Azyl dostalo jen osm čínských křesťanů. Vnitro skupinu považuje za bezpečnostní riziko

Rozhodnutí v ostře sledovaném případě čínských křesťanů, kteří před dvěma lety požádali v Česku o azyl, je na světě. Ministerstvo vnitra ve středu rozdalo skupině téměř osmdesáti žadatelů. * Úplně první byl mladý čínský křesťan a rozhodnutí v jeho případě bylo negativní, azyl v Česku mu nebyl udělen. Podle informací Respektu mělo štěstí jen osm žadatelů, kterým český stát azyl přiznal - šest žen a dva muži.

Podle zjištění Respektu považují zpravodajské služby žadatele za bezpečnostní riziko: panuje obava, že jde o cílenou migraci a že budou komunikovat s cizími bezpečnostními složkami. Jak uvedla posléze ČTK, ministerstvo odmítlo celkem 70 žádostí. Zbylých 14 Číňanů je vzalo již dříve zpět a Česko opustilo. Skupina 92 křesťanů podala žádost o azyl před dvěma lety. Komunistický režim v Číně tamní křesťany pronásleduje dlouhodobě, proto jich část ze země odešla a zamířili do Evropy včetně Česka. To se podle šetření vnitra týkalo i osmi lidí, kteří dostali azyl.

Po nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga represe vůči „nepřátelům lidu“, jak režim křesťany nálepkuje, ještě přitvrdily. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie. Někteří z křesťanů, kteří jsou v Česku, byli podle svého tvrzení nelegálně zatýkáni nebo šikanováni v zaměstnání či ve školách.

Případ byl od začátku politicky velmi citlivý, zvlášť poté, co v minulosti vláda Bohuslava Sobotky a prezident Miloš Zeman změnili politiku vůči Říši středu. Došlo k odklonu od lidských práv a nově se vláda soustředila na uzavírání byznysových kontraktů. Kdyby Praha azyl udělila, oficiálně by tím Čínu označila za zemi, kde dochází k porušování lidských práv.  A Čína by mohla reagovat vypovězením některých plánovaných obchodů. Nebo neuzavíráním nových.

Advokáti čínských křesťanů ani příliš neočekávali, že by bylo celé skupině vyhověno. „Na Západě byl podobným žadatelům azyl často odmítnut s argumentem, že z Číny legálně bez problémů vycestovali, tak je prý stát nepronásleduje. My s tím nesouhlasíme, ale je možné, že to bude opět uplatněno,“ řekl Respektu Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zastupuje třicet křesťanů.

Negativně se vůči křesťanům postavila také řada zemí EU. Některé se bály i toho, že se k nim ve skupinách žadatelů infiltrují čínští špioni. Další informace najdete v novém Respektu 8/2018 pod titulkem Azyl pro čínské křesťany?

* Původně jsme v textu i v titulku uvedli, že azyl dostal jeden čínský křesťan. Tato informace ale nebyla přesná. Čtenářům se omlouváme za zmatky.