáty a subjekty, kteří nejsou celostátní. Mnozí lidé si na subjekty našeho typu vzpomenou, až když jsou rozeslané volební lístky. Kdybychom znovu potenciál přečerpali tak jako před čtyřmi lety, směřovali bychom někam k 23 procentům, což je - myslím - velmi slušný výsledek.

I tak jsou ale karty podle průzkumu rozdány pro vaši preferovanou koalici o něco hůř než před čtyřmi lety.

Kdyby se průzkum proměnil v hlasy v takovém poměr, jako posledně, tak Piráti dostanou nějakých 14 procent a STAN 10 procent. To je dohromady s námi 47 procent. A protože nějaké hlasy vždy spadnou pod stůl, mělo by to na většinu mandátů stačit. Také teď ve finále začala hodně šílet dezinformační scéna. To množství pomluv a letáků, které proti nám a Pirátům chodí do schránek, mě to vede k úvaze, že i konkurenci vycházejí jejich detailní průzkumy pro nás dobře. Kdyby nevycházely a setrvání koalice by nebylo realistické, nikdo by tolik peněz zbytečně neinvestoval.

Nemůže jít už o standardní část boje, jako se to dělo Pirátům i loni před volbami do sněmovny?

Je to možné. Ale ta intenzita mně signalizuje, že si stojíme dobře a že stávající koalice může pokračovat.

Co když to nevyjde?

Už jsme jasně řekli, že úplně vylučujeme koalici s ANO. A pak uvidíme. Bude záležet, koho voliči pošlou do zastupitelstva za SPOLU.

Považujete za taktické zdůrazňovat, s kým spolupracovat určitě nechcete?

Myslím, že by to voliči měli vědět. Že to pro ně bude důležitá informace – Praha Sobě nepůjde s ANO, zatímco SPOLU si s ANO rozumí. Na Praze 7, když jsme se vymezovali proti někdejší partě ODS, jsme to dělali stejně a uspěli jsme.

Odkud víte, že podpora SPOLU klesá?

Jsou to neoficiální informace, které mně různí lidé vzkazují.

SPOLU ale stále vypadá jako jasný favorit, Bohuslav Svoboda má jako primátor v Tipsportu kurz 1,45 a vy i Zdeněk Hřib 5. Když vyhrají, o koalici se jim bude vyjednávat lépe, nebo ne?

Koalici sestaví ten, kdo bude mít většinu. Doufám, že to nebude SPOLU a ANO. V případě ANO lze předpokládat, že v jejich neprospěch zahraje i termín voleb.

Proč?

Spoustu lidí je zvyklých volit až v říjnu, na tento víkend už mají program. Voliči ANO nebo SPD nejsou tak disciplinovaní. To je známá zkušenost z každých voleb – čím vyšší volební účast, tím lepší výsledky těchto stran.

Když se ohlédnete za posledními čtyřmi roky, neutekly vám až moc rychle?

Já ten pocit úplně nemám. Běží nám investice za 20 miliard a soutěží se za dalších 30 miliard. Rozběhli jsme věci, jako je metro D, nové tramvajové tratě, nové mosty, přípravu vnitřního silničního okruhu, Průmyslový palác. Objemy investic jsou o čtvrtinu vyšší než v předchozím volebním období. Tím pádem by šlo vlastně říct, že máme stejné výsledky, jako bychom fungovali pět let. Staveb bude přibývat a tempo se ještě zrychlí. Velkou změnu vidím v tom, že se připravují nejen stavby, na které město momentálně má, ale i ty, které dlouhodobě potřebuje. Když nedostaneme důvěru, zůstane tu kus práce, na kterou bude moci někdo jiný navázat.

Jak si vysvětlujete, že to, o čem mluvíte, není v průzkumech vidět víc? Že nejste jasní favorité?

Nejsme celostátní subjekt a pro voliče je těžší si nás při dotazování vybavit.

Jak byste reagoval na námitku některých vašich příznivců, že jste po desetiletích vlády ODS měli jedinečnou šanci otočit město viditelně někam jinam, ukázat jiný směr, ale že žádný velký obrat nenastal a pro ODS je tím pádem snazší se vrátit?

Obrat nastal. Například v sociální oblasti. Lidé s postižením a senioři se dřív tak jako za komunismu vyváželi ven z Prahy. Domy pro seniory nebo pro děti s postižením vlastněné Prahou nebyly v Praze, ale třeba až někde v pohraničí. To se úplně otočilo, v plném proudu jsou třeba práce na novém objektu s byty pro děti s těžkým autismem.

Došlo k takovým obratům i u jiných témat? U těch, které budou hrát u voleb prim?

Praha jako město přestala prodávat byty. Nepodařilo se nám totéž udělat pro městské části, to ještě zbývá udělat. Když se to povede, bude to pro všechny pražské politiky impuls, aby v sobě znovu našli motivaci stavět nájemní byty. Protože pokud máte pocit, že váš nástupce takto postavené domy prodá, nebudete se s jejich stavbou namáhat. Na Praze 7 jsme soutěž na stavbu jednoho takového domu právě zahájili.

Nastal nějaký obrat v dopravě?

Určitě se změnil přístup k chodcům a k bezbariérovosti. Tam, kde se 40 let všichni báli přechod udělat, aby nikoho nenaštvali, teď přechody jsou. A v čem podle mě nastal zásadní obrat, je to, co ukázala kauza Dozimetr. Dnes Prahu vedou politici jako náš Adam Scheinherr, kteří nepravosti typu Dozimetr řeší jinak, než bývalo zvykem. Z toho plyne i důležitá věc směrem k volbám – že voliči by neměli sledovat jen programy, ale i lidi, kteří za nimi stojí.

Když tuto kauzu zpětně hodnotíte, nic byste na vašem postupu neměnili? Nebyla chyba spolupracovat tak dlouho na magistrátu s někým, o kom jste věděli, že je problematický, a pomáhali jste s jeho usvědčením?

Ne, neměnil bych na tom nic. Takto jsme mohli dál dělat svoji práci a podezření nechat na policii. Dali jsme prostor tomu, aby se ve finále ukázalo, kdo a jak v případu figuroval. Jiný postup by vedl leda k tomu, že by všichni aktéři Dozimetru dnes měli ještě větší moc.

V programu máte – podobně jako ostatní – na prvním místě dopravu, kterou zároveň vaši oponenti zjevně považují za vaše slabé místo. Vyčítají vám útlak automobilistů a zhoršování průjezdnosti. Z reakcí veřejnosti se někdy zdá, že jde o hodně silný proud, kde opozice cítí podporu. Čím to je?

My jsme se zastali utlačovaných chodců. To je třeba přiznat a jsem na to hrdý. Člověk v určitých fázích života prostě nikým jiným než chodcem nebo uživatelem MHD být nemůže. Jinak se ale snažíme pískat rovinu.

Mnozí Pražané mají pocit, že ne – že straníte třeba cyklistům, čímž dopravu jen komplikujete. A opozice považuje za taktické vám to připomínat.

Uvidíme. Každý řidič, který se nad tím zamyslí, chápe, že je pro něj výhodné, když ostatní co nejvíc jezdí na kole. A tolik kritizované cyklopruhy jsou tu mimo jiné proto, že na nich není nutné hlídat dnes odstup 1,5 metru. Iniciativa, aby tento odstup byl zaveden povinně, je stará už čtyři roky, já jsem u ní ve sněmovně byl už v minulém volebním období a v Praze jsme se na ni začali včas připravovat.

Kde se tedy bere to napětí a nevraživost, která je teď i v kampani dobře vidět?

Vnímám to jako typickou snahu společnost na nějakém tématu rozdělit. Postavit dvě skupiny proti sobě a z toho potom těžit politický zisk. To my dělat nebudeme.

Jak velké šance dáváte uskupení Motoristé sobě?

Moc jim přeju, aby měli 4,8 procenta.

Ukázkou vašeho jiného přístupu k dopravě mělo být uzavření nábřeží v historickém centru pro, jak jste sami říkali, „zbytný tranzit“. V roce 2020 proběhl zkušební provoz, výsledky jste hodnotili pozitivně, ještě loni se váš radní pro dopravu za uzavření stavěl s odůvodněním, že jde i o jistou symboliku. Že oproti dění v Paříži, New Yorku nebo Vídni je uzavření nábřeží jen „prd“. Výsledkem ale je, že se nestal ani avizovaný „prd“. Smetanovo nábřeží je zrekonstruované a tranzit jezdí dál. Nebyla chyba takto vycouvat a zahodit příležitost, aby Pražané mohli změnu vidět a ocenit?

My nechceme být sociální inženýři, to je potřeba říct. Útlum tranzitu měl spojitost primárně s provozem tramvají na Malé Straně a na Smetanově nábřeží. Pokud se budou tramvaje dál zpožďovat, je třeba to řešit a je úplně legitimní začít tranzit omezovat.

Nápad na vykázání tranzitu z nábřeží v historickém centru tedy stále žije?

Ano, ale zároveň říkám, že to není výraz sociálního inženýrství. Nejde nám o to něco jen tak z plezíru zakazovat. Nesmí se ale zpožďovat hromadná doprava v centru města, protože když se zpožďuje, vede to k tomu, že víc lidí usedá do aut a město se dál ucpává. To je úplně logické.

Mělo by v Praze jezdit víc, nebo méně aut než dnes?

Praha poroste a poroste i počet aut, ale v současné podobě už není schopna víc aut unést. Proto jsme představili vizi dopravního skeletu. Do auta má ale sedat člověk, který si to dobře rozmyslí a nemá jinou možnost. Jinými slovy: autem má po Praze jezdit člověk, který to potřebuje. Ale má mít i jiné možnosti. I proto jsme spustili stavbu metra D a představili vizi s okružní trasou metra O. Když se nezačne plánovat teď, v době schvalování územního plánu, nebude stát nikdy. Až bude metro O, budou časy dojezdu metrem mnohde kratší než autem.

Kam se posunul přesun lidí z aut do MHD za poslední čtyři roky?

Covid hrál proti městské hromadné dopravě. Teď se to obrací zpátky a je to dobře.

V Paříži na covid zareagovali tím, že radikálně otevřeli město cyklistům i za cenu zabrání mnoha parkovacích míst a stovek kilometrů ulic. Zjevně se to ujalo, starostka, která změny zaváděla, dostala ve volbách skoro 50 procent hlasů. To pro vás není cesta?

My jsme ve fázi, kdy jdeme před voliče s tím, že chceme, aby se nezpožďovala MHD. Že pro cyklistickou infrastrukturu jsme udělali hodně a že teď je potřeba existující cyklopruhy – tam, kde to jde – přebudovat na cyklostezky. A teď nemluvím o cyklostezkách někde bokem v přírodě, ale o bezpečnějším separovanějším prostoru pro cyklisty přímo na silnicích. S tím předstupujeme před voliče a uvidíme, jak rozhodnou.

V programu píšete, že 46 procent Pražanů využívá k pohybu po městě MHD, autem jezdí 23 procent, pěšky chodí třetina, na kole jezdí tři procenta. Když slibujete „pískat rovinu“, znamená to, že tyto poměry chcete zachovat?

Zopakuji, že naší vizí je nebýt sociální inženýr. To znamená nastavit podmínky, aby MHD všude projela, ale potom nenutit lidi, aby používali něco a nepoužívali něco jiného.

Kde končí inženýrství a kde zdravá snaha moderních úspěšných měst popasovat se s tím, že aut je v ulicích už příliš mnoho a že je třeba vytvořit prostor pro nějakou alternativu, jako jsou právě kola?

To my jsme ale přece udělali. Jedna věc je vytvořit infrastrukturu pro cyklisty, v tom se stalo hodně. A teď jsme umožnili, aby lidé tu infrastrukturu používali, zavedli jsme sdílená kola na Lítačku, což zdvojnásobilo počet cyklistů, a chceme v budování infrastruktury dál pokračovat. Ona města, o kterých hovoříte, začala ten proces někdy před 15 lety. A vy po mě chcete, abychom celý tento vývoj přeskočili. Spousta lidí mně říká, že by na kole jezdili, ale že se bojí a že potřebují cyklostezky. A já souhlasím, potřebujeme změnit dnešní cyklopruhy na cyklostezky. Tam, kde to jde.

Váš hlavní protivník Bohuslav Svoboda z ODS jde do voleb s tím, že všechny druhy dopravy jsou si rovny. Jak se to liší od vašeho „pískat rovinu“?

My bereme největší ohled na chodce a bezbariérovost. Rovinu pískáme mezi ostatními účastníky dopravy.

Chcete tedy stávající poměry MHD–auta–chodci–kola zachovat, nebo je chcete nějak korigovat?

Vytváříme podmínky, aby se procenta přelila ideálně do MHD, aby narostly pěší vazby a zároveň umožňujeme nárůst cyklistů, ať už skrz Lítačku, nebo budováním infrastruktury.

Není zvláštní, že opozice tak intenzivně používá dopravu jako hlavní klacek proti vám? Vy ji podáváte jako úspěch, oni jako absolutní debakl – jak to jde dohromady?

Myslím, že to je normální, tak koalice a opozice fungují u mnoha témat. Jiná věc je, jaká je skutečnost. U Barrandovského mostu se opozice také připravovala na náš debakl, předpovídala dopravní katastrofu, ale ta se objektivně nedostavila. Mě vlastně překvapuje, že někdo má tendenci dopravu pořád za debakl vydávat, i když skutečnost je jiná - ať už se díváme na proinvestované peníze, počty nových mostů, nové tramvajové tratě nebo další připravené projekty. U Dvoreckého mostu uběhly od dokončení projektové dokumentace do začátku stavby čtyři měsíce, u Trojského mostu to byly kdysi čtyři roky. Jistě, Dvorecký most je jednodušší stavba, ale i tak je vidět, že oproti našim předchůdcům jsme zkrátka rychlejší.

Kdy tedy bude jezdit metro D a metro O?

Metro D v roce 2028, óčko doufejme o dvacet let později.

V programu slibujete i „kvalitní školy“. Co to pro vás ve zkratce znamená?

Jednak podporu učitelů, aby vůbec mohli v Praze přežít. A pak, když budu mluvit za Prahu 7, tak kromě nové školy, kterou stavíme, podporujeme všelijak vzdělávání učitelů a ředitelů. Hradíme vzdělávací kurzy a moc se nám to osvědčilo. Když se podporuje ředitel školy, který je dobrý, zlepšují se i výsledky školy.

Na pražských školách je leckde vidět nekonečný problém rostoucích měst, že dostupnost škol velmi hapruje, ať už jde o málo míst ve školkách, turistiku s účelovým přehlašováním trvalého bydliště k lepší spádové škole, málo gymnázií. Nešlo s tím udělat víc?

Já byl před osmi lety zvolen starostou Prahy 7 mimo jiné proto, že 60 procent tříletých dětí se tu nedostalo do školky. Dnes je to nula – všechny tříleté děti se u nás do školky dostanou. Stačí sledovat demografická data a včas se připravit. Proto stavíme školky, přebudováváme knihovnu na školku, v letech 2014–2016 jsme to řešili takřka denně.

Proč to neudělá každý, když je to tak jednoduché? Postavit voličům školku, na tom přece nikdo nemůže politicky prodělat.

Je to hodně práce. A když sám sebe přesvědčíte, že za nedostatek školek vlastně mohou rodiče, protože si přehlašují děti, je velmi snadné se na to vykašlat. Navíc postavit školku trvá obvykle pět let. To jste už v dalším volebním období, a ne každý má chuť investovat tak daleko.

Problém s nedostatkem míst roste spolu s tím, jak rostou děti: na konci pyramidy je každoroční trauma stovek, možná tisíců rodin, že se děti nedostanou na gymnázium nebo jinou kvalitní střední školu. Proč jich nemůže být víc?

Souhlas – když se mě někdo zeptá, co se nepovedlo, říkám střední školy. Můžu se začít vymlouvat, že jsme to neměli na starosti, že to měl někdo jiný, ale samozřejmě je to věc naší koalice a je třeba to řešit. V červnu jsme na magistrátu schválili usnesení, ať městské části vytipovávají budovy, které může město koupit a střední školu tam udělat. Na sedmičce už jednu takovou vytipovanou máme.

Co si představit pod vaším slibem „regulace masového turismu“?

Že jsme připraveni regulovat Airbnb, aby nebralo prostě byty z nájemního trhu. Stavební úřady teď mají tendenci rozhodovat tak, že byt je byt a na krátkodobé ubytování je potřeba rekolaudace, to je myslím správné. I my, když zjistíme, že se někde místo bytového domu staví dům určený na Airbnb, tak se odvoláváme.

Jak chcete naložit s developery, kteří – a jejich byznysovou optikou je to asi legitimní snaha – tlačí na co největší využití území bez toho, aby vznikala doprovodná infrastruktura nebo se bral ohled na stávající obyvatele?

To už se děje na úrovni celé Prahy. Změny územního plánu jsou podmíněny kontribucemi developerů, a pokud je příslušná městská část vypnutá, magistrát se toho chopí a s investorem se dohaduje. Samozřejmě máme vysokou inflaci, takže se k výši poplatků můžeme třeba za rok vrátit, ale principiálně nastala v tomto ohledu velká změna.

Jan Čižinský (44) je lídrem pražské iniciativy Praha Sobě, jednoho ze tří subjektů současné celopražské koalice. Od roku 2014 je starostou Prahy 7, kde už dvakrát suverénně vyhrál volby se ziskem více než 40 procent hlasů. Praha Sobě má v celopražské koalici na starosti dopravu, rozpočet, sociální politiku, kulturu a cestovní ruch. Potichu podané trestní oznámení od Čižinského kolegy Adama Scheinherra odstartovalo kauzu Dozimetr, která vyústila v obvinění dalšího z radních Petra Hlubučka za STAN a odhalení korupční sítě.