Bezletová zóna je v zásadě střet mezi NATO a Ruskem, riskovali bychom jadernou eskalaci

“Není potřeba být alarmistický, jaderná válka je stále nepravděpodobná. V krizi, kde spolu jednotlivé strany málo komunikují, se ale toto nebezpečí vždy zvyšuje,” říká český odborník na jaderné zbraně Michal Smetana z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově, jehož texty vycházejí v předních západních akademických časopisech.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do stavu “vysoké pohotovosti”. Co jeho prohlášení znamená?

Reálně to nemusí být v tuto chvíli žádná zásadní změna. Rusko - stejně tak jako USA - má část svého jaderného arzenálu permanentně ve vysoké bojové pohotovosti, například mezikontinentální balistické střely může použít v řádu nižších desítek minut. V tomto smyslu stav vysoké pohotovosti funguje permanentně. Co se teď například teoretický může dít, je to, že Rusko třeba vyšle na moře víc jaderných ponorek, které nejsou vždy všechny v operativním nasazení. Totéž platí pro strategické bombardéry, na které mohou být naloženy jaderné zbraně, které jsou jinak na leteckých základnách nebo v centrálním skladu. Může se jednat i o dílčí změny v pohotovosti systému řízení a velení, které pro nás nejsou z venku viditelné. Prohlášení je tak potřeba číst hlavně jako signál, kterým Putin vzkazuje západním státům a NATO svoje odhodlání, že pokud by došlo k další stupňování konfliktu, například přímému střetu mezi NATO a Ruskem, je na stole i možnost eskalace na jadernou úroveň.

Vladimir Putin ale jako jeden z důvodů k větší pohotovosti uvedl západní sankce.

Ano, to spoustě analytiků přišlo zajímavé, spíš se čekalo, že jako důvod zmíní například dodávky zbraní a vojenského materiálu. Teoreticky svým prohlášením mohl Putin reagovat například i na debatu o možnosti vyhlášení bezletové zóny a jejím udržování, což by de facto znamenalo vojenský střet mezi letadly Ruska a NATO.

Možnost zřízení tzv. bezletové zóny, tedy kontroly nad ukrajinským vzdušným prostorem ze strany NATO, se občas v západní debatě objeví, jak tento návrh vnímáte z pozice experta na jadernou eskalaci?

Pokus o zřízení bezletové zóny by v tuto chvíli znamenal prakticky jistý vojenský střet NATO a Ruska se vším, co k tomu patří – tedy především rizikem dalších eskalačních kroků, v té nejhorší variantě právě až na jadernou úroveň. V současné debatě se občas objevují i výrazně absurdnější návrhy, jako například preventivní zničení ruských jaderných zbraní, což je nemožné provést bez dramatických ztrát na životech potenciálně v řádu desítek či stovek miliónů, protože Rusko stejně tak jako USA je schopno případný první útok vrátit – což mu umožňuje jako velikost arzenálu, tak jeho diverzifikace směrem k různým typům strategických nosičů včetně velmi těžko zasažitelných jaderných ponorek.

Co je dalším nebezpečím kromě bezletové zóny?

Velmoci během studené války si dávaly velký pozor na jakékoliv krize, aby ideálně nedošlo k přímému vojenskému střetu, který by mohl vést k nekontrolovatelné eskalaci. Vždy zde hrozí riziko, že se dostanete do spirály, kdy jedna strana reaguje na druhou, špatně si vyhodnotí některé kroky - a v jednu chvíli to vyeskaluje až na jadernou úroveň. Není potřeba být alarmistický a lidé by se teď neměli stresovat rizikem jaderné války, která je stále velmi nepravděpodobná, nicméně jedna z variant, jak by k ní teoreticky mohlo dojít, je právě miskalkulace. V krizi, která je nepřehledná, kdy je všude “mlha války” a aktéři spolu příliš nekomunikují, se toto nebezpečí vždy výrazně zvyšuje. Bezletová zóna a podobné návrhy pak z mého pohledu představují obrovské riziko, což si naštěstí i státy NATO dobře uvědomují a velmi dobře veškeré kroky zvažují.

Spojené státy na ruské vyhlášení stavu pohotovosti zareagovaly odsouzením a prohlášením, že USA na “vyšší jaderný stupeň” nepřeřadí. Je to správná reakce, nebo by se Rusku naopak mělo ukázat, že Západ je připraven reagovat stejně tvrdě?

Určitě je to správná reakce. Veřejnost chce často vidět odpověď skrze tvrdá gesta, ale USA dávají najevo, že jsou klidný a strategický hráč, a naopak že Rusko je neodpovědný aktér, který do situace míchá zbraně hromadného ničení. Navíc to nic nemění na zmíněné operační realitě, USA nemusí přeřadit na vyšší stupeň, aby byly schopné rychlé reakce směrem k použití vlastního strategického arzenálu, pokud by bylo potřeba. A Rusko toto dobře ví.

Co přesně víme o tom, kdy by bylo Rusko případně ochotné jaderné zbraně použít? Co říká ruská jaderná doktrína?

V oficiální doktríně se mluví o použití v případě ohrožení Ruska, konkrétně je tam několik podmínek: Pokud by na Rusko útočily balistické střely, jaderné zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení, pokud by někdo útočil na kritickou infrastrukturu pro kontrolu jaderných zbraní, nebo pokud by byla ohrožena sama existence Ruska jako státu. Tak je to v oficiální doktríně, ale to není nic, co by se nedalo v krizové situaci pružně změnit - a někteří lidé na Západě se obávají, že ta hranice může být i níž.

Jak by měl Západ reagovat v situaci, kdy se vyhrožuje a vydírá použitím jaderných zbraní?

Myslím, že reaguje dobře, protože na tyto podmínky nepřistupuje. Putin dobře ví, že jaderné zbraně má i NATO, přičemž jedním z jaderných států aliance jsou i USA, které jsou minimálně stejně dobře vybavené jako Rusko. Nejvíc se vyplatí dál vytvářet nátlak na Putina skrze ekonomický tlak a podporu Ukrajiny - a udržovat zároveň prostor pro dohodu, která by ideálně měla být samozřejmě co nejlepší pro Ukrajinu. Západ si ale ničím nepomůže, když bude sám chrastit jedinými zbraněmi, pro nás je síla v tom být ten zodpovědnější.

Bude si Putin dál vypomáhat jadernými hrozbami?

Odteď už to bude viset ve vzduchu. Řada jaderných odborníků se bojí eskalace, která by vznikla v okamžiku, kdy by byl Putin zahnaný do kouta a hrozila mu zásadní porážka. I z tohoto úhlu pohledu je zásadní snažit se co nejvíc předejít nějaké miskalkulaci. Pokud se to pro Rusko bude situace vyvíjet špatně, válka se bude protahovat, bude mít ztráty a NATO bude dál stupňovat tlak, tak Putin se teoreticky může rozhodnout i pro jadernou eskalaci, pokud by jako jedinou alternativu viděl konec jeho režimu a tím pádem i jeho samotného. Proto všichni experti věnující se jaderným zbraním říkají: Ano, buďme tvrdí na Rusko, ale zároveň mějme na paměti, že jakkoliv nepravděpodobná jaderná eskalace je, to riziko je momentálně větší než kdykoliv v posledních dekádách.

Mluví se o tom, že Vladimír Putin ztratil zábrany a chová se neracionálně. Nakolik je to problém v situaci, kdy kontroluje jaderné zbraně?

Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Thomas Schelling vždy tvrdil, že když pracujete s jadernými zbraněmi a jaderným odstrašováním, je nejlepší strategie dávat najevo právě to, že jste do nějaké míry iracionální. Můžete totiž signalizovat, že jste ochotný dělat kroky, které druhé straně nedávají racionálně smysl. Dávat najevo iracionalitu je poměrně dobrá strategie, což opakovaně vidíme také na případu Severní Koreje. Koneckonců i Američané se k tomuto druhu signalizace uchylovali například za prezidentování Richarda Nixona, kdy sovětským diplomatům opakovaně naznačovali, že má záchvaty vzteku, je ovládaný silnými emocemi a nelze ho kontrolovat.

V posledních týdnech se připomíná, jak se Ukrajina vzdala jaderných zbraní po rozpadu Sovětského svazu, výměnou za což jí Rusko dala bezpečnostní záruky. Byla by dnes situace jiná, kdyby se Ukrajina zbraní nevzdala?

Když se rozpadl Sovětský svaz, tak sovětské jaderné zbraně zůstaly ve čtyřech nástupnických státech: Rusku, Ukrajině, Bělorusku a Kazachstánu. Ukrajina k nim neměla přístupové kódy, v tomto směru kontrola nad nimi zůstala v Moskvě, nicméně to nebyla technologicky nepřekonatelná překážka. Existuje každopádně mnoho důvodů, proč jaderným arzenálem reálně nikdy nemohla efektivně disponovat. Abyste jaderné zbraně mohli používat, potřebujete celou infrastrukturu, která je ekonomicky velmi náročná, a tehdejší Ukrajinu by to nejspíš finančně zruinovalo – mimo jiné i proto, že by na ni Spojené státy a mezinárodní společenství téměř jistě uvalily ekonomické sankce. Rusko tehdy také dalo najevo, že kdyby si zbraně Ukrajina chtěla nechat, použilo by proti Ukrajině vojenskou sílu - a to dřív, než by Ukrajinci stihli nad zbraněmi získat efektivní kontrolu. Takže představa, že Ukrajina dnes mohla být jaderný stát, moc nedává smysl. To samozřejmě nemění nic na tom, že Rusko flagrantně porušilo závazky, které Ukrajině tehdy dalo v Budapešťském memorandu z roku 1994 včetně záruk ohledně ukrajinské teritoriální integrity.