Už v Iowě se může ukázat, kdo dostane za úkol porazit Trumpa

Volby příštího amerického prezidenta začínají už v pondělí: v Iowě proběhnou tradiční první demokratické primárky, které určí tón dalších klání a mohou pořádně zamíchat kartami. Výsledky budeme znát v noci, zatím si tedy projděme pár základních informací.

Co se v Iowě přesně koná? Tradiční a poněkud svérázné hlasování o tom, koho tento stát nominuje jako demokratického kandidáta do listopadových voleb proti Donaldu Trumpovi. Iowa má něco málo přes tři miliony obyvatel a hlasuje jako první, s týdenním předstihem před dalším malým státem New Hampshire. Vzhledem k velikosti státu jsou tu primárky hodně „intimní“ - kandidáti jsou již měsíce v přímém kontaktu s voliči, na televizní nebo internetovou politickou inzerci se tu hraje mnohem méně než jinde. S tím souvisí skutečnost, že bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, který se pro kandidaturu rozhodl hodně pozdě, vrhl obrovské peníze právě do mediální reklamy a fázi osobního kontaktu s voliči vlastně vůbec neabsolvoval. V Iowě ani nekandiduje a rovnou se soustředí na pozdější velká klání ve větších státech, kde už má smysl na voliče hledět z billboardů a promlouvat k nim z obrazovek.

Jsou primárky takové volby v malém? Zrovna ty v Iowě jsou celkem svérázné; označují se jako caucus. V praxi se jedná o uzavřené hlasování, jehož se mohou zúčastnit pouze voliči, kteří se předem zaregistrují jako stoupenci demokratů. V některých jiných státech se mohou zúčastnit všichni, tedy i ti, kteří ve volbách hlasují pro republikány, což umožňuje taktické hlasování třeba pro kandidáta, kterého republikáni považují za nejslabšího. V Iowě se navíc nehlasuje anonymně: každý volič se musí ke svému kandidátovi fyzicky přihlásit. Stoupne si ve své hlasovací místnosti do hloučku lidí označeného jménem svého favorita. Jak během večera nejslabší kandidáti odpadají, může se pak každý přemístit do skupiny, jejíž kandidát má větší šanci. Kartami tedy nemíchá pouze to, koho považují voliči za svého favorita, ale také to, koho by volili na druhém místě. I proto je potřeba brát běžné průzkumy s velkým nadhledem.

Kdo v nich tedy vede? To je letos hodně nejasné. V čele průzkumů se od září vystřídali Joe Biden, Elizabeth Warren, Pete Buttigieg, Bernie Sanders, pak znovu Joe Biden a ve finále se zdá, že energie je opět na straně otevřeného socialisty Bernieho Sanderse. Jak jsme ale viděli z popsaného postupu hlasování, výsledek může překvapit. Na čí stranu se přidají stoupenci slabších kandidátů, jako je Tom Steyer nebo Andrew Young? Ke komu přejdou případní zklamaní voliči Elizabeth Warren nebo Amy Klobuchar? Nebo cCo když právě ona získá třeba masovou podporu otrávených stoupenců Peta Buttigiega a vystřelí prudce vzhůru? Iowa, zvlášť v letošním širokém a nestabilním poli kandidátů, může překvapit.

A záleží na tom? Může a velmi. Kampaň sice běží už dlouho, jsou to ale jenom diskuze, průzkumy nebo podpora různých politických komentátorů a médií. Teprve Iowa ukáže, jak jsou kandidáti silní ve skutečnosti. Podle výsledků pak mohou voliči v dalších státech začít přehodnocovat svůj postoj. To je velmi důležité právě letos, kdy stoupenci demokratů v průzkumech uvádějí, že zdaleka nejdůležitějším kritériem je pro ně pravděpodobnost, že je kandidát schopen skutečně porazit Donalda Trumpa. Kandidáti se zhruba rozpadají na dvě skupiny: vyklidněné centristy jako je Biden, Buttigieg nebo Klobuchar, a rozpálenější levicové „revolucionáře“, jak je zhmotňuje především Sanders a hodně také Warren. Voliči se ale podle všeho budou hodně rozhodovat podle „zvolitelnosti“- tedy podle toho, kdo v nich budí největší naděje bez ohledu na to, jaký má přesně program. Právě proto mohou být první výsledky důležité. A připomeňme si, že nečekané vítězství Baracka Obamy v roce 2007 znamenalo začátek konce tehdejší kandidatury Hillary Clinton. Na druhou stranu, zmíněný Michael Bloomberg si s Iowou ani New Hamsphire zjevně neláme hlavu. Opravdu velké klání nastane 3. března, kdy se budou demokratické primárky konat zároveň ve 14 amerických státech a hlasovat k tomu budou ještě demokraté žijící v zahraničí. Po nich už bude situace nejspíš mnohem přehlednější.