V Jemenu se hladovění užívá jako válečný nástroj

Momentálně nejhorší humanitární katastrofa planety probíhá dle OSN v Jemenu. Hladomor zde podle světové organizace ohrožuje čtrnáct milionů lidí. Stejně jako většina hladomorů v dějinách není neodvratným důsledkem neúrody a sucha, ale spíše výsledkem politické zvůle.

Podobně jako to bylo ve 30. letech během Stalinem řízeného hladomoru na Ukrajině, v 50. letech během čínského hladomoru způsobeném bezohlednou politikou Mao Ce-tunga i v 80. letech v Etiopii, kde vyhladovění vzpurných oblastí bylo strategií vládnoucího stalinisty Mengista. Příběh se nyní opakuje v Jemenu (v aktuálním tištěném Respektu najdete analýzu příčin zdejšího konfliktu i role, kterou v něm hrají Spojené státy).

Nejchudší arabské země je zcela závislá na dovozu potravin, to však samo o sobě není problém. Hladovění způsobují až bomby shazované vojenskou koalicí vedenou Saúdskou Arábií.  Přední světový odborník na výzkum hladomorů Alex de Waal v rozhovorech s anglosaským novináři nazývá dění v Jemenu ekonomickou válku, v níž je „hladovění užíváno jako válečný nástroj“.

Koaliční bomby podle jeho znalostí cíleně ničily čluny jemenských rybářů, pole, potravinářské podniky, mosty na severu Jemenu i silnice. Cílem vojenské kampaně je ochromit ekonomické tepny vzpurné oblasti a tím si ji podrobit. “Koaliční bombardování možná přímo nezabíjí tak vysoké počty civilistů, ničí ovšem trh s potravinami a to vede ke smrti mnohem, mnohem více lidí,” řekl Alex de Waal.

Antropoložka Martha Mundy z londýnské LSE spolu s jemenskými kolegy analyzovala cíle saúdských bomb v průběhu války. Tato data prý ukazují záměrné útoky na civilní oblasti a dodávky potravin. “Třeba ve městě Saada (bašta šíitských rebelů z klanu Hútijů, pozn. red.) opakovaně mířily na pravidelné týdenní trhy. Zcela systematicky,” řekla v létě týdeníku The New Yorker. “Snaží se narušit venkovský život - skutečně se to blíží taktice spálené země.” Zajímavé je, že saúdská koalice je současně největším dárcem potravinové pomoci mířící do Jemenu - ta však směřuje k obyvatelům oblastí, které koalice dobyla, nikoli do míst ovládaných Hútíi.

Jemenské hladovění má ještě jednu podstatnou rovinu: v tamních obchodech je navzdory zmíněnému bombardování jídlo k dostání. Je ovšem tak drahé, že si potraviny stoupající počet lidí nemůže dovolit. Exilová, mezinárodně uznávaná vláda Jemenu nevyplácí mzdy státním zaměstnancům, kteří žijí na území ovládaném rebely. Odpadá tak zásadní zdroj příjmů rodin. Ceny potravin dále zvyšuje námořní blokáda zavedená z bezpečnostních důvodů saúdskou koalicí - dovoz je například v přístavech pečlivě kontrolován, což prodražuje import.

Již citovaný text z červencového vydání časopisu The New Yorker, jehož autorka v přestrojení za muslimskou ženu cestovala na sever Jemenu, rozebírá limity Ženevské konvence, která upravuje vedení války. Ta zakazuje, respektuje považuje za válečný zločin ničení předmětů, které jsou potřebné pro přežití civilistů, ale cílené ničení ekonomické infrastruktury zůstává v šedé zóně práva.

Zbývá tedy otázka, kdy OSN oficiálně vyhlásí, že v Jemenu probíhá hladomor. Ten má dle mezinárodních pravidel velmi exaktní definici: alespoň 20 procent domácností čelí extrémnímu nedostatku potravin, více než třicet procent dětí mladších pěti let je vážně podvyživených a minimálně dva lidé na 10 tisíc obyvatel denně zemřou. Příslušná data mají sesbírat humanitární výzkumníci v terénu - to je však v praxi mimořádně náročné. OSN údajně situaci v několika okresech Jemenu analyzuje a v dohledné době zveřejní výsledky, do rozsáhlých oblastí Jemenu však výzkumníci nemají přístup (o pravidlech vyhlášení hladomoru čtěte na humanitárním serveru Irinnews) .

Brání v něm mimochodem obě strany konfliktu, které sledují své zájmy. Hútijové, tedy rebelové, si přejí, aby OSN hladomor vyhlásila, protože to ještě více zhorší mezinárodní renomé jejich nepřátel ze saúdské koalice. Hútijové přitom sami v terénu ztěžují práci humanitárních organizací. Oficiální jemenská vláda a saúdská koalice se vyhlášení hladomoru brání, proto jejich ozbrojení spojenci v terénu rovněž kladou překážky sběr dat. Na pozadí srdceryvných snímků a zpráv - ta nejnovější od organizace Save the Children hovoří o 85 tisících dětí, které již v Jemenu zemřely hlady - se tak vede cynický spor o definici.