Chceme do NATO a Rusko to ví, říká náměstkyně gruzínského ministra obrany

Gruzii od Ukrajiny dělí pouze Černé moře. Jak z pozice blízké země, která se zároveň v regionu vyzná, hodnotíte situaci na ukrajinsko-ruských hranicích?

Jsou to náročné časy pro Ukrajinu, Gruzii, NATO, EU - a demokracie obecně. A Gruzie stojí po boku Ukrajiny. Víc než kdy jindy je potřeba spojit síly a stabilizovat situaci. To, co se dnes děje, je jasná eskalace: ruské jednotky jsou na ukrajinských hranicích a existuje tu možnost otevřené války. Zároveň hrozí hybridní konflikt, Rusko k tomu má vše připraveno, mohou přijít kybernetické útoky, dezinformace. Hybridní válku dnes ostatně vidíme na bělorusko-polských hranicích.

Jakou pomoc Ukrajině nabízíte?

Mezi oběma zeměmi probíhá intenzivní dialog, premiéři Ukrajiny a Gruzie se nedávno dvakrát navštívili, stejně tak ministři obrany. Podporujeme Ukrajinu v jejich snahách stát se členem NATO, Gruzie se o to snaží již téměř dvě desetiletí, a když se podíváte na všechny zprávy NATO, uvidíte, že všechny požadavky plníme na výbornou. I tohle tedy sdílíme s Ukrajinci. Každý rok také přijímáme raněné ukrajinské vojáky s jejich rodinami do rehabilitačního centra v Tserovani.

V médiích s objevily uniklé analýzy amerických tajných služeb, podle kterých je možné, že by se ruská invaze na Ukrajinu odehrála začátkem příštího roku. Máte k dispozici stejné informace? Jak pravděpodobný konflikt podle vás je?

Pravděpodobnost otevřené války existuje. Pozorujeme pohyby v regionu a narůstání počtu ruských jednotky na hranicích. Na druhou stranu, přijali jsme protiopatření a ta začínají fungovat. Společným postojem musíme zatlačit našeho severních souseda zpátky.

Gruzie se o členství v NATO snaží dlouho, v roce 2008 na summitu aliance v Bukurešti padl slib, že se jednou členem stane. Nicméně členství Gruzii stále nebylo nabídnuto. Proč to podle vás tak trvá?

Gruzie je skvělý partner NATO. Například do operace ISAF (někdejší vojenská mise NATO v Afghánistánu, pozn. red.) jsme v přepočtu na počet obyvatel  přispívali nejvíc z všech zemí, podíleli jsme se i na dalších misích aliance. A teď při odchodu NATO z Afghánistánu jsme z Kábulu evakuovali pět tisíc lidí. Veřejná podpora členství v NATO a EU je kolem osmdesáti procent. Takže ano: myslíme si, že je načase se posunout, co se týče našeho členství.

Nebojíte se, že gruzínské členství bude odsouváno kvůli obavě některých států uvnitř aliance, že to ke horšení vztahů Ruskem?

Nedávno ruský ministr zahraničí uvedl, že by mělo NATO změnit závěry bukurešťského summitu. Toto falešné snění Ruska ale bylo jasně odmítnuto generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem i ministerstvem obrany USA.

Příští rok se koná summit NATO v Londýně, kde by se mělo jednat právě i o možnosti členství Gruzie. Jak přesvědčujete skeptiky uvnitř aliance, že je dobré, aby se Gruzie stala členem?

Náš nejsilnější argument je, že s námi má NATO spolehlivého partnera pro oblast Černého moře a vyznáme se v dění v regionu. Navíc máme zkušenost s klasickou i hybridní válkou.

Americký prezident Biden minulý týden kvůli dění na východě Ukrajiny telefonoval se svým ruským protějškem Putinem. Ten mimo jiné požadoval záruky, že NATO se nebude dál rozšiřovat na východ. Je podle vás možné s Ruskem komunikovat a jednat tak, aby nakonec gruzínské členství nevnímalo jako hrozbu?

Každá země má právo zvolit si vlastní budoucnost. Moje země udělala civilizační rozhodnutí, že chce patřit na Západ - a to je nezvratitelné. Dnes je dvacet procent Gruzie okupováno Ruskem, a ačkoliv s nimi nemáme diplomatické vztahy, existují kanály, skrze které můžeme komunikovat. Nic neskrýváme, Rusko ví o naší ambici integrovat se do euroatlantického prostoru.