Vlastní gól ministra Tomana: O zpřísnění střetu zájmů rozhodl i jeho hlas

Nový unijní předpis 2018/1046, který lidem na pomezí politiky a podnikání ztěžuje od léta přístup k dotacím, má za Česko nečekaného spoluautora. Při finálním hlasování v Bruselu normu odklepl za Česko ministr zemědělství Miroslav Toman. Přitom právě jemu – stejně jako Andreji Babišovi – může předpis způsobit komplikace.  V zemědělství podnikají blízcí Tomanovi rodinní příslušníci.

Vlastní gól si Toman vstřelil na zasedání Rady ministrů EU 16. července, tedy na svém prvním výjezdu do Bruselu necelé tři týdny po jmenování do funkce ministra. Hlasování na něj vyšlo náhodou – jednalo se spíš o formální završení dva roky trvajícího schvalovacího procesu, kdy obsahové věci byly mezi členskými státy a dalšími institucemi EU dojednány už dříve.

„Je třeba uvést, že šlo pouze o formální schválení bez diskuze nad materiálem (v rámci tzv. A bodů předjednaných na úrovni pracovních skupin).  Daný předpis je věcně v gesci ministerstva financí,“ uvádí Tomanův mluvčí Vojtěch Bílý.

I tak šlo o důležitý verdikt – členské státy v něm měly ohledně nové normy poslední slovo, pak už norma rovnou v srpnu vstoupila v účinnost jako takzvané nařízení, tedy jako přímá legislativa, která se automaticky stává součástí národních zákonů a už se o ní nehlasuje v národních parlamentech. (Celá hlasovací procedura je zde,seznam zúčastněných zde)

Kolem nařízení 2018/1046 se točí celá nynější diskuse, jestli působení Andreje Babiše v politice a jeho přetrvávající vazba na firmu Agrofert představuje, nebo nepředstavuje konflikt zájmů – a jestli tedy Agrofert může za nynějších okolností dál čerpat evropské dotace. Nařízení v článku 61 (1) říká, že „osoby podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost“ se mají „zdržet jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie“.

V článku 61(3) se pak uvádí, že „ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“.

Právní servis Evropské komise v interním materiálu, který unikl minulý týden do médií, konstatuje, že uvedené paragrafy na Andreje Babiše pasují. A to proto, že 1) jako hlava vládního aparátu se podle posudku podílí na „plnění rozpočtu“ (anglická verze nařízení používá volněji znějící formulaci „budget implementation“) v celé řadě sfér svého fungování a 2) má svůj osobní „hospodářský zájem“ v tom, aby se Agrofertu dobře dařilo. Firma mu sice od loňska formálně nepatří, Babiš se převodem do svěřenských fondů odstřihl od jejího každodenního řízení, ale jednoho dne si ji zase může z fondů vzít zpět a těžit tak z jejího nynějšího prospěchu.

Jinými slovy – Babiš může osobně těžit z dotací, na jejichž toky může mít vliv, a to je podle posudku Evropské komise nepřípustná kombinace. Kdo peníze spolurozděluje, nemůže je i brát. Problém lze podle unijního posudku vyřešit buď úplným zpřetrháním vazeb mezi Babišem a Agrofertem, nebo zastavením dotací.

Babiš tento výklad odmítá a souhlasí s ním i české ministerstvo pro místní rozvoj, které za dotace zodpovídá, i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který zodpovídá za dotace v zemědělství. Podle jejich výkladu je premiér v hierarchii státu příliš vysoko na to, aby reálně dotace nějak ovlivňoval, všechny procesy tedy běží nezávisle na něm, a protože nemůže nic ovlivnit, nemá ani střet zájmů. (Analýzu vládního výkladu i s odkazy na příslušné materiály najdete zde)

Evropská komise začala Babišův konflikt zájmů zkoumat na popud české pobočky Transparency International a také na výzvu české Pirátské strany. Obě tyto námitky přitom směřovaly nejen na předsedu vlády, ale i na Tomana, u něhož lze najít podobný střet zájmů. A to v tom, že řídí resort zemědělství a jeho otec a bratr v oboru podnikají skrze velkou firmu Agrotrade. V již zmíněném článku 61(3) se přitom přímo mluví o střetu zájmů z rodinných důvodů. Unijní právní posudek konstatuje hned v poznámkách na první straně, že na ministra Tomana lze proto použít stejnou argumentaci jako na Andreje Babiše – tedy že střet zájmů existuje a čerpání dotací není přípustné.

Ve veřejném registru smluv lze najít dokumenty o tom, že Agrotrade dojednává dotace dál i poté, co nový evropský předpis v srpnu vešel v účinnost. Třeba letos v září uzavřel SZIF smlouvu o dotaci s drůbežářským podnikem Xaverov, který spadá pod Agrotrade a kde Tomanův bratr a otec sedí přímo v jeho orgánech. Xaverov má podle ní investovat do čtyř hal v Blšanech u Loun, utratit má 5,3 milionu korun. Dotace má z toho pokrýt dva miliony, z toho 990 tisíc má jít z evropských fondů na rozvoj venkova.

Jestli Unie peníze proplatí, není jisté – o Babišově případu se bude příští týden jednat v Evropském parlamentu. A i když unijní právní posudek je zatím jen interní, mluví tak jasnou řečí, že se od něj Brusel těžko bude moci v oficiálních verdiktech odklonit. Zatím není jasné, jaký by pak byl další postup – zdali by se zastavilo i proplácení dotací z českých zdrojů, anebo jestli by naopak Česko muselo unijní podíl doplatit.

Toman v dotování vlastní rodiny žádný problém nevidí. „Pan ministr nepřipouští jakýkoliv střet zájmů. Jak ukázala i interní právní analýza Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), střet zájmů se v daném nařízení týká osob, které se podílejí na plnění rozpočtu ve sdíleném řízení, což je v ČR výlučně SZIF. Z tohoto důvodu se dané ustanovení nemůže vztahovat na jiné osoby, tedy ani na ministra zemědělství,“ uvádí v písemné odpovědi ministrův mluvčí Bílý.