Proč Putin ještě navždy nevyřešil ukrajinskou otázku
Timothy Snyder: cílem války je znovunastolení světového řádu v nové epoše ruské nadvlády nad poníženým Západem
Jestli bylo hlavním cílem Vladimira Putin rychle porazit Ukrajinu a zmocnit se jí, tak v tomhle plánu zatím neuspěl. Ukrajina po pěti dnech války uvádí následující čísla: zabitých bylo čtyři a půl tisíce ruských vojáků, sestřeleno dvacet devět stíhaček a stejný počet helikoptér, zničeno sto devadesát jedna tanků, šedesát cisteren, osm set šestnáct obrněnců, jeden ostřelovací systém BUK a další.
Rusko několik dní trvalo na tom, že nemá žádné ztráty, až nedávno připustilo několik mrtvých. Došlo k tomu poté, co ukrajinská strana začala zveřejňovat jména zastřelených ruských vojáků, a zároveň se po nich začali shánět jejich rodiče. Sami Ukrajinci hlásí několik stovek mrtvých vojáků, další stovky civilních obětí včetně dětí. Rusové jim měli zničit tisíc sto čtrnáct vojenských objektů, tři sta čtrnáct tanků a obrněnců, padesát sedm raketometů a sto dvacet jedna děl. Údaje ani jedné ze stran ale nelze nezávisle ověřit.
Vladimir Putin původně počítal s nečekaným přepadením Ukrajiny, ale datum zveřejnili Američané, předali je spojencům v NATO a odsud uteklo do médií, a tak musel invazi posunout. Moskva kvůli tomu přišla o moment překvapení. První dny invaze navíc provázejí logistické problémy. Na sociálních sítích jsou dostupná videa, kdy někteří ruští vojáci přiznávají, že neví, kam přesně jedou, jejich vozidlům dochází benzín – mediálně známá už je příhoda, že šli zeptat na ukrajinskou policejní stanici, kde ho natankovat.
Rusku se zatím nepodařilo dobýt ani jedno z klíčových ukrajinských měst, byť v posledních dnech se tvrdé boje vedly o Charkov. Ukrajinští představitelé uvádějí, že při nich zahynuly desítky lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Znovu byl těžce ostřelován i Kyjev. V hlavním městě se má nacházet čtyři sta ruských speciálně vycvičených vojáků z tzv. Wagnerovy armády, o nichž prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že ho mají zabít. Přes víkend tu byl proto vyhlášen úplný zákaz vycházení.
Původní záměr dobýt s pomocí pěti tisíc ruských výsadkářů Kyjev během jedné noci každopádně selhal. Ukrajinská armáda výsadek potlačila, Rusku se nepodařilo ovládnout vládní budovy, dosadit proruskou vládu a získat zemi pod kontrolu. Jak v téhle souvislosti upozornil analytik mezinárodní investigativní skupiny novinářů Bellingcat Christo Grozev, několik ruských médií zhruba ve stejnou dobu zveřejnilo esej, že Putin „navždy vyřešil ukrajinskou otázku“. Článek měl být publikován při převzetí země, jenže vývoj byl pomalejší, když se Ukrajina postavila na odpor.
Esej, podle všeho dopředu schválená Kremlem, byla zřejmě předčasně odkliknuta omylem a vzápětí byla stažena. Její obsah každopádně ukazuje skutečné Putinovy cíle na Ukrajině – plné ovládnutí země. „Popsané cíle jsou zničení ukrajinské vlády, kontrola celého ukrajinského území, konec ukrajinské suverenity a řešení ukrajinské otázky,“ analyzoval dokument americký historik Timothy Snyder na svém twitterovém účtu. „Dá se očekávat vytvoření rusko-ukrajinsko-běloruské entity a znovunastolení světového řádu v nové epoše ruské nadvlády nad poníženým a rozděleným Západem.“
Otázka je, jak snadno to půjde. Analytik Evropských hodnot Martin Svárovský v téhle souvislosti upozorňuje na další problémy ruské armády na Ukrajině. Mluví o tom, že se Putin s generalitou nerealisticky soustředil na rychlé dobytí Kyjeva nebo jeho pád po obklíčení. „U Rusů se začínají ukazovat slabiny – slabý trénink, stále vysoký podíl branců, nedostatečná logistika,“ uvádí Svárovský. Rusko si zatím nevede nejlépe ani v informační válce, i když do téhle oblasti investovalo v minulosti značné prostředky. Další analytici přidávají i špatný stav techniky, nepřipravenost na dlouhé boje, z čehož plynou zásobovací potíže, ale i špatné zpravodajské informace, chybné vyhodnocení nálad Ukrajinců a přeceňování vlastních sil – což bývá problémem všech velkých zemí.
Jeden z představitelů Charkova v ruštině vysvětloval, že tam ruské obyvatelstvo likvidují ruští vojáci - což neposiluje Putinův argument, že „speciální operací“ je potřeba zničit ukrajinské „fašisty“. To samozřejmě neznamená, že Putin nakonec nemůže uspět. Do bojů stále nebyli nasazeni všichni z téměř dvou set tisíc jeho mužů shromážděných na ukrajinských hranicích, ve větší míře nebyly použity ani stíhačky a námořnictvo.
Taktika boje se teď však podle vojenských expertů musí změnit, jestli Putin nechce prohrát. Z ruské strany se tak dá očekávat mnohem těžší ostřelování a boje, nasazení většího množství vojenské síly a převzetí Ukrajiny hrubou silou prostřednictvím demoralizace obyvatelstva. Faktem ale také je, že na druhé straně stojí vysoce motivovaní ukrajinští vojáci a dobrovolníci, kteří se nechtějí vzdát.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].