Zeman se mýlí. Rusko při ovlivňování voleb nesází na slabé koně

Miloš Zeman se v prezidentském duelu vysmál Jiřímu Drahošovi, když jeho vyzývatel zmínil možný ruský zásah do parlamentních voleb. Prezident použil dva argumenty. Jednak že Drahoš nemá pro svoje tvrzení důkazy – a za druhé, že pokud by o to Rusové stáli, použili by jako beranidlo zdejší komunisty. Protože však KSČM ve volbách relativně propadla vůči svým dlouhodobým výsledkům, byl to pro Zemana důkaz, že se žádné ovlivňování neuskutečnilo.

Zemanova argumentace je ale mylná. Zaprvé – a tady je chyba Jiřího Drahoše, že nereagoval dostatečně pohotově – Rusko vstoupilo do kampaně před loňskými parlamentními volbami. Na proruském portálu Aeronet.cz se poprvé objevila zpráva o údajném vytunelování tuzemských zásob lithia pod ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Havlíčkem – a kauza o chystané “krádeži národního bohatství” pod taktovkou ČSSD byla na světě.

Z Aeronetu lithium přeskočilo na sociální sítě a následně do mainstreamu, až se nakonec na popud hnutí ANO stalo tématem mimořádné poslanecké schůze těsně před volbami. Podle výzkumné agentury Median právě lithium přesvědčilo každého desátého váhajícího voliče, aby šel volbám, a když to udělal, drtivá většina dala hlas právě Babišovu hnutí.

To zároveň částečně souvisí s druhým Zemanovým argumentem, že by Rusko přece vsadilo na KSČM. Omyl. Rusko nesází na slabého koně. Sází na toho nejsilnějšího, kterého má zároveň šanci získat. A tím nebyla v českých volbách KSČM, nýbrž ANO (a je jím i Okamurova strana, která od posledních voleb posílila).

Ruská strategie se velmi dobře ukázala loni před francouzskými prezidentskými volbami. Ve Francii existuje pravověrná komunistická strana Parti communiste francais, která sleduje stejné cíle jako Kreml, tedy rozpad NATO a EU – a její představitelé se dodnes dojímají nad portréty Lenina. Jenže vliv PCF od devadesátých let 20. století stabilně klesá a momentálně balancuje na hraně přežití – v posledních volbách v červnu 2017 získala jen deset poslaneckých křesel z 577.

Naopak francouzská Národní fronta a její lídryně Marine Le Pen byla dlouho favoritem prezidentského i parlamentního klání – FN předtím vyhrála eurovolby a posílila také v regionech. Strana měla zároveň totožný cíl s Moskvou, tedy rozbití západních struktur, proto si ji Rusové vybrali. Důkazů je bezpočet: od úvěru pro Národní frontu od ruské banky přes opakované návštěvy Marine Le Pen v Kremlu u Vladimira Putina až po dezinformace namířené proti Emmanuelu Macronovi šířené ruskými a proruskými médii ve Francii. Ruský Sputnik News například přinesl „slavné“ kauzy, že Macron je gay a má tajné černé konto na Bahamách.

Ruské vstupy do reality v okolních zemích přitom mohou mít velmi nenápadnou formu. Do Česka měli v těchto dnech dorazit dva američtí kongresmani, Steve King a Dana Rohrabacher. Na první pohled banalita. Nebýt faktu, že Steve King (nejde o současného amerického velvyslance v ČR, který má totožné jméno, pozn.red.) je tvrdý kritik přistěhovalectví do USA a loni vážil několikrát cestu do Evropy jen proto, aby se setkal s Marine Le Pen či tehdejší šéfkou německé AfD Frauke Petry.

Republikánovi Rohrabacherovi se zase přezdívá The Kremlin Spy, protože je na půdě Kongresu nejhlasitějším zastáncem Ruska. Hlasoval proti americkým sankcím na Rusko a je v hledáčku zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který stojí v čele komise, jež má za úkol zjistit rozměr ruských zásahů do amerických prezidentských voleb. Rohrabacher se měl sejít s Putinovým - a Zemanovým - přítelem Vladimirem Jakuninem a získat od něj kompromitující materiály na Hillary Clinton.

Do Česka měli kongresmani dorazit na pozvání Institutu Václava Klause (cesta se neuskuteční kvůli komplikacím s vyjednáváním amerického rozpočtu). Český exprezident tím oplácí přijetí, které se mu dostalo loni v listopadu při návštěvě Kongresu. A tehdy také, jak řekl Respektu mluvčí institutu Petr Macinka, Rohrabacher sdělil, že by rád ještě do konce roku, nejpozději začátkem nového, přijel do České republiky. Setkat se kromě Václava Klause st. chtěl s Milošem Zemanem. Hrad později se setkáním souhlasil, stejně jako se plánovala tisková konference se šéfem SPD Okamurou.

Že by měli američtí zákonodárci dorazit v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami či přímo v jejich předvečer, nebylo podle Macinky předmětem diskuse mezi Klausem a Rohrabacherem. Nicméně Američané stanovili termín schůzek v Praze právě na 25. a 26. ledna.  Z jakého důvodu by se chtěli The Kremlin Spy a bijec přistěhovalců, kteří se nikdy nezajímali o českou politiku, setkat s kandidujícím Milošem Zemanem v předvečer voleb? Jedna odpověď se nabízí - aby na popud Putina pomohli podporou Zemanovi ke kýženému znovuzvolení. Důkazy pro to nicméně neexistují. Ani jeden kongresman na opakovanou žádost Respektu o vysvětlení důvodu a načasování jejich cesty do Prahy nereagoval.

Vhled do toho, jak přesně Rusko pracuje s cílem ovlivnit vývoj za svými hranicemi, přináší nová zpráva zahraničního výboru amerického Senátu, zveřejněná teď v lednu. Je to dlouhý dokument, ale čtení stojí za to.