Případ kardinála Pella ukázal smířlivost v praxi

Australským Vrchním soudem (určitou obdobou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR) byl nedávno definitivně osvobozen australský kardinál George Pell, který byl soudy nižší instance shledán vinným ze zneužívání sboristů a odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody. Jeho případ nebyl dlouho jednoznačný: první porota se neshodla na výsledku a Pella shledala vinným až druhá porota, přičemž odvolací soud prvostupňové rozhodnutí nezrušil poměrem hlasů 2–1, kdy pro zrušení hlasoval nejzkušenější trestní soudce. Vrchní soud pak Pella osvobodil všemi hlasy 7–0 s tím, že jednání kardinála nebylo prokázáno bez důvodných pochybností -  čímž soud učinil finální tečku za jedním z nejsledovanějších trestních případů v moderních australských dějinách.

Pozoruhodným tento případ činí vyjádření hlavního svědka, sboristy J., i zproštěného kardinála. Oba se mohou cítit trestním řízením výrazně poškozeni. Sborista může vnímat, že spravedlnosti nebylo učiněno zadost a že pachatel, který jej zneužíval, nebyl potrestán. Velmi jednoduše by mohl tvrdit, že rozhodnutí Vrchního soudu neumožňuje odsouzení pachatelů sexuálního zneužívání, jelikož požaduje příliš vysoký standard dokazování, nebo že mocní nikdy nebudou odsouzeni. Kardinál Pell zase strávil – neoprávněně – přes 400 dní ve vězení a byla proti němu vedena štvavá kampaň některými australskými médii. Byť mu bylo nakonec dáno za pravdu, může jednoduše vnímat proces a věznění za výraznou nespravedlnost.

Mohli bychom tedy očekávat útoky sboristy na kardinála a na Vrchní soud či kardinála na sboristu, nižší soudy a média. Tuto reakci nacházíme ve vyjádřeních třetích osob na Twitteru či v některých sdělovacích prostředcích - představují až nenávistné útoky na George Pella, Vrchní soud či některá média, která Pella dříve velmi silně kritizovala. Sborista i kardinál však reagovali naprosto jinak: s respektem k rozhodnutí soudu a smířlivě.

Přečtěte si celé prohlášení sboristy, ve kterém mimo jiné plně akceptuje rozhodnutí soudu i jeho důvody: V případech sexuálního zneužívání dětí je náročné přesvědčit soud, že k trestné činnosti skutečně došlo, aniž by byl prostor pro pochybnost. Je to velmi vysoký standard na dosažení – těžké břemeno. Rozumím však tomu, že vina musí být dokázána bez důvodných pochybností. Nikdo nechce žít ve společnosti, ve které mohou být lidé uvězněni bez spravedlivého procesu.

Kardinál se podobně ve svém prohlášení snaží vášně tlumit, ne rozněcovat: Necítím zášť vůči člověku, který mne obvinil a nechci, aby mé zproštění vedlo k dalšímu zranění a zatrpknutí, které již mnozí prožívají – zranění i trpkosti je již dnes mnoho. Trestní řízení se mnou také nebylo referendem o katolické církvi či o tom, jak se australská katolická církev dokázala vypořádat se zneužíváním dětí v Austrálii.

Velmi pravděpodobně se nikdy plně spolehlivě nedozvíme, co se skutečně stalo. Případ bychom si měli pamatovat právě kvůli respektu k právu a k druhému ze strany sboristy i kardinála, jelikož oba prokázali sílu skrze smířlivost a respektování soudního rozhodnutí. Je jen škoda, že mnozí ostatní zastávají výrazně radikálnější postoje než ti, kterých se rozhodnutí nejblíže dotýká. V důsledku toho bude australská společnost více rozdělená a soudní instituce vnímané jako méně legitimní.

Tento hlavních protagonistů respekt byl možná vyvolán i tím, že vrchní soud nerozhodl na základě spekulativní úvahy. Na 43 stránkách detailně rozebírá důvody, které ho vedly k závěru, že tvrzený děj je pouze jednou z možností, která je v určitých aspektech problematická. Tímto rozhodnutím jistě nekončí vyšetřování sexuálních zneužívání v rámci katolické církve v Austrálii, velmi pravděpodobně budou probíhat i civilní spory s kardinálem Pellem, kde je standard dokazování nižší. Můžeme tedy doufat, že tam, kde to bude dostatečně prokazatelně, bude učiněno spravedlnosti zadost – a tam, kde nikoli, budou alespoň formulované různé scénáře.

Právní stát sílí, pokud jsme ochotni akceptovat i nám nepříznivá rozhodnutí a nepodléháme pokušení podsouvat soudům skryté motivace bez jasnějších důkazů, pokud soudy své rozhodnutí detailně odůvodňují. Naše lidskost se pak objevuje, pokud máme možnost zaútočit, ale namísto toho svoji sílu ukážeme smířlivostí či nastavením druhé tváře. Sborista i kardinál nám ukázali respekt k právu i smířlivost v praxi. Díky za to.