Street Law: Takovouhle obhajobu jsem ještě neslyšel

Budí mě zbytečně hlasitej budík. Su vyčerpanej a bolí mě hlava. Celej víkend jsem totiž strávil v Krakově u kamaráda na Erasmu, tři dny v kuse jsme hráli piškvorky. Pomalu se šoupu do obýváku a jdu si udělat snídani. Žvýkám chleba a nepřítomně koukám na Dobré ráno s televizí. Studium práv v Praze mám okořeněný učením na středních školách v rámci programu Street Law. Už za hodinu mám být na mým milovaným mateřským gymplu, dneska povedu dvě simulovaný soudní jednání a jednu hodinu na azylový právo.

Vcházím do staré známé budovy a jdu přestavět školní halu na soudní síň. Postupně se do improvizované soudní síně hrnou první studenti, převlékají se do formálního oblečení. Původně jsem pro ně měl nachystaný soudní taláry půjčený od právnické fakulty, ty jsem ale zapomněl ve vlaku. Nenašly se ani po asi dvaceti telefonátech, takže si je teďka pravděpodobně užívá nějakej typan na východním Slovensku.

Na pořadu dne je fiktivní případ sexuálního obtěžování mladé slečny spolužákem. Skupina děvčat z řad veřejnosti už vybaluje transparenty MeToo. Skáču na malé pódium a skřehotavým hlasem, kterej jsem ztratil už v sobotu okolo čtvrté, seznamuju studenty s programem simulovaného soudu, tzv. moot courtu. Když už jsou všichni nervózní a soustředění, aby odehráli svoji roli, předávám slovo ctihodnému soudnímu senátu.

K řečnickému pultíku jde jako první vypovídat pan obžalovaný. Barvitě líčí, že by spolužačku nikdy nemohl obtěžovat, poněvadž je homosexuál. Že naopak on je obětí šikany, protože ho jeho fanaticky konzervativní křesťanská spolužačka dlouhodobě osahává, a tím ho tyranizuje. Poškozenou možná odnesl přehozenou přes rameno na pánské záchody, ale to jen proto, aby před třídou předvedl svoji alfa dominanci, kterou samozřejmě předstírá, protože ve skutečnosti je něžný homosexuál. Podobnou obhajobu jsem u tohohle případu ještě neslyšel. Hodinka a půl utekla jako voda a už si po závěrečných řečech beru kluky ze soudního senátu bokem a jdeme sepsat rozsudek. Do dalšího soudu mi zbývají asi tři minuty, klukům výpověď obžalovaného přišla vztaženo k dalším svědectvím mimo, takže: vinen.

Druhé kolo, o rok starší studenti, stejný případ. Tahle třída je mnohem samostatnější, nemusím tolik vstupovat do průběhu hlavního líčení, dělají míň procesních chyb. Obhájci i státní zástupci si dali s přípravou fakt záležet, když pokládají otázky svědkům, tak teatrálně chodí soudní síní, u toho mávají připravenými materiály, asi to viděli v nějakým americkým filmu. Mluví pěkně, tak to nechávám být, stejně už po třetím svědectví zůstávají na místě. Zase nestíháme, v posledních minutách sepisujeme stručné odůvodnění zprošťujícího rozsudku, klasicky v pochybnostech ve prospěch obžalovaného. Obě třídy byly moc šikovný. Utíkám zpocenej na další hodinu a mám z nich radost.

Tuhle třídu jsem ještě neučil, těším se, protože pro ně mám zbrusu novou hodinu uprchlickýho práva. Hned jak se vřítím do třídy, je nechávám posadit do kroužku, ať jsme víc v kontaktu, ať nechají smartfouny v lavicích. Závěrečná aktivita s posuzováním, zda mají osoby v příbězích nárok na azyl nebo na doplňkovou ochranu, nakonec zabírá mnohem míň času, než jsem čekal. Přesto jsem hodinu zase přetáhl a to už doslova běžím na vlak. Ten samozřejmě nestihnu. Cestou do Prahy na mě asi půl hodinu mluví starší paní, pořád se mi omlouvá, že mě otravuje, ale že se potřebuje vykecat. Ptá se mě, co budem s tím vším špatným ve světě my mladí dělat. Odpovídám jí, že to je všechno složitý.

V osm se dostávám na byt a už se těším na ranní hodinu procesního práva na fakultě s kantorem, kterýmu jsem z celýho semestru zatím rozuměl jen řečnickou otázku z první hodiny: “Co je to soud?” Ta má, řekl bych, až filosofickej rozměr. V devět usínám sladce jako mrtvola a su spokojenej, protože jsem mohl aspoň trochu přispět k tomu, aby se u nás jednou učilo líp.

Autor je studentem PF UK

Sloupek vznikl ve spolupráci s projektem Street Law, který se snaží napomáhat zvyšování právní gramotnosti neprávníků v Česku. Jeho základem je spolupráce mezi právnickou fakultou a školami, veřejnými institucemi nebo neziskovým sektorem. Studenti vyšších ročníků fakulty chystají pod pedagogickým dozorem vyučujících fakulty interaktivní lekce pro žáky a studenty škol. Program se neomezuje jen na právní znalosti, důraz je kladen také na dovednosti a postoje (hodnoty, které právo chrání) a zejména na použití práva v praxi. Projekt se uskutečňuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.